Podpora zelené energie poškozuje českou ekonomiku

Praha - Podpora obnovitelných zdrojů má vážný dopad na českou ekonomiku, zjistila studie společnosti Next Finance. Bez jejich podpory by například deficit státního rozpočtu mohl být v příštím roce o 14 procent nižší. Obnovitelné zdroje silně zatěžují rodinné rozpočty, stát i hospodaření podniků, vyplývá ze závěrů. „Kdybychom nepodporovali obnovitelné zdroje, mohli jsme zrušit daň z nemovitostí i dálniční poplatky a ještě by nám tři miliardy korun zbyly,“ uvádí studie.

Česká republika má na hlavu druhé nejvyšší investice do zelených energií na světě. Před námi jsou pouze Němci. Bohatší státy jako Francie, Holandsko či Amerika investují podstatně méně. Podle Vladimíra Pikory z Next Finance je to dáno českým systémem, který nahrává určité velmi omezené skupině lidí, která na stávajícím systému výrazně profituje.

V České republice investujeme mnohem více než v bohatších a vyspělejších zemích. Máme tu několik zdrojů, které umožňují paralelně financovat zelenou energii a vedle toho máme ještě něco, co nikde jinde nemají, a to jsou akcie na doručitele. „Systém, kdy nikdo neví, kdo vlastní společnosti, které vydělávají na podpoře zelené energie, umožňuje myšlenku, že právě politici a regulátoři a všichni ti, kteří ten systém vymysleli, chtějí, abychom do zelené ekonomiky co nejvíc investovali a měli nadprůměrné výnosy,“ uvedl Pikora.

Podpora obnovitelných zdrojů jen za letošní rok stojí 38 miliard korun. Z toho stát přispívá částkou 11,7 miliardy korun, další část hradí spotřebitelé v cenách elektřiny. Průměrná rodina platí ročně za obnovitelné zdroje podle propočtů Next Finance 1 047 korun. Většina z toho jde na podporu solárních elektráren.

Větrná turbína
Zdroj: Jiří Řezáč/ISIFA

Některé domácnosti vůbec netuší, že zelenou energii podporují

Zkušenosti ze světa ukazují, že není potřeba mít tolik zdrojů financování. Podle Pikory můžeme alternativně přejít k demokratickému způsobu financování, kdy by se každý spotřebitel rozhodl, zda vůbec chce zelenou energii podporovat. Ukazuje se, že 16 procent domácností se domnívá, že nikterak nepodporuje zelené energie. 77 procent domácností uvádí, že by chtěly podporovat zelenou energii maximálně stokorunou ročně. Ve skutečnosti ale všichni podporují zelenou energii desetkrát více. Ukazuje se tedy, že domácnosti chtějí podporovat zelené energie, ale v menší míře, než je teď ve skutečnosti podporujeme. 

Jedna pětina české energie jde na export. „My vyvážíme to, co dotujeme, a protistrana to kupuje za tržní cenu. Pro nás je to tedy ztráta. Zelená energie je dražší než tržní energie,“ upozorňuje Pikora. 

Příští rok však stát již na obnovitelné zdroje poskytne méně než 11,7 miliardy korun, což ve výsledku přinese další růst cen elektřiny. Vážný dopad mají obnovitelné zdroje také na průmysl, který kvůli nim více platí za elektřinu. „Při podpoře dané v roce 2011 průmysl podpořil obnovitelné zdroje částkou 8,2 miliardy korun, která mohla jít do investic za účelem zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu nebo do výzkumu,“ uvádí studie. 

Zaměstnanost díky rozvoji zelené energie stoupla

Pozitivně se ale sektor obnovitelných zdrojů podle Next Finance projevil ve snížení nezaměstnanosti. „Díky podpoře obnovitelných zdrojů vzniklo v ČR navíc 28 tisíc pracovních míst,“ tvrdí studie. Například ve fotovoltaice však bude výroba časem více automatizovaná a počet zaměstnanců se bude snižovat.  

V dalších letech povede systém podpory obnovitelných zdrojů podle studie ke státním výdajům ve výši tři čtvrtě bilionu korun. To i navzdory tomu, že Energetický regulační úřad chce podporu obnovitelných zdrojů od roku 2014 zastavit. Stávající zdroje mají totiž garantovanou návratnost v některých případech i na 20 let.

Svět od podpory zelené energie ustupuje

Celosvětovým trendem v současnosti je omezování podpory zelených energií. „V Německu se ten systém rozbujel do takové míry, že si ho ani Němci nemohou dovolit. Uvědomili si, že energii podporují nezdravě, proto od příštího roku plánují snížit velkým solárním elektrárnám podporu o třicet procent a těm malým, které jsou na střechách, o dvacet procent. Některé země, například Řecko, došly tak daleko, že vzhledem ke své ekonomické situaci zrušily podporu úplně. Jiné země, jako například Španělsko, ji výrazně omezily. Někteří ji omezili částečně, jako výše zmiňovaní Němci,“ informoval Pikora. 

Podle Pikory by ušetřené peníze ze zelených dotací měly jít do zateplení a výzkumu, abychom v budoucnu potřebovali méně energie a abychom mohli využít lepší technologii. „Například náklady na výrobu solárních článků jsou každým rokem levnější. Myslím si, že není optimální vrhnout se na to dnes, protože za rok za dva bude technologie mnohem dál,“ uzavřel Pikora.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které na světových trzích zdražují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku v pátek informoval v tiskové zprávě.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 7 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 16 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 21 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:22
Načítání...