Praha – V daňovém přiznání neuvádí podnikatel jen své příjmy, nýbrž staví proti nim také výdaje spojené s provozováním podnikatelské činnosti. Co ale dělat, pokud nepatří zrovna k příznivcům skladování štosů faktur a nejrůznějších dokladů? Pak přijdou na řadu výdajové paušály. Jejich výše se různí podle typu podnikání. Pokud podnikatel vykonává více činností spadajících do různých paušálů, musí na každou uplatnit příslušnou paušální sazbu.
Náklady spojené s podnikáním vstupují do tzv. dílčího základu daně z příjmů fyzických osob. To je vlastně rozdíl příjmů a výdajů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona o dani z příjmu. Výdaje může poplatník uplatnit dvěma způsoby:
1. Vede daňovou evidenci (popř. účetnictví) a uplatňuje výdaje prokazatelně (dokladem doložené) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Samozřejmě musí respektovat všechna ustanovení daňového zákona, který přesně vymezuje položky, jež jsou nebo nejsou daňově uznatelné.
2.Podnikatel uplatní výdaje procentem z příjmů – obecně označovaným jako výdajový paušál. Tento způsob uplatnění výdajů je vhodný tehdy, pokud by skutečné výdaje byly nižší než výdaje stanovené procentem z příjmů.
Pro rok 2010 platí sazba 80 procent pro příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a pro řemeslné živnosti. Tato sazba platí i pro příjmy podle § 10 v případě příjmů ze zemědělské výroby, pokud se nejedná o podnikání (příležitostný prodej zemědělských produktů). Sazba 60 procent platí pro příjmy ze živností kromě živností řemeslných. Sazba 40 procent je určená pro příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Jedná se například o příjmy svobodných povolání, příjmy z autorských práv (znalci, tlumočníci, lékaři, advokáti, sportovci, spisovatelé, autoři článků do novin apod.).
Chat se správcem daně
Na otázky související s daňovým přiznáním dnes v on-line rozhovoru na webu ČT24 odpovídal správce daně Stanislav Mička. Jeho odpovědi najdete na stránce chatu.
Paušál nemusí být vždy nejvýhodnějším řešením
K příjmům z pronájmu podle § 9 (pronájem jako podnikání, nikoli příležitostná záležitost) je pak možné uplatnit výdaje ve výši 30 procent z příjmů. Tuto možnost jistě uplatní ten, kdo pronajímá věc, se kterou se nevážou větší výdaje, což je například pole, louka. Ale majitel nemovitosti pravděpodobně bude mít skutečné výdaje větší, než by odpovídalo 30procentní sazbě z příjmů. Ve skutečných výdajích totiž může zohlednit odpisy nemovitosti, náklady na údržbu a opravy apod.
Podnikatel uplatňující výdaje procentem z příjmů nemusí vést daňovou evidenci, ale je povinen vést záznamy o příjmech a evidovat pohledávky. Ve výdajích stanovených procentem z příjmů jsou obsaženy veškeré výdaje. Nelze k nim přidat další. Pokud poplatník v roce 2009 evidoval výdaje ve skutečné výši a pro rok 2010 uplatnil výdaje procentem z příjmů, je nutné formou dodatečného daňového přiznání opravit základ daně za rok 2009. Základ daně se zvýší o hodnotu pohledávek a o hodnotu nespotřebovaných zásob, a naopak se sníží o hodnotu závazků. Uplatnění výdajů procentem z příjmů není možné u příjmů z titulu spoluvlastnictví k věci a v případě příjmů účastníka sdružení bez právní subjektivity.
Výdaje za použití automobilu
Dalším příkladem, kdy je možné použít pro výdaje paušální částku, jsou výdaje za použití silničního motorového vozidla. Opět máme dvě možnosti:
1. Poplatník uplatní výdaje ve výši základní náhrady a náhrady za spotřebované pohonné hmoty u vozidla nezahrnutého do majetku firmy nebo skutečné, prokázané výdaje u vozidla zahrnutého do majetku firmy. Je nutné vést knihu jízd, mimo jiné i z důvodu schopnosti prokázat nárok na odpočet daně z přidané hodnoty u pohonných hmot (v případě plátců DPH).
2. Poplatník uplatní výše zmíněný výdajový paušál, který lze použít pro příjmy z podnikání podle § 7 a pro příjmy z pronájmu podle § 9. Paušál činí 5 000 korun za měsíc a vozidlo, a může se použít maximálně na 3 vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá v majetku firmy nebo v nájmu (vozidlo na finanční leasing). Pokud je vozidlo zařazeno do majetku firmy, lze kromě paušálu uplatnit odpisy, pojištění, silniční daň, opravy a údržbu.
Jestliže vozidlo (maximálně však jedno) používáme i pro soukromé účely, je výdajový paušál krácen na 80 procent výše uvedené částky, tedy na 4 000 korun za měsíc. Na 80 procent výdajů jsou kráceny i další výdaje spojené s vozidlem – již výše uvedené pojištění, opravy, údržba. Pokud uplatňujeme paušál na vozidlo nezahrnuté v majetku firmy, nelze uplatnit žádné další výdaje kromě silniční daně. Plátcovství DPH a výdajový paušál nejsou v rozporu.
Chce-li podnikatel uplatňovat DPH na vstupu za spotřebované pohonné hmoty, je opět nutné vést knihu jízd a doložit doklady o nákupu benzinu či nafty. Výdajový paušál si tedy podnikatel – plátce DPH – zvolí asi jen v případě, že jeho skutečné výdaje by byly menší než 5 000 korun měsíčně. V opačném případě by to nemělo smysl. Závěrem je ještě třeba připomenout, že pokud v některém měsíci vozidlo není vůbec používáno pro podnikání, neplatí se za tento měsíc silniční daň a neuplatňuje se výdajový paušál.
Je na podnikateli, aby si zvolil takový způsob uplatňování výdajů, který mu více vyhovuje. Používání výdajových paušálů může být v řadě případů výhodnější, protože podnikateli výrazněji než skutečné výdaje sníží daňový základ. Používání paušálů ale má také svou odvrácenou stránku. Pokud se podnikatel uplatňující v daňovém přiznání výdaje formou paušálu rozhodne žádat třeba o hypotéku, obvykle ho banka odmítne s tím, že má malou bonitu.
