Po intervencích čekali analytici větší výkyvy kurzu koruny

Vývoj kurzu koruny po ukončení devizových intervencí letos 6. dubna byl podle analytiků proti očekáváním poměrně klidný. Ekonomové čekali větší výkyvy kurzu koruny, někteří dokonce i výraznější posílení domácí měny. Nicméně do konce roku koruna podle jejich odhadů může překonat hranici 26 korun za euro. Na konci června se přitom obchodovala kolem 26,20 Kč/EUR.

Samotná centrální banka je přitom s vývojem kurzu koruny spokojená. Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl v červnu, že kurz koruny se po konci intervencí pohybuje v rozpětí, ve kterém jej ČNB očekávala. „A i ty další klíčové indikátory naší prognózy se slušně naplňují,“ uvedl i po měnovém jednání centrální banky ve čtvrtek 29. června.

„Vývoj kurzu koruny byl po konci kurzového závazku ČNB relativně klidný a na rozdíl od původních očekávání nebyl výrazněji rozkolísaný,“ řekl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj si spekulativní investoři začali být vědomi toho, že svou pozici nebudou moci rychle uzavřít a stali se tak více trpělivými. „Postupný odliv spekulativního kapitálu z tuzemské ekonomiky však bude posilování koruny brzdit, a načasování tohoto vývoje představuje největší nejistotu ohledně dalšího vývoje kurzu koruny v následujících čtvrtletích,“ uvedl. Na konci letošního roku očekává kurz koruny v rozmezí 25,5 až 26 Kč za euro.

„Pointervenční kurzový vývoj pro nás velkým překvapením nebyl. Za očekáváním ale zůstala volatilita (rozkolísanost), předpokládali jsme, že se kurz bude více hýbat,“ sdělil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Podobný charakter kurzového vývoje přitom očekává i v dalších měsících. „Pro druhou polovinu roku očekáváme testování hladiny 26 Kč/EUR, nevylučujeme, že se kurz podívá i pod tuto úroveň,“ dodal.

Celkově podle Vejmělka platí, že česká koruna kvůli velké pozici spekulantů zůstává zranitelná v případě nějakého vnějšího šoku. Na domácí politické události koruna podle něj citlivá není.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Za poslední tři měsíce jsem osobně čekal výraznější a rychlejší posílení koruny, větší volatilitu a také usměrňující intervence ze strany ČNB,“ řekl ČTK analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Větší rozkolísanost kurzu koruny podle něj nastane společně s tím, jak zahraniční investoři začnou vybírat zisky a podávat korunová aktiva.

„Bohužel je velmi obtížné začátek tohoto období časově zařadit. S ohledem na silný růst české ekonomiky si zahraniční investoři mohou počkat na kurz koruny výrazněji pod hladinou 26 Kč za euro, což by znamenalo, že prudší pohyby a oslabení české měny můžeme očekávat spíše až v závěru letošního roku či v roce 2018,“ uvedl.

ČNB ukončila devizové intervence letos 6. dubna. Od jejich spuštění v listopadu 2013 nakoupila eura za více než dva biliony korun. Centrální banka minulý týden uvedla, že jedním z rizik očekávaného vývoje může být i oslabení koruny. K tomu by mohlo dojít ve chvíli, kdy by se finanční investoři rozhodli prodat koruny nakoupené v rámci intervencí a nenašli by protistranu k takovému obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ford znovu najal inženýry. Byli lepší než AI

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 1 hhodinou

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 23 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Evropský pohled