Praha - Návrh novely zákona o stavebním spoření, který je nyní ve sněmovně, se zřejmě ještě změní. Zmizet by například mohla zpětná platnost. Omezení, podle něhož by bylo možné použít peníze ze spoření jen na bydlení či penzijní připojištění, by se tak vztahovalo jen na smlouvy uzavřené od roku 2014. Řada poslanců také brojí proti plánu ministra financí Miroslava Kalouska, aby stavební spoření nabízely i běžné banky. Píší to dnešní Hospodářské noviny (HN).
Řadě poslanců se návrh z pera ministerstva financí v současné podobě nelíbí. Aby se nové podmínky týkaly i již platných smluv, se nezamlouvá ani vládním občanským demokratům. „Ze zákona musí vypadnout, že bude platit i na stávající smlouvy a že se stavební spoření rozdrobí mezi ostatní banky. Pozitivní je, že vláda podle všeho nebude lpět na zpětné platnosti,“ konstatoval předseda hospodářského výboru sněmovny Milan Urban (ČSSD).
Kalousek už Hospodářským novinám potvrdil, že si novelu „umí představit i bez prvku retroaktivity, jelikož zákon dává svůj smysl i bez ní“. S takovým ústupkem se prý dokáže smířit.
Novela by ve svém původním znění dopadla na více než čtyři miliony stávajících klientů stavebních spořitelen. Ti by sice nemuseli prokázat, co udělali se státním příspěvkem před rokem 2014, ale co by inkasovali od ledna příštího roku, už by nemohli použít libovolně.
K čemu bude sloužit státní příspěvek?
1) Nákup nebo rekonstrukce bydlení
2) Úspory přesměrovat do penzijního připojištění – v plné výši, nikoli jen státní příspěvek
3) Mezi schválené oblasti čerpání se může dostat i přilepšení na studium
Podle ministerstva půjde účel prokázat například fakturou, dokladem o zaplacení materiálu nebo provedení práce, či čestným prohlášením. Kontrolovat to mají stavební spořitelny.
Vstup komerčních bank na trh se stavebním spořením vyvolává emoce
Rozporuplné názory panují také kolem otázky plánovaného vstupu komerčních bank na trh se stavebním spořením. „Zákon by mohl komerčním bankám dát podmínku, že peníze ze stavebního spoření nebudou moci použít na nic jiného než na stavební spoření,“ navrhl předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS). Podle ministra financí by se ovšem jednalo o „kastraci novely“. „Když banky nebudou moci nakládat s produktem volně, ztratí motivaci zapojit se,“ míní Kalousek.
Zpřístupnění stavebního spoření i univerzálním bankám odůvodňuje ministerstvo financí posílením konkurenčního prostředí a stability systému. „Ten je totiž v současnosti kriticky závislý na státní podpoře a jakýkoli další zásah státu do výše státní podpory může vést k problémům stavebních spořitelen s likviditou, a tedy narušení stability systému,“ uvedlo ministerstvo.
Spíše proti otevření systému se staví místopředseda rozpočtového výboru Vladislav Vilímec (ODS). Podle něj by se stavební spořitelny mohly dostat do existenčních problémů. „Univerzální banky mají výhodu, že poskytují daleko širší nabídku produktů, což spořitelny nemohou. Mohou požádat o to, aby se staly bankou. Ale pak si přiznejme, že to je víceméně likvidace myšlenky speciálních stavebních spořitelen,“ řekl Vilímec Hospodářským novinám.
„ČR by byla jediná země na světě, kde by stavební spoření fungovalo jinak než v uzavřeném systému. Pokud by takový systém neexistoval, tak vklady mohou být investovány kamkoliv, peníze by odcházely mimo ČR,“ uvedl k tomu v únoru 2012 místopředseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Manfred Koller.
Hospodářský výbor jednání o změnách ve stavebním spoření přerušil a čeká na pozměňovací návrhy. O těch by měla sněmovna jednat ve druhém čtení před prázdninami.
O stavební spoření má zájem méně a méně Čechů
V loňském roce zájem o stavební spoření meziročně klesl. Spořitelny uzavřely na 580 000 smluv, předloni se však číslo pohybovalo kolem 685 000. „Lze očekávat budoucí snížení výdajů státního rozpočtu ČR v případě, že navržené změny povedou ke snížení atraktivity stavebního spoření, snížení počtu účastníků, a tedy i nároků na státní podporu. Výši tohoto rozpočtového dopadu nelze v tuto chvíli predikovat,“ odhaduje ministerstvo financí.
