Panama Papers nejsou první, ale zdaleka největší kauzou daňových rájů

26 minut
Interview ČT24 s Janou Klímovou a Petrem Janským o kauze Panama Papers
Zdroj: ČT24

Více než jedenáct milionů dokumentů včetně čtvrt milionu, které se týkají firem a lidí z Česka, obsahuje únik od právní kanceláře Mossack Fonseca. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů nyní zpřístupnilo informace na Internetu. Podle novinářky Českého rozhlasu Jany Klímové, která se s dokumenty seznamuje, je kauza Panama Papers výjimečná především právě svým rozsahem a také tím, že se týká i velmi významných lidí.

Kauza Panama Papers není prvním únikem informací z daňových rájů. Ve srovnání s úniky označovanými jako Swiss Leaks nebo Offshore Leaks je však její vliv nesrovnatelně vyšší. Jana Klímová vidí rozdíl ve třech příčinách. „Za prvé je to jiné v tom, že právní kancelář Mossack Fonseca patřila ke špičkám na poli obchodu se zakládáním společností v daňových rájích a jejich správy – patřila k největším a nejkvalitnějším. Druhý důvod je, že je to dohromady únik 11,5 milionu dokumentů, což je historicky největší únik dokumentů, který se kdy odehrál. Třetí důvod je, že v dokumentech se objevila jména politiků, lidí, kteří jsou blízcí politikům nebo firmám používajícím veřejné peníze,“ shrnula Jana Klímová v Interview ČT24.

Zdůraznila přitom, že navzdory uvolnění dokumentů nezveřejnilo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů vše, co spolu s deníkem Süddeutsche Zeitung získalo od svého utajeného zdroje. „Za sebe mohu říct, že jsem viděla výsek dokumentů resp. jmen klientů právní kanceláře, z nichž data unikla. Nemohu říct, že bych měla nastudováno čtvrt milionu dokumentů,“ podotkla.

Jako investigativní novinářka považuje kauzu Panama Papers především za jedinečné zprostředkování „světa za zrcadlem“: „Máte možnost založit si zcela anonymní firmu, kde nemusíte zakládat účetnictví, dokládat vlastníky a můžete jejím prostřednictvím otevírat si účty kdekoli ve světě a provádět tam transakce s penězi, které nejsou čisté nebo měly být zdaněny.“

Sídlo firmy Mossack Fonseca
Zdroj: Reuters

Panama Papers jako ohrožení demokracie?

V souvislosti s Panama Papers se ozývají hlasy, které volají po regulaci resp. změnách pravidel v zemích spadajících mezi daňové ráje, na druhé straně  znějí i hlasy, které je podporují. Šéfredaktor serveru Svobodné fórum Pavel Šafr prohlásil Panama Papers za „nejvážnější ohrožení právního řádu a základních pilířů demokracie“.

Ekonom Pavel Kohout ze společnosti Partners zase v Událostech, komentářích odmítl myšlenku, že by daňové ráje svá pravidla měla změnit. Jsou podle něj potřebné proto, aby ostatní státy nezaváděly příliš vysoké daně. „Kdyby nebylo daňové konkurence, dopadlo by to jako za první nebo druhé světové války, kdy daně z příjmu dosahovaly výše 80, 85 nebo i 90 procent. Mohli bychom skončit tak, že většinu příjmů bychom platili na daních, protože stát nikdy nemá dost,“ uvedl.

To však odmítl Petr Janský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Je signatářem dopisu 300 ekonomů vyzývajícího ke změnám v daňových rájích. V dopise, pod nímž je i jméno nositele Nobelovy ceny za ekonomii Anguse Deatona, stojí, že daňové ráje nemají „žádné ekonomické opodstatnění“.

  • Únik dokumentů z panamské firmy Mossack Fonseca usvědčil desítky vlivných osobností, které využívaly daňové ráje pro ukrývání svého jmění.
  • V těchto dokumentech mimo jiných figurují:
  • Zemřelý otec britského expremiéra Davida Camerona
    Zeť čínského prezidenta Si-Ťin pchinga
    Ukrajinský prezident Petro Porošenko
    Argentinský prezident Mauricio Macri
    Tři ze čtyř dětí odstoupivšího pákistánského premiéra Naváze Šarífa
    Odstoupivší islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson (prostřednictví majetku manželky)
    Vedoucí manažeři mezinárodní fotbalové federace (FIFA)

Ekonom: Ani některé země EU potřebná pravidla nedodržují

Podle Petra Janského je třeba, aby se nejvlivnější ekonomiky – přinejmenším Evropská unie a Spojené státy – dohodly na pravidlech, které budou všechny země dodržovat a praxi daňových rájů zamezí. Současně však poznamenal, že k tomu není vůle ani na jedné straně Atlantiku. „I některé země EU tato pravidla, jak by měla být ideálně nastavena, nedodržují,“ upozornil ekonom v Interview ČT24. Země EU se sice dohodly na vytvoření černé listiny daňových rájů, od ní však Petr Janský nic neočekává.

Problém černé listiny spočívá i v tom, že průběžně vznikají nové daňové ráje, a to i na místech, kde by je hledal jen málokdo. „Jedná se například i o některé státy v rámci Spojených států. Máme státy Delaware, Nevadu, které nabízí velmi podobné služby, za kterými chodí zákazníci do Panamy nebo Britských Panenských ostrovů,“ upozornil host Interview ČT24.

Daňové ráje i nízké daně přinášejí dost peněz pro málo obyvatel

Jak vlastně daňové ráje fungují? Princip funguje především v malých zemích, respektive těch, které mají málo obyvatel – v Panamě žijí asi tři miliony obyvatel, na Britských Panenských ostrovech necelých třicet tisíc a ve zmíněném státu Delaware sotva milion. Podle Petra Janského by podobně mohla v rámci České republiky fungovat jeho rodná desetitisícová Kuřim, kdyby to zákony umožňovaly.

„Mohla by říct firmám: Pojďte si udělat sídlo v Kuřimi, je tam krásně a ještě k tomu budete platit jenom jednoprocentní daňovou sazbu a možná vám nabídneme i finanční tajemství – nebudeme s ČR sdílet žádné informace. Kuřimi, protože je malá a má spoustu šikovných lidí, kteří vydělávají jinak, by se to vyplatilo, protože jedno procento z obrovského množství zisků, které by tam firmy přinesly, by vyneslo množství příjmů, které by bylo pro těch deset tisíc obyvatel dostatečných. Kdežto pro ČR, i když daní kolem 19 procent, to nestačí ani na část důchodů,“ srovnal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...