Praha - Platy politiků by od příštího roku měly růst méně než hodnoty na výplatních páskách státních zaměstnanců - konkrétně o jedno procento. To znamená, že by třeba poslanci dostali měsíčně přidáno několik stokorun. Návrh na zadání vlády právě teď dokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí a kabinet se jím bude zabývat už v příštích dnech. Pokud však tento nebo jiný zákon politici neschválí, platy jim automaticky vzrostou daleko výrazněji. Končí totiž období, kdy měli mzdy zmrazené.
U 200 poslanců by se měly od ledna příštího roku podle připraveného návrhu zvednout platy jednotně: konkrétně o procento. Pro některé je to však málo, říká ministryně práce. „Ve sněmovně jsem zaznamenala názor, že jestliže se platy státních zaměstnanců budou zvyšovat o tři a půl procenta, tak že bychom měli udělat to samé,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Tominová (ČSSD).
O tři a půl procenta si od ledna přilepší třeba hasiči, policisté anebo také učitelé. Politikům by tedy, podle současného návrhu, měly platy růst pomaleji. „Já si myslím, že jsou potřebnější než poslanci a senátoři. A myslím si, že jedno procento nic neřeší,“ říká poslanec za ČSSD a předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc. Podle něj není vůbec důvod platy zvyšovat.
A podobně se vyjadřuje i ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL): „Pokud by to bylo na mém osobním rozhodnutí, tak bych platy ani v případě politiků, ani v případě soudců v tento okamžik nezvyšoval. Ale samozřejmě je to nějaký konsenzus.“ Navrhované zvýšení o jedno procento by pro státní kasu znamenalo zatížení asi 4,5 milionu korun. Novelu by pak poslanci měli schválit do konce roku.
Třeba plat Jeronýma Tejce - jako předsedy ústavně právního výboru - by se od ledna měl zvýšit o 800 korun. O vůbec největší částku by se ale zvedl plat předsedy sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD), a to o 1 500 korun za měsíc. A polepšili by si také členové vlády, ministerský plat by se dostal na 107 700. Tedy o 1 100 korun více než teď.
Premiér Bohuslav Sobotka by místo současných 150 100 korun měl nově brát 151 600. Vicepremiéři Bělobrádek a Babiš by si pak polepšili o 1 200, a to na 130 100 korun. I v tomto případě jde o základní plat bez náhrad.
Jedno procento, nebo 26 procent?
Jenže pokud by vláda nepřipravila návrh na změnu výše platů, došlo by příští rok k jejich úplnému uvolnění, a tím pádem i skokovému nárůstu přibližně o 26 procent. Místo necelých 56 tisíc, což je poslanecký plat v současnosti, by tak poslanci dostávali přes 70 tisíc.
Bronislav Schwarz, poslanec za ANO a místopředseda výboru pro bezpečnost:
„Lepší než přidat o 27 procent, tak to je lepší přidat o procento, nebo nepřidat vůbec. To je nejlepší řešení.“
Podle místopředsedy sněmovny a předsedy KSČM Vojtěcha Filipa jedno procento navíc nic neřeší, naopak by bylo jednodušší zachovat současnou úroveň platů. V Událostech proto slíbil, že jeho strana udělá všechno proto, aby původní návrh, tedy zvýšení o více než čtvrtinu platu, nebyl přijat.
- Místopředseda KSČM Jiří Dolejš: „Je chybou, že politici rozhodují sami sobě o platech. To není v pořádku a logicky se tím tak trochu přibíjejí na kříž. Myslím, že je naprosto logické, že pokud jde česká ekonomika nahoru, tak se zvedají platy všech.“
Pravicová opozice si chce počkat až na oficiální verzi návrhu, který vláda předloží. Zatím nechce říct, o kolik a jestli vůbec by jejich vlastní platy měly růst. „Myslím si, že by bylo dobré, kdyby vláda přišla s nějakým systémem, ať už navázáno na průměrnou mzdu, průměrnou mzdu ve veřejném sektoru, na mzdu ostatních ústavních činitelů,“ uvádí poslanec ODS a předseda poslaneckého klubu této strany Zbyněk Stanjura. Poslanec a místopředseda sněmovny Petr Gazdík (TOP 09) by si přál, aby vláda našla řešení, které bude vyvažovat platy ve veřejné sféře a platy zákonodárců a dala je do nějaké korelace.
Základní platy by měly stoupnout i ústavním soudcům. Třeba předseda Pavel Rychetský by si ze současných 150 100 korun polepšil stejně jako předseda vlády na 151 600. Ústavní soudci by se ale výhledově mohli dočkat podstatně výraznějšího zvýšení základního platu, a to o víc než čtvrtinu. To už však upraví jiný zákon.
