Osobní vozy projedou bez placení hlavně v menších státech Evropy

Praha – Zpoplatnění dálniční sítě v Německu pro osobní auta zúžilo počet zemí, jejichž hlavní dopravní úseky řidiči brázdí zadarmo. Jde převážně o menší státy. Patří mezi ně Lucembursko, Lichtenštejnsko, Estonsko, Andora, Monako nebo San Marino. Největší zemí s bezplatnými dálnicemi je Ukrajina. Převážně bezplatný systém udržují skandinávské země, kde vybírají peníze třeba za přejezd po velkých mostech.

Jednotlivé severské země ale mají přístup různý. Zcela bez zpoplatnění mohou řidiči jezdit Finskem. Opakem je Norsko, kde funguje systém mýtných bran, jejichž průjezd se předplácí přes speciální konto, z kterého se jednotlivé částky strhávají. Sousední Švédsko nebo rozlohou nejmenší Dánsko vybírají poplatky jenom za přejezd mostu mezi těmito zeměmi, případně mostu mezi Švédskem a Norskem a visutého mostu přes průliv Velký Belt v Dánsku. Peněženky zatíží i vjezd do hlavního města Švédska.

Pokud se neplatí za most, vybírají jiné země peníze za použití velkých tunelů. Připraveni na to musejí být řidiči v Nizozemsku, Belgii a Černé Hoře.

Zbytek Evropy volí buď cestu mýtných bran, nebo předplacených dálničních kuponů. Větší část zemí používá mýtné brány, země střední a východní Evropy se kloní k dálničním známkám. Mýtné brány používají ve Velké Británii, Francii, Španělsku, Portugalsku, Itálii a Irsku, řadí se k nim ale třeba i Bělorusko, Turecko nebo Chorvatsko. Dálniční kupony stačí osobním automobilům kromě Česka i na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku nebo Slovinsku, ale třeba také ve Švýcarsku.

Německá dálnice
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Zvláštnosti jednotlivých zemí

Maďarsku používají systém elektronických dálničních kuponů, paradoxně to však neznamená, že by fyzicky nemuseli řidiči žádný doklad mít s sebou. Naopak je zapotřebí uschovat stvrzenku vydanou při koupi na místě nebo potvrzující zprávu při on-line nákupu. V Rakousku platí podobný systém dálničních kuponů jako v Česku, nicméně platí zde dodatečné poplatky třeba u několika tunelů a silničních úseků v Brennerském průsmyku.

Překážkou pro řidiče může být Švýcarsko, jehož hustá silniční síť je ve velké míře zpoplatněna, a kde ale není možné koupit dálniční kupon na kratší dobu než jeden rok. V Řecku může mást skutečnost, že výběr mýtného obstarává šest různých firem, takže se na každém dálničním úseku používá jiný systém a řidič musí platit častěji. Naopak ušetřit se dá ve Velké Británii. Řadí se sice k zemím se zpoplatněním, ale v souvislosti s dálnicemi se omezení týká pouze jediného úseku, a to M6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 22 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...