Pokuty kvůli kontrolnímu hlášení dostávají hlavně ti, kteří ho úplně ignorují

České firmy dostaly kvůli kontrolnímu hlášení DPH za prvních deset měsíců letošního roku 1776 pokut za 76,8 milionu korun. ČTK o tom informovala poradenská společnost Grant Thornton, která získala údaje od Generálního finančního ředitelství. Největší část pokut připadá na firmy, které povinnost ignorují.

Kontrolní hlášení bylo zavedeno od letošního roku jako opatření v boji proti daňovým únikům. Plátců DPH je v Česku přes půl milionu a kontrolní hlášení podává každý měsíc více než 220 tisíc z nich (zbytek ho podává čtvrtletně). Za první deset měsíců padly pokuty v souhrnné výši 76,8 milionu korun.

Na první pohled se ta čísla mohou zdát velká, ale ve skutečnosti jsou pod naším očekáváním, které jsme měli na začátku roku.
Gabriela Hoppe
poradenská společnost Grant Thornton

„Za těch deset měsíců musely být podány minimálně tři miliony kontrolních hlášení. Pokutováno by pak bylo zhruba jen každé sedmnáctisté hlášení. Počet uložených pokut se nám zdá opravdu překvapivě malý,“ podotkla Gabriela Hoppe z poradenské společnosti Grant Thornton.

Nepodání nebo pozdní podání hlášení

Nejčastěji byly pokutovány firmy, které kontrolní hlášení vůbec nepodaly a na výzvy správce daně nereagovaly. Pokuta za tento přečin je 50 tisíc korun a bylo jich uloženo celkem 1383. Druhým nejčastějším prohřeškem je pozdní podání kontrolního hlášení. Sankce za to, že správce daně musí firmě připomenut její povinnost výzvou, je 10 tisíc korun. Bylo jich uloženo přes dvě stě.

Méně často byly pokutovány firmy, které do pěti pracovních dnů nezareagovaly na výzvu, aby své hlášení opravily. Tato povinnost firmám vzniká, přestože se nakonec může ukázat, že měly své hlášení v pořádku a chyba vznikla na straně obchodního partnera. Sankcí je zde pokuta 30 tisíc korun a uloženo jich bylo 185.

Z odpovědi Generálního finančního ředitelství vyplývá, že nejčastějším prohřeškem českých plátců DPH je úplné ignorování kontrolního hlášení.

Nízký počet uložených pokut dokládá, že drtivá většina podnikatelů zvládá podávat kontrolní hlášení v souladu se zákonem. Podle odborníků z Grant Thornton to však nemění nic na skutečnosti, že podnikatelé, kteří své daně řádně platí, cítí kontrolní hlášení jako velkou zátěž.

„Řada podnikatelů ho vnímá jako přenesení kontroly od státu na firmy. Vadí jim, že i když mají svá hlášení v pořádku, jsou často zbytečně a pod pohrůžkou pokut vyzýváni k jejich opravám,“ dodala Hoppe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci celý den rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 12 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánovčera v 21:36

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...