Zatímco důvěra v českou ekonomiku v listopadu po předchozím čtyřměsíčním růstu klesla, v Německu nálada láme rekordy. Ostře sledovaný index podnikatelské nálady Ifo dosáhl v listopadu nového historického maxima 117,5 bodu. To je ale dobrá zpráva i pro Česko a pro zdejší průmysl.
Důvěra v tuzemskou ekonomiku letos vytrvale meziměsíčně stoupala od července až do října, kdy se dostala na nejvyšší úroveň od loňského listopadu. Nyní byl růst přerušen, proti říjnu se snížila o 0,3 bodu na 99,0 bodu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).
Na pokles měli vliv především podnikatelé, jejichž důvěra se snížila o 0,7 na 96,7, naopak spotřebitelé zůstali optimističtí. Jejich důvěra proti říjnu stoupla o 1,6 bodu na 110,3 bodu. Také ve srovnání s loňským listopadem důvěra spotřebitelů vzrostla, zatímco důvěra podnikatelů klesla. Meziročně důvěra celkově klesla také o 0,3 bodu.
„Znatelnějšímu poklesu celkové důvěry zabránilo poměrně citelné zvýšení důvěry spotřebitelů, která se v listopadu dostala na nejvyšší úroveň za celou historii měření, tedy od roku 1998,“ upozornil hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Spotřebitelé totiž podle něj vnímají velice nízkou míru nezaměstnanosti a neobávají se tolik o svoji budoucí ekonomickou situaci. „V nadcházejících měsících lze očekávat další růst celkové důvěry v ekonomiku,“ dodal.
Snížení důvěry v tuzemském průmyslu nevnímá jako nějakou alarmující zprávu ani hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč. I proto, že se na historické maximum naopak vyšplhala spotřebitelská důvěra. „Hlad zaměstnavatelů po pracovní síle pro spotřebitele znamená, že se pro ně zvyšuje jistota udržení si práce, případně nalezení nového pracovního místa, a to vše je doprovázeno rychlejším růstem mezd,“ říká Jáč.
Dobrá nálada spotřebitelů by měla vydržet i nadále
A toto rozložení karet se v dohledné době nebude měnit ani podle něho. Míní, že dobrá nálada spotřebitelů by se měla příznivě projevit v předvánočních nákupech a optimismus by si spotřebitelé měli udržet i do roku 2018.
Také zprávy z eurozóny z uplynulých dní hlásí, že průzkumy mapující tamní hospodářskou aktivitu a spotřebitelskou důvěru jsou na mnohaletých maximech. Například v sousedním Německu, kde nálada vystřelila na svá historická maxima. To z pohledu české ekonomiky znamená, že se i vnější prostředí vyvíjí velmi příznivě, z čehož by měl exportně orientovaný průmysl profitovat.
„Bariéru pro tuzemský průmysl lze vnímat spíše na trhu práce, neboť firmy se potýkají s problémem nalézt vhodnou pracovní sílu v dostatečném množství,“ dodává Jáč.
Eurozóna zřejmě ještě zrychlí
Kdo si tak podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše na začátku podzimu myslel, že eurozóna už jede na plný plyn, spletl se. „V listopadu podle poslední sady čísel ještě zrychlila, kdy kromě dnešního německého indexu Ifo to ve čtvrtek potvrdila i francouzská nálada INSEE a indexy PMI za celou eurozónu – ty vyskočily na nejvyšší úrovně za posledních šest a půl roku a klíčové subindexy nových objednávek a zaměstnanosti v průmyslu prolomily sedmnáctiletá maxima,“ zdůrazňuje.
A dodává, že německý index Ifo sice stoupá vzhůru především kvůli očekáváním, hodnocení stávající situace se nezlepšuje, i tak vše ale ukazuje na velice dobrý konec tohoto a začátek příštího roku. „Náše aktuální předpověď dukazuje na zrychlení eurozóny na konci roku na 2,6 procenta meziročně,“ říká Bureš.
A to je podle něho dobře i pro Česko, kde může dojít podle aktuálního odhadu i k revizi HDP za třetí kvartál směrem vzhůru a i konec roku vypadá ve světle evropských čísel velice slibně.
„Nálada mezi německými podniky je velmi silná,“ potvrzuje šéf Ifo Clemens Fuest. „Stojí za tím optimističtější očekávání podniků. Německá ekonomika je na cestě k výraznému růstu,“ dodal.
Index podnikatelské důvěry, který je založen na průzkumu mezi zhruba sedmi tisíci německých firem, se v listopadu zvýšil na 117,5 bodu ze 116,8 bodu v předchozím měsíci. Analytici přitom v anketě agentury Reuters odhadovali listopadovou hodnotu indexu pouze na 116,6 bodu.
Spolkový statistický úřad ve čtvrtek také potvrdil, že růst německé ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí zrychlil na 0,8 procenta z 0,6 procenta ve druhém kvartálu. K růstu hrubého domácího produktu (HDP) velkou měrou přispěla příznivá bilance zahraničního obchodu.
Euro zachovává klid
Euro každopádně na výborná čísla nereaguje nijak euforicky. „Jeho zisky v tomto týdnu na frontě s dolarem spíše odrážely dění v USA, tedy nejistotu šéfky Fedu ohledně americké inflace, která oslabila dolar a pomohla euru. Výborná čísla z eurozóny na druhé straně euru nijak nepomáhají, protože nikdo nevěří, že by ve finále ovlivnila ECB,“ říká Bureš.
Přes výborná čísla ale trhy dál podle něho nevěří, že ECB v následujících dvou letech ukončí politiku záporných sazeb. „A i proto spekulanti sází radši dál na ty měny, kde se silná evropská čísla mohou projevit ve vyšších úrokových sazbách centrálních bank, například na korunu,“ vysvětluje Bureš.
Na druhou stranu skepse trhů vůči ECB a její ochotě zvyšovat sazby je v tuto chvíli tak vysoká, že už jen těžko může růst, míní někteří analytici. Trhy podle nich dokonce očekávají, že se sazby vyhoupnou ze záporu až v roce 2020. „To je podle nás až příliš skeptický pohled. Až si to trhy uvědomí, mělo by euro konečně výrazněji zabodovat,“ dodává Bureš.
