Peněženka se v Číně stává přežitkem. Fenoménem jsou platby s mobilními aplikacemi

„Hotově, nebo kartou?“ Takovou otázku v restauraci v některém z čínských měst člověk neuslyší. V jedné z největších zemí světa totiž poslední roky nabývá na zásadním významu platba aplikací v mobilním telefonu. Čína se může pochlubit, že se tato technologická inovace jako první udála v takovém rozsahu právě u ní, zároveň je v této situaci osamocená. Na problémy tak mohou narazit turisti nebo cestující byznysmeni, jak ve svém článku upozorňuje deník The New York Times.

Papírové peníze a mince se v čínských městech stávají historií, protože země je lídrem v trendu plateb mobilními telefony. Ještě před několika lety byla situace jiná, ale v loňském roce dosáhly mobilní platby v Číně 5,5 bilionu dolarů, což je padesátinásobek toho, kde je americký trh, uvádí konzultační firma iResearch.

Možnost platby mobilem s aplikací WeChat nebo Alipay se rozrůstá do všech myslitelných oblastí. Důležitým prvkem v používání mobilních plateb jsou takzvané QR kódy podobné čárovým kódům. Zatímco v českém prostředí se spíš příležitostně uplatnily jako internetové odkazy, v Číně našly praktické využití. Jednak si jejich oskenováním uživatelé mohou přidávat nové kontakty, slouží ale i pro placení.

Prodejní automat uzpůsobený pro mobilní platby
Zdroj: Bobby Yip/Reuters

Když se jde člověk najíst, číšník se ho pak zeptá, jestli chce zaplatit s pomocí jedné, nebo druhé mobilní aplikace, teprve potom zmíní i hotovost. Dokonce i pouliční umělci nenechávají tak jako u nás na zemi pouzdra od nástrojů, do kterých vybírají příspěvky, ale vystaví panel s QR kódem, takže kolemjdoucí mohou pomocí mobilu přímo zaslat peníze. „Stal se z toho výchozí způsob života,“ poznamenal výzkumník analytické firmy IDC Shiv Putcha.

Zlatý důl Alibabi a Tencentu

Změna zákaznických preferencí znamená ekonomický benefit pro majitele mobilních aplikací WeChat a Alipay – společnost Tencent a finanční pobočku firmy Alibaba jménem Ant Financial. Deník The New York Times zmiňuje, že příjmy jim mohou plynout nejen ze samotných transakcí, ale také poplatků od firem v souvislosti s užíváním jejich platební platformy. Navíc mohou po celou dobu shromažďovat údaje o platbách, které mohou být použity různým způsobem, včetně reklamy.

Ředitel firmy GSR Ventures Richard Lim z aktuálních dat usuzuje, že čínské firmy mohou už příští rok překonat kreditní společnosti Visa a Mastercard v celosvětovém počtu denních transakcí. Jejich výhodou je i lacinost provedení. Nejsou potřeba nákladné čtečky karet, ale malí prodejci mohou použít své telefony nebo vytištěný QR kód.

„Jedna z nejdůležitějších technologických inovací se jako první děje v Číně,“ prohlásil Richard Lim s tím, že v tuto chvíli se ale zároveň omezuje jenom na Čínu.

Překážka turistického ruchu?

The New York Times tak upozorňuje i na problémy, které se k unikátní metodě vážou. V prvé řadě to představuje překážku pro turisty. Těžko si totiž otevřou bankovní účet v Číně, který je nezbytný, aby proměnili svůj mobil v elektronickou peněženku.

Také se už objevily případy, kdy se systému snaží zneužít zloději. Původní QR kód jednoduše přelepí svým vlastním tak, aby peníze šly na jejich účet. Zákazník totiž na první pohled nerozezná, že je QR kód podvodný.

  • V Česku převažují hotovostní platby. Společnost G4S loni v globální zprávě citovala data z roku 2012, podle kterých tvoří hotovostní platby v Česku 77 procent všech transakcí. V letošním květnovém rozhovoru pro ČTK uvedl Tomáš Fíla z rozvoje platebních služeb Komerční banky, že by měl podíl hotovostních plateb, který je odhadován na téměř 80 procent, v budoucnu klesat směrem k evropskému průměru, který on i zpráva G4S dává na šedesátiprocentní úroveň. Podíl hotovostních plateb v Evropě se pohybuje od 40 procent ve Skandinávii po 90 procent v balkánských zemích.
  • V roce 2016 vzrostl u obchodníků v Česku počet plateb platební kartou o 18 procent na 684 milionů. Češi tímto způsobem zaplatili 477 miliard korun, o sedm procent více než předloni. Růst se týkal všech typů karet.
  • Počet vydaných platebních karet v Česku podle statistik Sdružení pro bankovní karty v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl 11,336 milionu kusů. Přes devět milionů přitom tvoří karty debetní.
  • Výrazný podíl na trhu s kartami mají bezkontaktní. Ze zmíněných 684 milionů transakcí bylo 493 milionů plateb bezkontaktních. Češi jsou v bezkontaktních platbách v rámci Evropy dlouhodobě lídry, řekl ČTK regionální manažer společnosti Visa pro ČR a Slovensko Marcel Gajdoš. Ze zhruba 160 tisíc platebních terminálů je 90 procent vybaveno technologií NFC pro bezkontaktní platby.
  • Průměrná částka zaplacená platební kartou byla v roce 2016 těsně pod 700 korunami, což je ve srovnání s rokem předchozím pokles o deset procent. Podle asociace je to potvrzením toho, že Češi stále častěji platí kartami i drobné částky, které pak průměr postupně snižují.

Na těžkosti mohou narazit i firmy. Pokud by nenabízely v prodejnách možnost platby s mobilem, lidé odvyklí nosit s sebou peníze u nich těžko nakoupí. Pro čínské firmy to pak může znamenat i budování dvojí struktury, aby mohly vyjít vstříc čínským zákazníkům s mobily, ale aby na globálním trhu s převahou platebních karet nebyly mimo hru.

Ostatně je otázka, jestli čínský fenomén může prorazit do světa. Podle New York Times chtějí Alibaba i Tencent expandovat za hranice Číny, aby se jejich vize budoucnosti neocitla rázem mezi slepými větvemi minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 3 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 4 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 11 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.