Podíl Čechů, kteří neplatí včas dluhy, je nejnižší od roku 2008

Schopnost Čechů splácet závazky se zlepšuje. Ke konci roku 2016 mělo dluhy po splatnosti 7,44 procenta dospělých obyvatel země, což je nejméně od poloviny roku 2008. O rok dříve to bylo 8,09 procenta. Jejich podíl se snižuje ve všech krajích. V Libereckém kraji se dostal pod desetiprocentní hranici, ve Zlínském a na Vysočině pod pět procent. Informovalo o tom sdružení Solus, jež svým členům umožňuje přístup k informacím o klientech s potížemi se splácením závazků.

„České ekonomice se daří, máme rekordně nízkou nezaměstnanost, lidé chtějí čerpat nové půjčky či služby u členů sdružení Solus, a dávají si proto do pořádku své historické závazky po splatnosti. To jsou hlavní důvody historicky nejlepšího zlepšení statistik, které Solus dlouhodobě sleduje,“ uvedl tajemník sdružení Jan Stopka.

Počet občanů s aktivním dluhem po splatnosti zapsaným v registru fyzických osob klesá ve všech krajích Česka již několik čtvrtletí v řadě. Významné zlepšení přitom vykazují i kraje, kde je situace dlouhodobě špatná a Solus v nich eviduje dluh po splatnosti u deseti či více dospělých občanů ze sta, tedy v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Moravskoslezském kraji.

Díky lepší platební morálce také výrazně klesla částka po splatnosti, kterou sdružení v registru fyzických osob eviduje, a to z 52,7 miliardy korun ke konci roku 2015 na 50,5 miliardy korun ke konci roku 2016. Záznam o aktivním dluhu má v tomto registru aktuálně řádově 650 tisíc lidí.

Ochota lidí splácet dluhy se lepší

„Celkově se zlepšuje ochota dlužníků závazky splácet a také možnost je zastihnout. V roce 2016 o 16 procent stoupl počet sjednaných splátkových dohod v porovnání s rokem 2015, v porovnání s průměrem let 2013 až 2015 byl nárůst více než čtvrtinový. Vedle toho vzrostla míra dodržení splátkových dohod v porovnání s rokem 2015 o téměř 15 procent,“ komentoval statistiky jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel.

Členství ve sdružení Solus umožňuje přístup k informacím o klientech, kteří čelili nebo čelí potížím se splácením svých závazků, dále k databázi odcizených a neplatných dokladů a k insolvenčnímu registru. Členská společnost se na základě dotazu do databáze dozví o dluhu klienta, případně o jeho úhradě. Ta je v registru uchována až tři roky. Data se v databázi shromažďují pouze se souhlasem zákazníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 55 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...