Odbory varují vládu před jedním z bodů programového prohlášení. Podle nich je velkým rizikem oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu. V případě, že by se následně účet dostal do minusu, nebylo by podle odborářů z čeho důchody vyplácet a nezbylo by třeba na vládou schválený růst penzí.
„Teď je to tak, že když je v programovém prohlášení, že se zvýší důchody, není žádná diskuse a musí to vláda zaplatit. Napříště by ta diskuse mohla být a mohla budoucí důchody ohrozit,“ vysvětluje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Eva Stejskalová je už čtyři roky v důchodu. Když jí vzrostl letos o pět set korun důchod, pomohla dceři samoživitelce. Letos si penzisté v průměru polepší o 475 korun měsíčně, příští rok plánuje vláda zvýšit důchody ještě víc, v průměru o 918 korun. Pro důchodový účet by to znamenalo 32 miliard navíc.
Vznikající vláda v programovém prohlášení počítá s tím, že oddělí důchodový účet od rozpočtu. Když se pak ale účet propadne do minusu, bude složité peníze dodat. „Bude se řešit, jak to vyřešit, zda tam peníze dát nebo nedat, ve finále to může dopadnout tak, že toto navýšení může být jedno z posledních, které bude,“ varuje Středula.
Z odborové centrály teď zní, že s novinkou odboráři nesouhlasí. Hlasitě to chtějí říct 13. června na jednání tripartity. Právě ta by se měla zabývat programovým prohlášením.
Jenže názor na oddělení důchodového účtu dělí i sociální demokracii. Předseda ČSSD Jan Hamáček to bere jako rozumný kompromis. „Tam je potřeba vyřešit otázku, co by se stalo, kdyby se účet dostal do deficitu, musí být jasný závazek, že stát peníze doplní,“ uvedl. Kandidát na ministra práce a sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD) se naopak domnívá, že oddělit od státního rozpočtu důchodový účet je prozatím nesmysl.
Důchodový účet byl v posledních letech většinou v minusu. Poprvé po několika letech se do mírného plusu dostal loni. Vládě by oddělení účtu umožnilo v případě přebytku část peněz využít jinde. „Toto oddělení důchodového účtu má smysl jedině pokud bude součástí důsledné důchodové reformy,“ říká ministryně financí v demisi Alena Schillerová (nestr. za ANO).
Podle místopředsedkyně strany TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je důležitější se bavit o celkovém nastavení důchodové reformy, a jestliže jeden z prvků bude, že se oddělí účet, tak je to k diskusi.
Právě chybějící reformu kritizují i komisaři Evropské unie. Podle analýz se očekává vyšší nárůst výdajů na důchody, hlavně kvůli omezení důchodového věku na 65 let.
