Pálení mazutu a zavřené školy. Gazprom zastavuje dodávky plynu na Ukrajinu, země vyhlásila krizi

Ruská společnost Gazprom oznámila, že okamžitě „zahajuje proceduru výpovědi“ smlouvy s ukrajinskou firmou Naftogaz o dodávkách a tranzitu zemního plynu. Ruský plynárenský gigant podle agentury TASS zdůvodnil své rozhodnutí středečním verdiktem stockholmské arbitráže, který Gazpromu nařídil zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů (53 miliard korun) za tranzit plynu. Evropská komise oznámila, že je připravena se stát prostředníkem ve sporu. Veškeré toky plynu, které jsou určené pro Česko, proudí přes Ukrajinu i nadále ve sjednaných objemech.

Ukrajinská vláda v reakci na rozhodnutí Gazpromu vyhlásila pětidenní krizový plán, elektrárny přecházejí z plynu na mazut, podniky mají zvážit rozsah výroby a školy zastavují výuku. Přechod elektrárenského provozu z pohonu na mazut má podle kyjevské vlády denně přinést úsporu až 20 milionu krychlových metrů plynu.

Ukrajinská transportní společnost Ukrtransgaz oznámila, že rozhodnutí Gazpromu ohrožuje plynulou přepravu zemního plynu ukrajinským, ale i evropským zákazníkům. Spory mezi Kyjevem a Moskvou o cenách plynu vedly k přerušení dodávek do Evropy už dvakrát, v letech 2006 a 2009.

Podle ruských médií požádal Gazprom ruský soud, aby platnost smlouvy s Naftogazem ukončil. Ruská společnost v prohlášení uvedla, že verdikt arbitrážního soudu je nevyvážený a poškozuje ruské zájmy. „Soudci argumentovali tím, že stav ukrajinské ekonomiky se prudce zhoršil. Kategoricky odmítáme, aby se hospodářské problémy Ukrajiny řešily na náš účet. Pokračování platných kontraktů je za těchto okolností hospodářsky nesmyslné a nevýhodné,“ uvedla ruská společnost.

V lednu přitom generální ředitel ukrajinského státního plynárenského podniku Naftogaz Andrij Kobolev uvedl, že Ukrajina letos v důsledku rozhodnutí švédského arbitrážního soudu obnoví po více než dvouleté přestávce nákup plynu z Ruska.

„Od letošního roku jsme povinni odebírat minimální objem (plynu od ruské společnosti Gazprom),“ řekl podle agentury Reuters Kobolev. Ukrajina podle něj ale bude pokračovat v nákupu plynu v Evropě. „Gazprom nám musí prodávat plyn za cenu, která je nižší než ta evropská, což vidíme jako klad,“ řekl šéf Naftogazu. Neupřesnil, kdy začne Ukrajina plyn od Ruska nakupovat a jaký bude objem nákupů.

Spory kolem plynu jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kontrakty, uzavřené mezi ukrajinskou a ruskou plynárenskou společností Naftogaz a Gazprom, nelze jednostranně vypovědět, prohlásil v pátek ukrajinský prezident Petro Porošenko v reakci na tento krok Gazpromu.

„Kontrakt mezi Naftogazem a Gazromem nepočítá s jednostranným vypovězením,“ řekl Porošenko s tím, že takto byl informován po pečlivém prostudování smlouvy. „Prohlášení Gazpromu lze vysvětlit jedině neochotou plnit své závazky z kontraktu,“ dodal šéf státu během porady o energetické bezpečnosti státu.

Pokud by Gazprom skutečně dohody vypověděl, Porošenko slíbil obrátit se na arbitráž se žádostí o dodatečnou kompenzaci ukrajinských škod. Prezident také vyjádřil naději, že krok Gazpromu se netýká kontraktu ohledně tranzitu plynu přes Ukrajinu do Evropy, a ujistil, že tato přeprava není ohrožena.

Jak reaguje Evropa

Polský státní plynárenský podnik PGNiG podepsal dohodu s ukrajinskou státní energetickou firmou Naftogaz o zahájení bezodkladných dodávek plynu na Ukrajinu. Poláci se tak rozhodli poté, co ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že dodávky plynu Ukrajině neobnoví. Uvedla to agentura Reuters. Dodávky byly zahájeny v pátek ráno a potrvají do konce března.

Evropská komise uvedla, že se kvůli rusko-ukrajinskému sporu obává o dodávky plynu do EU. Je proto připravena být prostředníkem jednání mezi oběma stranami. Její místopředseda Maroš Šefčovič oznámil, že se chystá telefonicky hovořit s ministry energetiky Ukrajiny a Ruska. Evropská komise nyní mapuje situaci v evropské síti distributorů plynu. „Komise se však domnívá, že tato situace vyvolává obavy nejen o přímé dodávky zemního plynu na Ukrajinu, ale možná i o tranzit plynu do EU,“ uvedla ve svém prohlášení.

obrázek
Zdroj: ČT24

Veškeré toky plynu, které jsou určené pro Česko, proudí přes Ukrajinu i nadále ve sjednaných objemech, uvedl největší velkoobchodník s plynem v Česku, společnost RWE Supply & Trading CZ. Podobně jsou na tom podle ní nyní také dodávky do západní a jižní Evropy.

Martin Chalupský, mluvčí společnosti innogy, která je největším tuzemským distributorem plynu dodal, že situace nebude mít dopad na ČR. „Naprostá většina dodávek plynu k nám putuje severní cestou přes Krušné hory z Německa. Kroky nebudou mít na zásobování České republiky aktuálně vůbec žádný vliv,“ řekl vpodvečer Chalupský. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 12 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 17 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...