Panama Papers nejsou první, ale zdaleka největší kauzou daňových rájů

Interview ČT24 s Janou Klímovou a Petrem Janským o kauze Panama Papers (zdroj: ČT24)

Více než jedenáct milionů dokumentů včetně čtvrt milionu, které se týkají firem a lidí z Česka, obsahuje únik od právní kanceláře Mossack Fonseca. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů nyní zpřístupnilo informace na Internetu. Podle novinářky Českého rozhlasu Jany Klímové, která se s dokumenty seznamuje, je kauza Panama Papers výjimečná především právě svým rozsahem a také tím, že se týká i velmi významných lidí.

Kauza Panama Papers není prvním únikem informací z daňových rájů. Ve srovnání s úniky označovanými jako Swiss Leaks nebo Offshore Leaks je však její vliv nesrovnatelně vyšší. Jana Klímová vidí rozdíl ve třech příčinách. „Za prvé je to jiné v tom, že právní kancelář Mossack Fonseca patřila ke špičkám na poli obchodu se zakládáním společností v daňových rájích a jejich správy – patřila k největším a nejkvalitnějším. Druhý důvod je, že je to dohromady únik 11,5 milionu dokumentů, což je historicky největší únik dokumentů, který se kdy odehrál. Třetí důvod je, že v dokumentech se objevila jména politiků, lidí, kteří jsou blízcí politikům nebo firmám používajícím veřejné peníze,“ shrnula Jana Klímová v Interview ČT24.

Zdůraznila přitom, že navzdory uvolnění dokumentů nezveřejnilo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů vše, co spolu s deníkem Süddeutsche Zeitung získalo od svého utajeného zdroje. „Za sebe mohu říct, že jsem viděla výsek dokumentů resp. jmen klientů právní kanceláře, z nichž data unikla. Nemohu říct, že bych měla nastudováno čtvrt milionu dokumentů,“ podotkla.

Jako investigativní novinářka považuje kauzu Panama Papers především za jedinečné zprostředkování „světa za zrcadlem“: „Máte možnost založit si zcela anonymní firmu, kde nemusíte zakládat účetnictví, dokládat vlastníky a můžete jejím prostřednictvím otevírat si účty kdekoli ve světě a provádět tam transakce s penězi, které nejsou čisté nebo měly být zdaněny.“

Sídlo firmy Mossack Fonseca
Zdroj: Reuters

Panama Papers jako ohrožení demokracie?

V souvislosti s Panama Papers se ozývají hlasy, které volají po regulaci resp. změnách pravidel v zemích spadajících mezi daňové ráje, na druhé straně  znějí i hlasy, které je podporují. Šéfredaktor serveru Svobodné fórum Pavel Šafr prohlásil Panama Papers za „nejvážnější ohrožení právního řádu a základních pilířů demokracie“.

Ekonom Pavel Kohout ze společnosti Partners zase v Událostech, komentářích odmítl myšlenku, že by daňové ráje svá pravidla měla změnit. Jsou podle něj potřebné proto, aby ostatní státy nezaváděly příliš vysoké daně. „Kdyby nebylo daňové konkurence, dopadlo by to jako za první nebo druhé světové války, kdy daně z příjmu dosahovaly výše 80, 85 nebo i 90 procent. Mohli bychom skončit tak, že většinu příjmů bychom platili na daních, protože stát nikdy nemá dost,“ uvedl.

To však odmítl Petr Janský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Je signatářem dopisu 300 ekonomů vyzývajícího ke změnám v daňových rájích. V dopise, pod nímž je i jméno nositele Nobelovy ceny za ekonomii Anguse Deatona, stojí, že daňové ráje nemají „žádné ekonomické opodstatnění“.

  • Únik dokumentů z panamské firmy Mossack Fonseca usvědčil desítky vlivných osobností, které využívaly daňové ráje pro ukrývání svého jmění.
  • V těchto dokumentech mimo jiných figurují:
  • Zemřelý otec britského expremiéra Davida Camerona
    Zeť čínského prezidenta Si-Ťin pchinga
    Ukrajinský prezident Petro Porošenko
    Argentinský prezident Mauricio Macri
    Tři ze čtyř dětí odstoupivšího pákistánského premiéra Naváze Šarífa
    Odstoupivší islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson (prostřednictví majetku manželky)
    Vedoucí manažeři mezinárodní fotbalové federace (FIFA)

Ekonom: Ani některé země EU potřebná pravidla nedodržují

Podle Petra Janského je třeba, aby se nejvlivnější ekonomiky – přinejmenším Evropská unie a Spojené státy – dohodly na pravidlech, které budou všechny země dodržovat a praxi daňových rájů zamezí. Současně však poznamenal, že k tomu není vůle ani na jedné straně Atlantiku. „I některé země EU tato pravidla, jak by měla být ideálně nastavena, nedodržují,“ upozornil ekonom v Interview ČT24. Země EU se sice dohodly na vytvoření černé listiny daňových rájů, od ní však Petr Janský nic neočekává.

Problém černé listiny spočívá i v tom, že průběžně vznikají nové daňové ráje, a to i na místech, kde by je hledal jen málokdo. „Jedná se například i o některé státy v rámci Spojených států. Máme státy Delaware, Nevadu, které nabízí velmi podobné služby, za kterými chodí zákazníci do Panamy nebo Britských Panenských ostrovů,“ upozornil host Interview ČT24.

Daňové ráje i nízké daně přinášejí dost peněz pro málo obyvatel

Jak vlastně daňové ráje fungují? Princip funguje především v malých zemích, respektive těch, které mají málo obyvatel – v Panamě žijí asi tři miliony obyvatel, na Britských Panenských ostrovech necelých třicet tisíc a ve zmíněném státu Delaware sotva milion. Podle Petra Janského by podobně mohla v rámci České republiky fungovat jeho rodná desetitisícová Kuřim, kdyby to zákony umožňovaly.

„Mohla by říct firmám: Pojďte si udělat sídlo v Kuřimi, je tam krásně a ještě k tomu budete platit jenom jednoprocentní daňovou sazbu a možná vám nabídneme i finanční tajemství – nebudeme s ČR sdílet žádné informace. Kuřimi, protože je malá a má spoustu šikovných lidí, kteří vydělávají jinak, by se to vyplatilo, protože jedno procento z obrovského množství zisků, které by tam firmy přinesly, by vyneslo množství příjmů, které by bylo pro těch deset tisíc obyvatel dostatečných. Kdežto pro ČR, i když daní kolem 19 procent, to nestačí ani na část důchodů,“ srovnal.