Počet neplatičů povinného ručení klesá, bojí se sankcí

Praha - Počet vozidel bez sjednaného povinného ručení klesá. Do konce září se letos snížil o tři procenta na 598 tisíc. Naopak počet registrovaných vozidel stoupl o procento na 7,2 milionu. Za obratem stojí změna legislativy, která platí od ledna 2009 a která zpřísnila sance proti neplatičům. Česká kancelář pojistitelů (ČKP) od té doby odeslala přes 250 tisíc výzev k zaplacení sankčního příspěvku do garančního fondu.

Hříšní řidiči letos přišpěli do fondu 152 miliony korun

výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů Jakub Hradec

„Zákon se změnil 1. ledna 2009 a zavedl povinnost vlastníků nepojištěných vozidel, aby přispívali do garančního fondu České kanceláře pojistitelů za každý den provozování vozidla bez povinného ručení.“

Nahrávám video

Před touto úpravou jezdilo bez povinného ručení 12 procent všech vozidel. V současnosti ale kleslo toto číslo na 8,3 procent nepojištěných vozidel. Nový systém tak podle Hradce funguje úspěšně. Podobný systém mají například i ve Švédsku a Finsku. Neplatiči povinného ručení letos do konce září zaplatili do garančního fondu 152 milionů korun. Výzvu k zaplacení dostalo do konce září 140 tisíc z nich. Počet nepojištěných škod také ubývá. V minulosti jich ročně bývalo k pěti tisícům, letos by jejich počet neměl přesáhnout hranici 4000, uvedl Hradec.

Od ledna 2009 jsou vlastníci a provozovatelé vozidel, kteří nemají sjednáno povinné ručení, povinni hradit za každý den, kdy nemají vozidlo pojištěno, příspěvek do garančního fondu ČKP. Sazba se podle druhu vozidla pohybuje od 20 do 300 korun denně. Například u osobního vozu 50 nebo 70 korun denně. Součástí příspěvku jsou i náklady uplatnění a vymáhání. Příspěvek však nenahrazuje pojištění. Pokud tedy nepojištěné vozidlo způsobí škodu, tak ji poškozenému uhradí ČKP z garančního fondu a následně celou částku vymáhá po nepojištěné osobě.    

proces vymáhání povinného ručení

ČKP dostane data od pojišťoven. Data předá centrálnímu registru vozidel. Tam jsou data porovnána a ČKP tak zjistí, která vozidla registrovaná pro provoz nemají sjednané povinné ručení. Jednotlivé osoby za příslušné období potom ČKP obešle výzvou. Například vlastník osobního auta do 1850 kubických centimetrů za den platí 50 korun. „Za měsíc je to u toho osobního auta 1500 korun plus naše náklady 170 korun. Tedy 1670 korun,“ říká Hradec. Dlužník má na uhrazení částky 30 dní. Pokud nesouhlasí s tím, že neplatí povinné ručení, musí ve stejné lhůtě dokázat, že je chyba na straně ČKP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 1 hhodinou

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánovčera v 21:50

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...