Varšava - Ani dva týdny poté, co do Evropy znovu začal proudit ruský plyn, nedostává Polsko stále plný objem, který má sjednaný v platných smlouvách. Podle tamní plynárenské společnosti PGNiG proudí do země o 24 procent suroviny méně. Podle polských médií stojí za setrvalým nižším stavem dodávek odmítavý postoj Polska ke stavbě plynovodu Nord Stream, který má po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Německa.
Polsko nedostává plyn objednaný u švýcarské společnosti Rosukrenergo, kterou z poloviny vlastní ruský koncern Gazprom a o zbytek se dělí dva ukrajinští podnikatelé. Mluvčí PGNiG Joanna Zakrzewská informovala, že se firma již obracela s žádostí o vysvětlení a obnovení dodávek na Rusukrenergo i na Gazprom. Žádnou odpověď ale nedostala, a proto zvažuje možnost mezinárodní arbitráže.
Do Polska plyne podle informací PGNiG plyn objednaný pouze přímo u Gazpromu. Nic na tom nezměnilo ani setkání premiérů Donalda Tuska a Vladimira Putina minulý týden v Davosu.
Polská média spekulují, že „plynová hladovka“ má donutit Varšavu, aby přestala kritizovat stavbu plynovodu Nord Stream po dně Baltského moře. Polsko a Pobaltí se obávají, že by je pak Rusko mohlo odstavit od dodávek přes Ukrajinu nebo Bělorusko, aniž by to pocítila západní Evropa.
Hlavní mezníky letošní bitvy o plyn
1. ledna: Gazprom přerušil kvůli vypršení kontraktu dodávky plynu na Ukrajinu. Obě strany se neshodly na nové výši ceny suroviny.
7. ledna: Gazprom rozhodl o úplném ukončení dodávek přes Ukrajinu do Evropy. Moskva oznámila, že surovinu začne znovu dodávat pouze za tržní cenu a v případě, že na dodávky budou dohlížet mezinárodní pozorovatelé.
10. ledna: Česko jako předsednická země EU podepsalo po náročných jednáních s Ruskem dokument o vytvoření kontrolního mechanismu, umožňujícího monitorování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.
11. ledna: Ukrajina podepsala dohodu s Ruskem a EU o monitorování průtoku suroviny přes její území. Kvůli dodatku, který Ukrajina k dokumentu připojila, však Moskva ujednání neuznala.
12. ledna: Ukrajina a Rusko znovu podepsaly dohodu o rozmístění mezinárodních pozorovatelů na ukrajinském území.
13. ledna: Gazprom začal obnovovat dodávky přes Ukrajinu, do zemí EU se však plyn nedostal. Podle Kyjeva poslal Gazprom málo suroviny, podle Rusů byla naopak na vině Ukrajina, která prý zcizila plyn zanechaný v tranzitním plynovodu.
19. ledna: Rusko a Ukrajina v Moskvě podepsaly desetileté dohody o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu a o tranzitu do Evropy.
20. ledna: Rusko pustilo plyn do ukrajinských plynovodů. Jako první oznámilo obnovení dodávek Slovensko.
27. ledna: Polsko začalo z neznámého důvodu dostávat z Ruska o čtvrtinu objednaného plynu méně.
