Osm miliardářů je podle analýzy stejně bohatých jako polovina lidstva

Rozdíl mezi chudými a bohatými je zřejmě větší, než si svět myslel. Nezisková organizace Oxfam zveřejnila novou zprávu, podle které pouhých osm mužů na Zemi vlastní stejný majetek jako chudší polovina světové populace. Analýzu Oxfam zveřejnil před zahájením Světového ekonomického fóra v Davosu.

Nejbohatším člověkem na světě zůstává podle Oxfamu zakladatel Microsoftu, Američan Bill Gates. Jeho majetek je odhadován na 75 miliard dolarů (1,9 bilionu korun). Dalšími z osmi nejbohatších jsou Amancio Ortega, zakladatel módního řetězce Inditex, finančník Warren Buffett, mexický investor Carlos Slim Helú, zakladatel Amazonu Jeff Bezos, zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, podnikatel Larry Ellison a mediální magnát Michael Bloomberg.

Majetková nerovnost se podle Oxfamu zvětšuje. Ještě loni si polovinu lidstva mohlo koupit 62 nejbohatších, avšak nyní podle nové metodiky a s novými údaji z Číny a Indie se ukazuje, že je nepoměr výraznější. „Je nestoudné, že tolik bohatství je v rukou několika jedinců, když každý desátý člověk na světě musí přežít se dvěma dolary na den,“ uvedla Winnie Byanyimová z Oxfamu.

„Nerovnost žene do chudoby stovky milionů lidí, rozděluje společnost a podkopává demokracii,“ podotýká Byanyimová, která se zúčastní zasedání v Davosu.

Organizace Oxfam vyzvala světové lídry, aby o problému přestali jen mluvit a začali jednat. Kromě kumulace bohatství v rukou několika málo jedinců je hlavním morálním problémem fakt, že bohatí se vyhýbají placení daní, jak ukázala mimo jiné kauza Panamské dokumenty, uvádí Oxfam.

„Jsme v situaci, kdy miliardáři často platí nižší daně než jejich uklízečka nebo sekretářka. To je šílené,“ řekl agentuře AP poradce společnosti Oxfam Max Lawson. Lidé podle něj ztrácejí důvěru ve stávající systém, kterému hrozí, že se rozpadne. Prvními signály byly podle Oxfamu referendum, v němž Britové loni rozhodli o vystoupení své země z Evropské unie, a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. Podle doporučení Oxfamu mohou být lékem vyšší daně pro bohaté a vyšší daně z příjmu, důstojné mzdy a investice do veřejných služeb.

Před nerovností a jejími dopady varuje například i papež a Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle jedné z největších marketingových společností Edelman se důvěra lidí v systém prudce snížila po světové hospodářské krizi z roku 2008. Podle průzkumu společnosti věří jen 15 procent lidí, že systém funguje.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rozdíl mezi chudými a bohatými je podle Oxfamu zřejmě větší, než si svět myslel
Zdroj: ČT24

Tento postoj má řadu příčin, jednou z nich je i rostoucí nedůvěra v tradiční média, na která lidé nahlížejí jako na součást establishmentu. Dávají přednost alternativním zdrojům informací, které často nepřipouštějí protinázory, a roztáčejí tak spirálu nedůvěry.

Do Davosu poprvé míří čínský prezident. Merkelová akci opět vynechá

Mezi hlavní témata diskusí nadcházejícího výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu přitom má patřit nástup Donalda Trumpa do čela Spojených států i rostoucí nespokojenost veřejnosti s elitami a s výsledky globalizace, která Trumpa do prezidentské funkce vynesla.

Oficiálním tématem letošního 47. ročníku je „vnímavé a zodpovědné vůdcovství“; to podle zakladatele a předsedy WEF Klause Schwaba znamená, že lídři mají být „zodpovědným způsobem“ vnímaví k problémům lidí, kterým globalizovaný trh neprospěl, a nabízet řešení, která budou fungovat, budou spravedlivá a udržitelná. Podle něj je zapotřebí „dlouhodobého, na činy orientovaného myšlení a solidarity na národní i globální úrovni“.

Čínský prezident Si Ťin-pching
Zdroj: Lan Hongguang/ČTK/ZUMA

Čtyřdenního setkání naplněného konferencemi, panelovými diskusemi a bilaterálními setkáními se zúčastní kolem tří tisíc představitelů světové politiky a ekonomiky. Mezi účastníky z politického světa bude vynikat zejména čínský prezident Si Ťin-pching, který se stane první čínskou hlavou státu na davoském setkání. Hodlá představit Čínu jako hlavního světového obhájce globalizace a odpůrce rostoucích protekcionistických tendencí.

Z nejvýznamnějších nových jmen se objeví britská premiérka Theresa Mayová. Trump ale v Davosu nebude, protože poslední den fóra se bude krýt s jeho slavnostní inaugurací ve Washingtonu. Spojené státy bude zastupovat dosluhující viceprezident Joe Biden a ministr zahraničí John Kerry, podle Schwaba rovněž dorazí „někdo z týmu nového prezidenta“.

Do Davosu naopak podruhé za sebou nepřijede německá kancléřka Angela Merkelová, která byla dříve pravidelnou účastnicí těchto setkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 11 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026
Načítání...