Peněženka se v Číně stává přežitkem. Fenoménem jsou platby s mobilními aplikacemi

„Hotově, nebo kartou?“ Takovou otázku v restauraci v některém z čínských měst člověk neuslyší. V jedné z největších zemí světa totiž poslední roky nabývá na zásadním významu platba aplikací v mobilním telefonu. Čína se může pochlubit, že se tato technologická inovace jako první udála v takovém rozsahu právě u ní, zároveň je v této situaci osamocená. Na problémy tak mohou narazit turisti nebo cestující byznysmeni, jak ve svém článku upozorňuje deník The New York Times.

Papírové peníze a mince se v čínských městech stávají historií, protože země je lídrem v trendu plateb mobilními telefony. Ještě před několika lety byla situace jiná, ale v loňském roce dosáhly mobilní platby v Číně 5,5 bilionu dolarů, což je padesátinásobek toho, kde je americký trh, uvádí konzultační firma iResearch.

Možnost platby mobilem s aplikací WeChat nebo Alipay se rozrůstá do všech myslitelných oblastí. Důležitým prvkem v používání mobilních plateb jsou takzvané QR kódy podobné čárovým kódům. Zatímco v českém prostředí se spíš příležitostně uplatnily jako internetové odkazy, v Číně našly praktické využití. Jednak si jejich oskenováním uživatelé mohou přidávat nové kontakty, slouží ale i pro placení.

Prodejní automat uzpůsobený pro mobilní platby
Zdroj: Bobby Yip/Reuters

Když se jde člověk najíst, číšník se ho pak zeptá, jestli chce zaplatit s pomocí jedné, nebo druhé mobilní aplikace, teprve potom zmíní i hotovost. Dokonce i pouliční umělci nenechávají tak jako u nás na zemi pouzdra od nástrojů, do kterých vybírají příspěvky, ale vystaví panel s QR kódem, takže kolemjdoucí mohou pomocí mobilu přímo zaslat peníze. „Stal se z toho výchozí způsob života,“ poznamenal výzkumník analytické firmy IDC Shiv Putcha.

Zlatý důl Alibabi a Tencentu

Změna zákaznických preferencí znamená ekonomický benefit pro majitele mobilních aplikací WeChat a Alipay – společnost Tencent a finanční pobočku firmy Alibaba jménem Ant Financial. Deník The New York Times zmiňuje, že příjmy jim mohou plynout nejen ze samotných transakcí, ale také poplatků od firem v souvislosti s užíváním jejich platební platformy. Navíc mohou po celou dobu shromažďovat údaje o platbách, které mohou být použity různým způsobem, včetně reklamy.

Ředitel firmy GSR Ventures Richard Lim z aktuálních dat usuzuje, že čínské firmy mohou už příští rok překonat kreditní společnosti Visa a Mastercard v celosvětovém počtu denních transakcí. Jejich výhodou je i lacinost provedení. Nejsou potřeba nákladné čtečky karet, ale malí prodejci mohou použít své telefony nebo vytištěný QR kód.

„Jedna z nejdůležitějších technologických inovací se jako první děje v Číně,“ prohlásil Richard Lim s tím, že v tuto chvíli se ale zároveň omezuje jenom na Čínu.

Překážka turistického ruchu?

The New York Times tak upozorňuje i na problémy, které se k unikátní metodě vážou. V prvé řadě to představuje překážku pro turisty. Těžko si totiž otevřou bankovní účet v Číně, který je nezbytný, aby proměnili svůj mobil v elektronickou peněženku.

Také se už objevily případy, kdy se systému snaží zneužít zloději. Původní QR kód jednoduše přelepí svým vlastním tak, aby peníze šly na jejich účet. Zákazník totiž na první pohled nerozezná, že je QR kód podvodný.

  • V Česku převažují hotovostní platby. Společnost G4S loni v globální zprávě citovala data z roku 2012, podle kterých tvoří hotovostní platby v Česku 77 procent všech transakcí. V letošním květnovém rozhovoru pro ČTK uvedl Tomáš Fíla z rozvoje platebních služeb Komerční banky, že by měl podíl hotovostních plateb, který je odhadován na téměř 80 procent, v budoucnu klesat směrem k evropskému průměru, který on i zpráva G4S dává na šedesátiprocentní úroveň. Podíl hotovostních plateb v Evropě se pohybuje od 40 procent ve Skandinávii po 90 procent v balkánských zemích.
  • V roce 2016 vzrostl u obchodníků v Česku počet plateb platební kartou o 18 procent na 684 milionů. Češi tímto způsobem zaplatili 477 miliard korun, o sedm procent více než předloni. Růst se týkal všech typů karet.
  • Počet vydaných platebních karet v Česku podle statistik Sdružení pro bankovní karty v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl 11,336 milionu kusů. Přes devět milionů přitom tvoří karty debetní.
  • Výrazný podíl na trhu s kartami mají bezkontaktní. Ze zmíněných 684 milionů transakcí bylo 493 milionů plateb bezkontaktních. Češi jsou v bezkontaktních platbách v rámci Evropy dlouhodobě lídry, řekl ČTK regionální manažer společnosti Visa pro ČR a Slovensko Marcel Gajdoš. Ze zhruba 160 tisíc platebních terminálů je 90 procent vybaveno technologií NFC pro bezkontaktní platby.
  • Průměrná částka zaplacená platební kartou byla v roce 2016 těsně pod 700 korunami, což je ve srovnání s rokem předchozím pokles o deset procent. Podle asociace je to potvrzením toho, že Češi stále častěji platí kartami i drobné částky, které pak průměr postupně snižují.

Na těžkosti mohou narazit i firmy. Pokud by nenabízely v prodejnách možnost platby s mobilem, lidé odvyklí nosit s sebou peníze u nich těžko nakoupí. Pro čínské firmy to pak může znamenat i budování dvojí struktury, aby mohly vyjít vstříc čínským zákazníkům s mobily, ale aby na globálním trhu s převahou platebních karet nebyly mimo hru.

Ostatně je otázka, jestli čínský fenomén může prorazit do světa. Podle New York Times chtějí Alibaba i Tencent expandovat za hranice Číny, aby se jejich vize budoucnosti neocitla rázem mezi slepými větvemi minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 5 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
16. 8. 2026

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
16. 8. 2026Aktualizováno16. 8. 2026

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.