Praha - Sněmovna dala zelenou omezení anonymních akcií. Pro vládní návrh bylo 160 ze 162 přítomných poslanců, proti žádný. Pozměňovací návrhy VV a poslance ODS Pavla Suchánka ve sněmovně neprošly. Vláda si od zákona slibuje snadnější rozkrývání korupce nebo případů praní špinavých peněz. Novelu podpořila i nejsilnější opoziční strana ČSSD. Regulace anonymních akcií spočívá v tom, že je firmy budou muset zapsat do centrálního depozitáře, nebo uložit v listinné podobě u bank. Pokud by to neudělaly, cenné papíry na doručitele by se změnily na akcie na jméno.
Střet o anonymní akcie zasáhl nejvíc vládní ODS. Na dopolední jednání klubu dorazily dva tábory - zastánci vládního návrhu a ti, kteří by firmám anonymní akcie rádi nechali. Ze 49 členů se téměř dvě desítky poslanců postavily za pozměňovací návrh poslance ODS Pavla Suchánka, i když v závěrečném hlasování stáli za vládním návrhem. „Spor zdaleka nebyl tak vyhrocený, jak by mohl u televize vypadat,“ konstatoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který zdůraznil, že s anonymními akciemi nepočítá ani zákon o korporacích, jenž nabyde účinnosti začátkem příštího roku.
Pozměňovací návrhy pohořely
Suchánek chtěl, aby už vydané anonymní akcie dál existovaly, od příštího roku by už ale nebylo možné takové cenné papíry emitovat. Rozkrýt vlastníky by musely firmy, které by usilovaly o veřejnou zakázku. „ODS je vážně nemocná, že si možná už ani neuvědomuje v jakých je potížích, buď si strana uvědomí, že je třeba setrvat na ideových principech, pokud si to neuvědomí, tak nás nečeká dobrá budoucnost,“ konstatoval poslanec ODS Boris Šťastný, který se postavil za Suchánka.
V závěrečném hlasování zvedlo pro Suchánkův návrh ruku jen 19 poslanců. Jen o něco lépe dopadl pozměňovací návrh, s nímž přišly Věci veřejné - získal 49 hlasů.
Pro vládní návrh výjimečně zvedla ruku i opoziční ČSSD. Počítá ale s tím, že její senátoři v horní komoře prosadí jeho úpravu. „Neznamená to, že bychom se vzdali naší snahy o zpřísnění tohoto zákona, tak aby například do budoucna ti, co chtějí zakázky od státu, měli přísnější pravidla,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.
Rovněž podle Věcí veřejných je vládní návrh příliš benevolentní. Podle této strany návrh podstatu problému neřeší a možnost jisté anonymity vlastnické struktury bohužel zůstává. VV proto v pozměňovacím návrhu žádaly zapsání akcií do systému centrální registrace. „Slib zrušení anonymních akcií je jen další podvod, kterou na nás vláda spáchala,“ řekl bývalý předseda VV Radek John.
Zákon má usnadnit práci policii či soudům
Veřejnost se ke jménům vlastníků automaticky nedostane, snažší přístup ale získají státní úřady, soudy nebo policie. „Finanční úřady, notáři, exekutoři a samozřejmě regulátor si mohou vyžádat přístup. Jsou to osobní citlivé údaje, se kterými jsme zvyklí zacházet,“ řekla Helena Čacká, generální ředitelka Centrálního depozitáře cenných papírů.
Zrušení anonymních akcií má podporu i u vyšetřovatelů. Ti se někdy marně snaží rozkrýt struktury podezřelých firem. „Zejména u společnosti s akciemi na doručitele je toto velmi složité, neřku-li nemožné,“ dodal mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej.
Ani schválení návrhu ale situaci zcela nevyřeší
Server iDNES.cz upozornil na to, že když bude chtít firma zůstat skryta, stačí jí například to, aby deklarovala, že její akcie jsou vlastněny společností registrovanou na Kypru, jehož pravidla umožňují skrýt skutečné vlastníky. „To se musí řešit na úrovni Evropské unie,“ řekl k tomu Tejc. Firma vlastněná z Kypru, členské země Evropské unie, by totiž nemohla být vyřazena z tendru v České republice.
V Česku v tuto chvíli existuje zhruba 25 tisíc akciových společností. Téměř u jedenácti tisíc z nich je jasné, komu akcie patří. Naopak zhruba u čtrnácti tisíc firem jsou majitelé skryti za anonymními akciemi. Některé z nich dostávají i stovky milionů z veřejných peněz - majitel přitom není známý.
Kauzy spojené s firmami se skrytými majiteli
IZIP
Firmy s anonymními akciemi stály také v pozadí projektu elektronických zdravotních knížek, do kterého VZP během deseti let poslala 1,8 miliardy korun. Podle médií ovšem audit ve společnosti IZIP ukázal, že je firma jen prázdná schránka, přes kterou tečou peníze do dalších firem, konkrétně MD Access a Uniqsol. V nich jsou prý stejní lidé jako ve firmě IZIP. Server Aktuálně.cz uvedl, že minimálně v letech 2009 a 2010 vlastnil firmu MD Access europoslanec ODS Miroslav Ouzký – ten tvrdí, že už akcie prodal, jeho slova ale nelze ověřit, protože má společnost akcie na majitele.
Opencard
Tak trochu výjimkou je pak firma Haguess, která stojí za pražskou čipovou kartou Opencard. Také ta měla původně anonymní akcie a v médiích se spekulovalo, že za firmou stojí blízký přítel primátora Béma Roman Janoušek. Na nátlak pak ale firma změnila formu a své vlastníky zveřejnila – jde o podnikatele Jaroslava Turka s manželkou. Na projektu Opencard ovšem vydělávaly desítky milionů korun i další firmy – jejich vlastníky ovšem dohledat nelze právě kvůli anonymním akciím. Podle serveru Aktuálně.cz jde třeba o firmu Grand Princ, která má prý blízko právě k Janouškovi – ta prý v rámci Opencard získala zakázky za 11,5 milionu. Janoušek je také v tisku často spojován s firmou Navatyp, která získávala stomilionové zakázky v Praze. Také akcie těchto firem byly anonymní.
Solární byznys
Také za pěti z dvaceti nejvýkonnějších solárních elektráren v Česku stojí společnosti s akciemi na majitele. Podle odhadů ministerstva životního prostředí bude fotovoltaický boom a hlavně jeho špatná právní úprava a špatné nastavení cen elektřiny stát Česko až jeden bilion korun. „Tady jde o desítky, stovky miliard, které z našich kapes, ať už jako spotřebitelů nebo daňových poplatníků mají skončit na účtech vybrané skupinky solárních baronů. Je to nesmírně agresivní skupina, která nehledí napravo ani nalevo,“ prohlásil premiér Petr Nečas v neděli v Otázkách Václava Moravce.
EDS Holding
V Ústeckém kraji byla jednou z nejúspěšnějších příjemců státních peněz firma s anonymními akciemi EDS Holding - dostávala miliardové zakázky od Ředitelství silnic a dálnic nebo Povodí Labe.
