Pokuty kvůli kontrolnímu hlášení dostávají hlavně ti, kteří ho úplně ignorují

České firmy dostaly kvůli kontrolnímu hlášení DPH za prvních deset měsíců letošního roku 1776 pokut za 76,8 milionu korun. ČTK o tom informovala poradenská společnost Grant Thornton, která získala údaje od Generálního finančního ředitelství. Největší část pokut připadá na firmy, které povinnost ignorují.

Kontrolní hlášení bylo zavedeno od letošního roku jako opatření v boji proti daňovým únikům. Plátců DPH je v Česku přes půl milionu a kontrolní hlášení podává každý měsíc více než 220 tisíc z nich (zbytek ho podává čtvrtletně). Za první deset měsíců padly pokuty v souhrnné výši 76,8 milionu korun.

Na první pohled se ta čísla mohou zdát velká, ale ve skutečnosti jsou pod naším očekáváním, které jsme měli na začátku roku.
Gabriela Hoppe
poradenská společnost Grant Thornton

„Za těch deset měsíců musely být podány minimálně tři miliony kontrolních hlášení. Pokutováno by pak bylo zhruba jen každé sedmnáctisté hlášení. Počet uložených pokut se nám zdá opravdu překvapivě malý,“ podotkla Gabriela Hoppe z poradenské společnosti Grant Thornton.

Nepodání nebo pozdní podání hlášení

Nejčastěji byly pokutovány firmy, které kontrolní hlášení vůbec nepodaly a na výzvy správce daně nereagovaly. Pokuta za tento přečin je 50 tisíc korun a bylo jich uloženo celkem 1383. Druhým nejčastějším prohřeškem je pozdní podání kontrolního hlášení. Sankce za to, že správce daně musí firmě připomenut její povinnost výzvou, je 10 tisíc korun. Bylo jich uloženo přes dvě stě.

Méně často byly pokutovány firmy, které do pěti pracovních dnů nezareagovaly na výzvu, aby své hlášení opravily. Tato povinnost firmám vzniká, přestože se nakonec může ukázat, že měly své hlášení v pořádku a chyba vznikla na straně obchodního partnera. Sankcí je zde pokuta 30 tisíc korun a uloženo jich bylo 185.

Z odpovědi Generálního finančního ředitelství vyplývá, že nejčastějším prohřeškem českých plátců DPH je úplné ignorování kontrolního hlášení.

Nízký počet uložených pokut dokládá, že drtivá většina podnikatelů zvládá podávat kontrolní hlášení v souladu se zákonem. Podle odborníků z Grant Thornton to však nemění nic na skutečnosti, že podnikatelé, kteří své daně řádně platí, cítí kontrolní hlášení jako velkou zátěž.

„Řada podnikatelů ho vnímá jako přenesení kontroly od státu na firmy. Vadí jim, že i když mají svá hlášení v pořádku, jsou často zbytečně a pod pohrůžkou pokut vyzýváni k jejich opravám,“ dodala Hoppe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
09:27Aktualizovánopřed 42 mminutami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
před 5 hhodinami

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
před 14 hhodinami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 22 hhodinami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 22 hhodinami

Část ropy uvázlé v Perském zálivu odvážejí neznámé tankery, píše Reuters

Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, protože záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle které jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.
před 23 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 23 hhodinami
Načítání...