Penta ovládne osm diagnostických laboratoří. ÚOHS souhlasil

Brno - Investiční skupina Penta může ovládnout osm diagnostických laboratoří spadajících pod pražskou společnost AeskuLab Holding. O souhlas s fúzí požádala Penta Investments Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který spojení ve zjednodušeném řízení schválil bez podmínek. Pro Pentu je to další akvizice na trhu. Již v červenci získala 90procentní podíl v polské firmě DD Lab, která vlastní síť deseti zdravotnických laboratoří ve Varšavě, Lodži či Krakově.

Mluvčí Penty Martin Danko nechce důvody akvizice na českém trhu do uzavření obchodu komentovat. Obecně ale podle něj skupina Penta intenzivně podniká v oblasti medicínských laboratoří od roku 2006, a to prostřednictvím společnosti Alpha Medical Ventures. Snaží se tak stát dominantním středoevropským hráče na trhu.

 Penta, mocnost českých laboratoří

Pražská společnost Aeskulab Holding má stoprocentní podíl v dalších pražských firmách AeskuLab, HEBILAB a BIOLAB Praha a ve firmách TOPLAB v Poděbradech, Mikrobiologická laboratoř ve Velkém Meziříčí, Laboratoře lékařské mikrobiologie v Třinci, CEDELAB v Brně a LABOREX v Ostravě. Diagnostické laboratoře provádějí laboratorní vyšetření v oborech biochemie, hematologie, imunologie, klinické bakteriologie, cytologie, virologie, parazitologie, včetně vyšetření tuberkulózy.

Na český trh vstoupil AeskuLab Holding podle svých stránek v roce 2006, tehdy pod původním názvem Svět Zdraví, a.s., postupným nákupem nestátních zdravotnických zařízení. Ve výše uvedených firmách získal stoprocentní podíl loni a předloni. Jediným majitelem AeskuLab Holdingu byla dosud kyperská společnost MCH Medical Care Holding II Limited.

Do království Penty patří i Česká lékárna

V Česku také Penta vlastní lékárenský řetězec Česká lékárna, který podniká pod značkou Dr. Max a buduje síť soukromých lékařských praxí pod logem Mediclinic. Jeho řízení nedávno převzal šéf Jáchymovských lázní, které skupině také náleží, Eduard Bláha. Mezi hlavní postavy a majitele Penty patří Marek Dospiva a Jaroslav Haščák.

Penta byla založena v roce 1994. Věnuje se například akvizicím velkých a středně velkých firem či restrukturalizačním projektům v celé řadě evropských zemí. Nejvíce investičních projektů zatím Penta realizovala v Česku, na Slovensku a v Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...