Oslabování koruny má brzy skončit. Jestli tím zlevní dovážená elektronika, tak až za další měsíce

Rada české centrální banky stále vidí jako pravděpodobný termín ukončení režimu oslabování české měny na 27 korunách za euro v polovině roku 2017. Pokud by očekávání naplnila, uvolnil by se kurz ještě před hlavní dovolenkovou sezonou. Většinou se počítá s následným posílením koruny, pro turisty by tak mohlo být výhodné počkat s výměnou valut, míní analytici oslovení redakcí webu ČT24. V případě importovaných výrobků jako elektronika se ale čekání na nižší ceny může protáhnout, minimálně než prodejci doprodají naskladněné zboží.

Už přes tři roky se česká koruna pevně drží jasné hranice ve vztahu k euru. Česká měna je oslabená k 27 korunám za euro, což je výhodné pro exportéry, ale pro dovoz už tolik ne. Česká národní banka už delší dobu počítá s tím, že svůj závazek, na jehož udržení už šlo mnoho set milionů korun v rámci devizových intervencí, neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Za nejpravděpodobnější termín je označována polovina roku.

Po ukončení intervencí se koruna zase začne ve vztahu k euru pohybovat podle vůle trhu. Nejčastěji se počítá s tím, že česká měna zamíří pod hranici dvaceti sedmi korun, nicméně stoprocentně jednoznačné to podle analytiků není.

„My očekáváme mírné posílení zhruba o 1,5 až 2 procenta, ale je možné, že koruna dokonce oslabí,“ poznamenal Jiří Polanský, který se v České spořitelně stará o ekonomické a strategické analýzy.

„Spekulanti totiž po exitu očekávají relativně silné posílení, a pokud k němu nedojde, mohou se ztrátou ukončit v Česku své spekulativní obchody a odejít. Tím, že by prodávali koruny a nakupovali eura, by kurz koruny naopak oslaboval,“ doplnil Polanský.

Posílení koruny je velmi pravděpodobné, ale nikoliv jisté. Přímý nákup za cizí měny zohlední toto posílení o něco rychleji, než nákup v českých obchodech.
Michal Brožka
Investiční stratég Raiffeisenbank

I spotřebitelé však mohou kalkulovat s tím, že koruna posílí a bude to mít vliv na kurz nebo ceny. V obchodech to ale hned tak nebude.

„Po konci intervencí bude trvat nějakou dobu, než se doprodají skladové zásoby. Změna kurzu koruny se proto v cenách elektroniky a dalšího zboží z dovozu projeví až za několik měsíců,“ podotýká analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář. Zlevňování takového zboží navíc podle něj nebude nijak rychlé, a to i proto, že kurz koruny bude po konci intervencí pravděpodobně značně rozkolísaný.

Polanský navíc zmiňuje, že se s posílením kurzu zvyšují marže dovozců. „V tomto ohledu je to podobné jako u ropy. Růst cen ropy vidíme na cenách benzínu relativně rychle. U poklesu cen ropy je přenesení na koncového zákazníka podstatně pomalejší, dovozci si dočasně zvyšují marže,“ řekl.

Variantou by bylo obrátit se přímo na zahraniční e-shopy. Jestliže se po započtení všech dodatečných nákladů vyplatí kupovat v zahraničí, je podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela možné, že po ukončení kurzového závazku zboží v korunovém vyjádření mírně zlevní. „Nicméně cenový růst nepozorujeme pouze v Česku, ale i v okolních zemích, takže je docela možné, že v případě dalšího čekání toto zboží zdraží,“ varuje.

Peníze na dovolenou i v úsporách

Konec intervencí by se mohl krýt se začátkem letních dovolených. Zatímco na cenách dovolených se už kurzové změny nejspíš nestihnou projevit, analytici se shodují, že na nákup valut se počkat vyplatí. „Nicméně ani zde nebude podle mě úspora výrazná,“ dodává Zeisel.

Polanský nicméně opakuje, že existuje i riziko oslabení koruny či velmi vysoké rozkolísanosti kurzu v prvních týdnech po ukončení kurzového závazku. 

„Šance na to, že se dovolená v létě vlivem posílení koruny zlevní, není malá, ale rozhodně to není jisté,“ říká investiční stratég Raiffeisenbank Michal Brožka.

Změna kurzu koruny k dalším měnám

Cesty ale nemusí vést jenom do zemí eurozóny, ale třeba i do Velké Británie nebo Spojených států. Byť se oslabování koruny váže jenom k euru, konec intervencí centrální banky se projeví i dál. „Po uvolnění intervenčního závazku by měla koruna posílit nejen k euru, ale k dalším měnám,“ říká Cihlář.

„Například kurz koruny k dolaru také posílí, což bude způsobeno jednak posílením kurzu koruny k euru a také vývojem kurzu eura k dolaru, kde ve střednědobém horizontu očekáváme mírné posílení eura,“ dodává Polanský.

V souvislosti s koncem intervencí mohou vznikat i obavy ze znehodnocení úspor u lidí, kteří mají peníze uložené v eurech. Má smysl převádět nyní peníze na českou měnu?

„Tady není možné říct jednoznačnou odpověď. Člověk spoří v eurech z nějakého důvodu. Třeba proto, že z dlouhodobého hlediska euru věří, a nebo proto, že má část příjmů či výdajů v eurech. Pokud bychom se ale podívali na člověka, který žije v České republice, do budoucna bude potřebovat koruny a pouze hledá vhodný okamžik pro konverzi měn, pak se mu vyplatí ještě před koncem intervencí nakoupit slabou korunu,“ uvedl Cihlář.

„Jestli budu v dohledné době koruny potřebovat, tak je asi správný čas eura prodat. Pokud budu chtít eura použít, nemá tato spekulace smysl, protože případný zisk z posílení koruny smažou náklady na tyto transakce,“ doplňuje Zeisel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 8 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 15 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...