Oživení v Asii nastoupí rychleji než v Evropě nebo ve Spojených státech

Santa Barbara – Asijské země se z nynější hospodářské krize dostanou dříve a v lepší kondici než zbytek světa včetně dosavadních lídrů světové ekonomiky ze Severní Ameriky a Evropy. Na konferenci pořádané americkou Federální rezervní bankou to v noci na dnešek řekl náměstek hlavního ředitele Mezinárodního měnového fondu John Lipsky. Asijské země podle něj letos zaujmou první tři pozice v žebříčku nejrychleji rostoucích zemí ze skupiny předních světových ekonomik G20.

Zatímco světová ekonomika bude letos podle odhadů Mezinárodního měnového fondu klesat zhruba o jedno procento a v příštím roce poroste tempem jen okolo 3 procent, Asii letos čeká růst o 2,75 procent a 5,75 procenta v roce 2010. Nejrychleji poroste Čína, jejíž ekonomika by si měla polepšit o víc než osm procent. Následovat ji bude Indie a Indonésie.

„Oživení odráží rychlé a silné politické akce v regionu včetně uvolnění monetární politiky, měnovou flexibilitu a udržitelné fiskální stimuly – fakticky vyšší než průměr skupiny G20,“ podotkl Lipsky. „Asijské oživení je důkazem silných základů tamního soukromého sektoru. Když krize vypukla, Asijské banky a firmy měly solidní kapitálovou pozici a málo toxických aktiv,“ dodal s tím, že díky tomu Asie nezabředla do finanční krize tak hluboko jako ostatní regiony.

V rozhovoru na televizní stanici CNBC Lipsky navíc zdůraznil, že oživení asijských zemí by neměl nijak ovlivnit vývoj kurzu dolaru, který je nyní nejslabší za posledních 14 měsíců, a ani dalších světových měn.

Pokud ale má být oživení stabilní a má vydržet, musí mít zdravý základ. Světová ekonomika si tak bude muset najít novou rovnováhu. „Země, které jsou v přebytku, se musejí zaměřit na vnitřní poptávku. Země s deficitem zase obráceně,“ řekl Lipsky. To znamená, že velké exportní země jako je například Čína budou muset začít víc utrácet na svém vlastním trhu. Naopak země, které mají vysoké dluhy, tedy třeba Spojené státy, musí víc šetřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 6 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 13 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 14 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...