Riga - Většina členských států EU se v současnosti potýká s poklesem růstu domácího produktu a růstem inflace. Situace je nejbolestnější pro Pobaltské země, ve kterých rostla ekonomika dosud nejrychleji. Místo dvojciferného růstu zaznamenávají Estonsko, Lotyšsko i Litva nyní dvojcifernou inflaci.
Lotyšská ekonomika v uplynulých třech letech rostla dvojciferným tempem, letošní odhady hovoří jen o tři a půl až pěti procentech. Zato míra inflace v květnu dosáhla 17 a půl procent, což je nejvíce v EU. Například ceny energie vzrostly o 39 procent.
Lotyšský ministr hospodářství Kaspars Gerhards tvrdí, že inflace se již brzo zastaví. „Vnitřní zdroje, které by inflaci táhly vzhůru, už nejsou,“ myslí si. Letošní čtvrtletí platy však vzrostly o rekordních 28 procent a ekonomové varují před roztočením spirály mzdové inflace.
Problémy s ekonomickými ukazateli nemá jen Lotyšsko, ale i jeho pobaltští sousedé. Estonsko, Lotyšsko i Litva byly přitom dosud označovány za evropské ekonomické tygry.
Estonsko trápí silný pokles růstu, v prvním čtvrtletí činil jen čtyři desetiny procenta. Ekonomiku trápí i menší spotřeba a tedy i menší příjmy z daně z přidané hodnoty. „Vláda musí analyzovat letošní rozpočet, vliv příjmů z DPH je opravdu zásadní,“ říká estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.
Ze tří pobaltských zemí si nyní nejlépe vede Litva. Zažívá sice dvanáctiprocentní inflaci, ale zpomalení růstu ekonomiky není tak drastické. Pokles růstu na šest procent označuje náměstek litevského ministra hospodářství Anicetas Ignotas za „měkké přistání“.
Lotyšsko, Estonsko i Litva přiznávají, že první pololetí je nejhorším obdobím pro jejich hospodářství od vstupu pobaltských zemí do EU. Závěr roku ale vidí optimisticky.
