Londýn - Řecko má naději na dramatický zvrat svých dosud chmurných vyhlídek, pokud se potvrdí zatím teoretické odhady bohatých podmořských zdrojů zemního plynu v hodnotě kolem 600 miliard dolarů (11,6 bilionu korun). Plyne to ze studie, kterou si nechala vypracovat řecká vláda. Atény již zahájily přípravy na průzkum podmořských formací ve vysoce nadějné oblasti na jih od Kréty. Pokud by se odhady vědců potvrdily, mohlo by to Řecku značně usnadnit cestu z dluhové krize.
Studie, která shrnula dosavadní vědecké poznatky, dochází k závěru, že geologické podobnosti naznačují, že oblast jižně od Kréty může obsahovat řádově podobné zásoby plynu jako o něco východnější Levantská pánev. Tam v posledních letech objevily Izrael a Kypr značné zdroje, díky nimž se o východním Středomoří začíná mluvit jako o „novém Severním moři“.
Plyn z krétského naleziště by mohl zabezpečit celou EU na šest let
Studie odhaduje, že v oblasti u Kréty se může nacházet kolem 3,5 bilionu krychlových metrů plynu. To odpovídá šesti letům spotřeby celé Evropské unie a z hlediska objemu energie je to ekvivalent asi 1,5 miliardy barelů ropy.
Průzkum a rozvoj potenciálních zásob může trvat léta. Řecko však už zahájilo proces udělování licencí a vláda pověřila společnost pro seizmický průzkum, aby začala pracovat na odhadech rozsahu zásob. Výsledky průzkumu se očekávají v polovině příštího roku.
600 miliard dolarů? Možná jen umírněný odhad
Autoři studie, kterou v červnu dostal premiér Antonis Samaras, očekávají, že zásoby plynu u Kréty by mohly státu během 25 let přinést 599 miliard dolarů. „Považujeme to ale za velmi umírněné číslo,“ upozornil jeden z autorů Eloas Konofagos z aténské firmy Flow Energy.
Jiná studie, kterou v červnu publikoval časopis Journal of Environmental Science and Engineering, odhaduje, že Řecko by mohlo mít přístup k zásobám čtyř bilionů krychlových metrů plynu a navíc ještě ke třem miliardám barelů ropy. Budoucí příjmy z vývozu uhlovodíků a úspory na dovozu by umožnily Řecku splatit jeho obří státní dluh. Řecko nyní přežívá na finanční podpoře od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, je už pátý rok v těžké ekonomické recesi a jeho dluh i přes odpis poloviny soukromých dluhů stále roste.
