Varšava/Brusel - Členové Evropské unie, kteří ještě nepřijali euro, chtějí, aby při rozhodování o reformách jednotné evropské měny a eurozóny byl slyšet i jejich hlas. Skupina zemí v čele s Polskem se snaží zabránit tomu, aby nemusely vstupovat do eurozóny s pravidly, na jejichž vznik neměly vliv.
Poláci: Do změn v eurozóně by měli mluvit i její nečlenové
Polsko, Česko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko se při vstupu do Evropské unie zavázaly, že přijmou euro v momentě, kdy splní všechna Maastrichtská kritéria. Teď ale hrozí, že by kvůli změnám, které eurozónu nejspíš čekají v reakci na zkušenosti z dluhové krize, mohly v budoucnu vstupovat do jiné eurozóny, než jakou znaly v době, kdy se ke vstupu zavázaly. S tím se nehodlají smířit.
„Debata o budoucnosti eurozóny se nemůže omezovat jen na země, které nyní společnou měnu mají,“ citoval list Rzeczpospolita polského státního tajemníka pro evropské záležitosti Mikolaje Dowgielewicze. Poláci se se zástupci zemí, které si doposud zachovaly své národní měny, v pondělí radili o tom, jak by mohli ovlivnit rozhodování o budoucnosti eurozóny. Tyto schůzky se mají opakovat. Švédsko, kde se zatím platí korunou, se k iniciativě připojit nechtělo.
Donald Tusk, polský premiér
„Z pohledu zemí, jež o přijetí eura usilují, je dnes zásadní, aby nové způsoby řízení Evropy posilovaly její integraci a nedělily ji na dva různé kluby.“
Unijní prezident Herman van Rompuy v reakci na polskou žádost uvedl, že země, které zatím neplatí eurem a budou se chtít ke změnám na zlepšení ekonomického vládnutí v eurozóně vyjádřit, dostanou příležitost na říjnovém summitu sedmadvacítky.
Polsko chce do záležitostí eura mluvit už delší dobu
Polsko, ačkoliv samo členem eurozóny není, se nesnaží získat hlas v záležitostech týkajících se eura poprvé. Coby země, jež v tomto pololetí předsedá sedmadvacítce, se chtělo zúčastnit zasedání ministrů financí eurozóny. Proti plánu Varšavy se ale postavila Francie, polský ministr financí Jacek Rostowski se nechal slyšet, že schůzek svých kolegů z eurozóny se nebude účastnit, dokud s tím všichni z nich nebudou souhlasit.
Lídry Evropské unie v příštích měsících čekají jednání o tom, jak zlepšit ekonomické vládnutí eurozóny. Na návrzích pracuje van Rompuy s předsedou Evropské komise Josém Barrosem a šéfem euroskupiny Jeanem-Claudem Junckerem. Francie a Německo před časem přišly s nápadem vytvořit hospodářskou vládu eurozóny, již by tvořili šéfové států a vlád všech zemí eurozóny, a v jejímž čele by stál Rompuy.
Zpřísňovat se zřejmě budou i pravidla týkající se deficitů veřejných financí. Ve hře je například to, že by členové eurozóny měli do svých ústav zakotvit princip vyrovnaného rozpočtu. Zadlužené země v čele s Itálií zase tlačí na vznik společného evropského dluhopisu. Věří totiž, že by jim umožnil půjčovat si na finančních trzích levněji.
