Pojištění na důchod tak, jak ho známe, končí

Praha - Pouze pět dní zbývá na „spoření po staru“. Jen do tohoto pátku 30. listopadu 23 hodin 59 minut je možné uzavřít penzijní připojištění za stávajících a „výhodnějších“ podmínek. Pak nastane měsíční čekání na lednový velký třesk – tedy změnu, kterou přinese v dobrovolných příspěvcích do penzijního fondu důchodová reforma.

Starý účastnický fond

Stihnout uzavřít ještě „starý typ“ smlouvy o důchodovém připojištění nese řadu výhod. Podmínky, které platily ve stávajících penzijních fondech, zůstanou a nesou s sebou řadu výhod. Zejména záruku, že se z naspořených peněz neodečtou žádné ztráty, jistotu státních příspěvků, daňové zvýhodnění či možnost jednorázového vyplacení peněz.

Nový účastnický fond

Uzavře-li zájemce smlouvu u nového fondu po 1. lednu 2013, dostane stejně jako stávající střadatel na penzi příspěvek od státu a bude si moci důchodové připojištění odepsat z daňového základu. Nové účastnické fondy ale nebudou garantovat zmíněné nezáporné zhodnocení vložených finančních prostředků, tedy záruku, že člověk neprodělá. Lidé navíc přijdou také o možnost čerpat výsluhovou penzi. 

O jednorázovou výplatu penze si navíc lidé budou moci říct až při dosažení důchodového věku. Výhodou je, že v režimu nové smlouvy klient získá možnost přecházet mezi účastnickými fondy a volit si vlastní investiční strategii. Zájemce tak bude mít možnost sáhnout po strategiích, které přinesou vyšší výnos a tedy „rychlé“ peníze. Ruku v ruce s nimi ale i mnohem vyšší riziko

Státní podpora se změní u všech

Dobrovolné příspěvky do penzijního fondu, zařazené do třetího pilíře důchodové reformy, se vyznačují poměrně výhodnými příspěvky ze státní kasy. Ty se změní jak u starých, tak u nových střadatelů. Doposud bylo maximum 150 korun od státu za 500 uspořených. Při vyšších úložkách již zůstával příspěvek beze změny ve výši 150 korun měsíčně. Od ledna 2013 nebudou mít nově na státní příspěvek nárok lidé, kteří si spoří méně než 300 korun měsíčně. Naopak ti, kteří si pošlou na důchodové připojištění nebo nové doplňkové spoření tisícovku, nově od státu dostanou 230 korun. 

Státní příspěvek na penzijní připojištění
Zdroj: ČT24/MPSV

Možnosti

V rámci třetího pilíře lze mít sjednanou pouze jednu platnou smlouvu. Nelze tedy mít staré penzijní připojištění a souběžně s ním to nové. Varianty tak jsou pro současné střadatele dvě. Buď zůstanou, anebo přejdou. S definitivní platností. Nováčci, kteří to nestihnou do tohoto pátku, musí po 30. listopadu měsíc vyčkat. Smlouvu pak uzavřou pouze v novém režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 29 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...