Peněženka se v Číně stává přežitkem. Fenoménem jsou platby s mobilními aplikacemi

„Hotově, nebo kartou?“ Takovou otázku v restauraci v některém z čínských měst člověk neuslyší. V jedné z největších zemí světa totiž poslední roky nabývá na zásadním významu platba aplikací v mobilním telefonu. Čína se může pochlubit, že se tato technologická inovace jako první udála v takovém rozsahu právě u ní, zároveň je v této situaci osamocená. Na problémy tak mohou narazit turisti nebo cestující byznysmeni, jak ve svém článku upozorňuje deník The New York Times.

Papírové peníze a mince se v čínských městech stávají historií, protože země je lídrem v trendu plateb mobilními telefony. Ještě před několika lety byla situace jiná, ale v loňském roce dosáhly mobilní platby v Číně 5,5 bilionu dolarů, což je padesátinásobek toho, kde je americký trh, uvádí konzultační firma iResearch.

Možnost platby mobilem s aplikací WeChat nebo Alipay se rozrůstá do všech myslitelných oblastí. Důležitým prvkem v používání mobilních plateb jsou takzvané QR kódy podobné čárovým kódům. Zatímco v českém prostředí se spíš příležitostně uplatnily jako internetové odkazy, v Číně našly praktické využití. Jednak si jejich oskenováním uživatelé mohou přidávat nové kontakty, slouží ale i pro placení.

Prodejní automat uzpůsobený pro mobilní platby
Zdroj: Bobby Yip/Reuters

Když se jde člověk najíst, číšník se ho pak zeptá, jestli chce zaplatit s pomocí jedné, nebo druhé mobilní aplikace, teprve potom zmíní i hotovost. Dokonce i pouliční umělci nenechávají tak jako u nás na zemi pouzdra od nástrojů, do kterých vybírají příspěvky, ale vystaví panel s QR kódem, takže kolemjdoucí mohou pomocí mobilu přímo zaslat peníze. „Stal se z toho výchozí způsob života,“ poznamenal výzkumník analytické firmy IDC Shiv Putcha.

Zlatý důl Alibabi a Tencentu

Změna zákaznických preferencí znamená ekonomický benefit pro majitele mobilních aplikací WeChat a Alipay – společnost Tencent a finanční pobočku firmy Alibaba jménem Ant Financial. Deník The New York Times zmiňuje, že příjmy jim mohou plynout nejen ze samotných transakcí, ale také poplatků od firem v souvislosti s užíváním jejich platební platformy. Navíc mohou po celou dobu shromažďovat údaje o platbách, které mohou být použity různým způsobem, včetně reklamy.

Ředitel firmy GSR Ventures Richard Lim z aktuálních dat usuzuje, že čínské firmy mohou už příští rok překonat kreditní společnosti Visa a Mastercard v celosvětovém počtu denních transakcí. Jejich výhodou je i lacinost provedení. Nejsou potřeba nákladné čtečky karet, ale malí prodejci mohou použít své telefony nebo vytištěný QR kód.

„Jedna z nejdůležitějších technologických inovací se jako první děje v Číně,“ prohlásil Richard Lim s tím, že v tuto chvíli se ale zároveň omezuje jenom na Čínu.

Překážka turistického ruchu?

The New York Times tak upozorňuje i na problémy, které se k unikátní metodě vážou. V prvé řadě to představuje překážku pro turisty. Těžko si totiž otevřou bankovní účet v Číně, který je nezbytný, aby proměnili svůj mobil v elektronickou peněženku.

Také se už objevily případy, kdy se systému snaží zneužít zloději. Původní QR kód jednoduše přelepí svým vlastním tak, aby peníze šly na jejich účet. Zákazník totiž na první pohled nerozezná, že je QR kód podvodný.

  • V Česku převažují hotovostní platby. Společnost G4S loni v globální zprávě citovala data z roku 2012, podle kterých tvoří hotovostní platby v Česku 77 procent všech transakcí. V letošním květnovém rozhovoru pro ČTK uvedl Tomáš Fíla z rozvoje platebních služeb Komerční banky, že by měl podíl hotovostních plateb, který je odhadován na téměř 80 procent, v budoucnu klesat směrem k evropskému průměru, který on i zpráva G4S dává na šedesátiprocentní úroveň. Podíl hotovostních plateb v Evropě se pohybuje od 40 procent ve Skandinávii po 90 procent v balkánských zemích.
  • V roce 2016 vzrostl u obchodníků v Česku počet plateb platební kartou o 18 procent na 684 milionů. Češi tímto způsobem zaplatili 477 miliard korun, o sedm procent více než předloni. Růst se týkal všech typů karet.
  • Počet vydaných platebních karet v Česku podle statistik Sdružení pro bankovní karty v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl 11,336 milionu kusů. Přes devět milionů přitom tvoří karty debetní.
  • Výrazný podíl na trhu s kartami mají bezkontaktní. Ze zmíněných 684 milionů transakcí bylo 493 milionů plateb bezkontaktních. Češi jsou v bezkontaktních platbách v rámci Evropy dlouhodobě lídry, řekl ČTK regionální manažer společnosti Visa pro ČR a Slovensko Marcel Gajdoš. Ze zhruba 160 tisíc platebních terminálů je 90 procent vybaveno technologií NFC pro bezkontaktní platby.
  • Průměrná částka zaplacená platební kartou byla v roce 2016 těsně pod 700 korunami, což je ve srovnání s rokem předchozím pokles o deset procent. Podle asociace je to potvrzením toho, že Češi stále častěji platí kartami i drobné částky, které pak průměr postupně snižují.

Na těžkosti mohou narazit i firmy. Pokud by nenabízely v prodejnách možnost platby s mobilem, lidé odvyklí nosit s sebou peníze u nich těžko nakoupí. Pro čínské firmy to pak může znamenat i budování dvojí struktury, aby mohly vyjít vstříc čínským zákazníkům s mobily, ale aby na globálním trhu s převahou platebních karet nebyly mimo hru.

Ostatně je otázka, jestli čínský fenomén může prorazit do světa. Podle New York Times chtějí Alibaba i Tencent expandovat za hranice Číny, aby se jejich vize budoucnosti neocitla rázem mezi slepými větvemi minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...