Pálení mazutu a zavřené školy. Gazprom zastavuje dodávky plynu na Ukrajinu, země vyhlásila krizi

Ruská společnost Gazprom oznámila, že okamžitě „zahajuje proceduru výpovědi“ smlouvy s ukrajinskou firmou Naftogaz o dodávkách a tranzitu zemního plynu. Ruský plynárenský gigant podle agentury TASS zdůvodnil své rozhodnutí středečním verdiktem stockholmské arbitráže, který Gazpromu nařídil zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů (53 miliard korun) za tranzit plynu. Evropská komise oznámila, že je připravena se stát prostředníkem ve sporu. Veškeré toky plynu, které jsou určené pro Česko, proudí přes Ukrajinu i nadále ve sjednaných objemech.

Ukrajinská vláda v reakci na rozhodnutí Gazpromu vyhlásila pětidenní krizový plán, elektrárny přecházejí z plynu na mazut, podniky mají zvážit rozsah výroby a školy zastavují výuku. Přechod elektrárenského provozu z pohonu na mazut má podle kyjevské vlády denně přinést úsporu až 20 milionu krychlových metrů plynu.

Ukrajinská transportní společnost Ukrtransgaz oznámila, že rozhodnutí Gazpromu ohrožuje plynulou přepravu zemního plynu ukrajinským, ale i evropským zákazníkům. Spory mezi Kyjevem a Moskvou o cenách plynu vedly k přerušení dodávek do Evropy už dvakrát, v letech 2006 a 2009.

Podle ruských médií požádal Gazprom ruský soud, aby platnost smlouvy s Naftogazem ukončil. Ruská společnost v prohlášení uvedla, že verdikt arbitrážního soudu je nevyvážený a poškozuje ruské zájmy. „Soudci argumentovali tím, že stav ukrajinské ekonomiky se prudce zhoršil. Kategoricky odmítáme, aby se hospodářské problémy Ukrajiny řešily na náš účet. Pokračování platných kontraktů je za těchto okolností hospodářsky nesmyslné a nevýhodné,“ uvedla ruská společnost.

V lednu přitom generální ředitel ukrajinského státního plynárenského podniku Naftogaz Andrij Kobolev uvedl, že Ukrajina letos v důsledku rozhodnutí švédského arbitrážního soudu obnoví po více než dvouleté přestávce nákup plynu z Ruska.

„Od letošního roku jsme povinni odebírat minimální objem (plynu od ruské společnosti Gazprom),“ řekl podle agentury Reuters Kobolev. Ukrajina podle něj ale bude pokračovat v nákupu plynu v Evropě. „Gazprom nám musí prodávat plyn za cenu, která je nižší než ta evropská, což vidíme jako klad,“ řekl šéf Naftogazu. Neupřesnil, kdy začne Ukrajina plyn od Ruska nakupovat a jaký bude objem nákupů.

Spory kolem plynu jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kontrakty, uzavřené mezi ukrajinskou a ruskou plynárenskou společností Naftogaz a Gazprom, nelze jednostranně vypovědět, prohlásil v pátek ukrajinský prezident Petro Porošenko v reakci na tento krok Gazpromu.

„Kontrakt mezi Naftogazem a Gazromem nepočítá s jednostranným vypovězením,“ řekl Porošenko s tím, že takto byl informován po pečlivém prostudování smlouvy. „Prohlášení Gazpromu lze vysvětlit jedině neochotou plnit své závazky z kontraktu,“ dodal šéf státu během porady o energetické bezpečnosti státu.

Pokud by Gazprom skutečně dohody vypověděl, Porošenko slíbil obrátit se na arbitráž se žádostí o dodatečnou kompenzaci ukrajinských škod. Prezident také vyjádřil naději, že krok Gazpromu se netýká kontraktu ohledně tranzitu plynu přes Ukrajinu do Evropy, a ujistil, že tato přeprava není ohrožena.

Jak reaguje Evropa

Polský státní plynárenský podnik PGNiG podepsal dohodu s ukrajinskou státní energetickou firmou Naftogaz o zahájení bezodkladných dodávek plynu na Ukrajinu. Poláci se tak rozhodli poté, co ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že dodávky plynu Ukrajině neobnoví. Uvedla to agentura Reuters. Dodávky byly zahájeny v pátek ráno a potrvají do konce března.

Evropská komise uvedla, že se kvůli rusko-ukrajinskému sporu obává o dodávky plynu do EU. Je proto připravena být prostředníkem jednání mezi oběma stranami. Její místopředseda Maroš Šefčovič oznámil, že se chystá telefonicky hovořit s ministry energetiky Ukrajiny a Ruska. Evropská komise nyní mapuje situaci v evropské síti distributorů plynu. „Komise se však domnívá, že tato situace vyvolává obavy nejen o přímé dodávky zemního plynu na Ukrajinu, ale možná i o tranzit plynu do EU,“ uvedla ve svém prohlášení.

obrázek
Zdroj: ČT24

Veškeré toky plynu, které jsou určené pro Česko, proudí přes Ukrajinu i nadále ve sjednaných objemech, uvedl největší velkoobchodník s plynem v Česku, společnost RWE Supply & Trading CZ. Podobně jsou na tom podle ní nyní také dodávky do západní a jižní Evropy.

Martin Chalupský, mluvčí společnosti innogy, která je největším tuzemským distributorem plynu dodal, že situace nebude mít dopad na ČR. „Naprostá většina dodávek plynu k nám putuje severní cestou přes Krušné hory z Německa. Kroky nebudou mít na zásobování České republiky aktuálně vůbec žádný vliv,“ řekl vpodvečer Chalupský. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...