Odbory ve Škodovce chtějí pět procent. Jinak hrozí stávkou

Mladá Boleslav – Odbory automobilky Škoda Auto hrozí třídenní nebo pětidenní stávkou, pokud firma nezvýší mzdy o více než tři procenta. Aktuálně žádají pět procent, další jednání s managementem se uskuteční zítra. Za vyšší mzdy demonstrovaly před budovou vedení automobilky tisíce zaměstnanců. Protestní shromáždění se konala také v závodech Kvasiny a Vrchlabí. Podle předsedy odborů Jaroslava Povšíka je ve hře i časově neomezená stávka.

Protestující z ranní i odpolední směny dnes pracovali o hodinu méně. Zaměstnanci z noční směny, kteří chtějí stávku podpořit, skončí ve čtvrtek ráno o hodinu dřív. Šéf odborů Jaroslav Povšík uvedl, že pokud bude firma na čtvrtečním jednání ochotná svou nabídku zvýšit, kolektivní vyjednávání bude pokračovat.

V případě, že bude trvat na své nabídce tří procent, začnou přípravy na stávku. „Udělali bychom zhruba tři dny nanečisto a pak bychom šli do časově neomezené stávky,“ nastínil Povšík. Stále však podle něj platí nabídka zaměstnanců, že se vzdají nárůstu mezd, pokud po nich nebude firma vyžadovat takzvaná flexikonta, tedy směny navíc.

Zaměstnanci přišli protestovat s píšťalkami nebo transparenty typu: Nechceme za nová auta ojetý plat. Kromě růstu mezd z pódia odborů zaznívaly také protesty proti úbytku pracovních míst ve výrobě nebo vyčleňování zaměstnanců pod externí organizace.

V závodě Kvasiny demonstrovalo za vyšší mzdy podle odborů kolem dvou tisíc lidí, což je téměř polovina tamních zaměstnanců. „Lidé dali najevo, že stojí za vyjednávacím týmem odborů a že požadavky na růst mezd jsou oprávněné,“ řekl předseda kvasinských odborů Martin Lustyk. Také ve Vrchlabí demonstrovala podle místopředsedy odborů Milana Kobylky drtivá většina lidí z ranní a odpolední směny. Závod Vrchlabí vyrábí převodovky a pracuje v něm asi 1000 lidí.

Kolektivní smlouva vypršela na konci března, odbory se ale s firmou na růstu mezd dosud nedohodly. Škoda navrhla růst mezd o tři procenta na následujících 12 měsíců; odboráři nyní žádají pět procent (původně chtěli 6,5 procenta).

Alespoň na něčem se ale odbory a vedení společnosti už dohodly. Každý tarifní zaměstnanec dostane v květnovém výplatním termínu jako součást dubnové mzdy variabilní část bonusu 25 tisíc korun. Včetně fixní části bonusu, vyplácené před letními dovolenými a před Vánoci, tak zaměstnanci celkem dostanou roční bonus asi 60 tisíc korun.

Neshody kolem růstu mezd se ve Škoda Auto objevují opakovaně – vždy, když se blíží konec aktuální kolektivní smlouvy. Dělníci v automobilce berou průměrně 34 000 korun hrubého. Celorepublikový průměrný plat činil podle Českého statistického úřadu na konci loňského roku 27 200 korun. Pracovníci Škodovky jsou na tom lépe i ve vztahu k zaměstnancům ostatních tuzemských automobilek. V kolínské TPCA si dělníci přijdou v průměru na 30 500 korun, v nošovické továrně Hyundai je pak dělnický plat ještě o dva tisíce nižší (více zde).

Průměrná hrubá mzda v automobilkách
Zdroj: ČT24

Samotné automobilce Škoda Auto se loni velmi dařilo. Během této doby totiž zvýšila zisk o 46 procent na 665 milionů eur, tedy na 18,4 miliardy korun. Každý den tak automobilka spadající pod koncern Volkswagen vydělala 50 milionů korun. Svým zákazníkům pak dodala rekordních 1,037 milionu vozů, což představuje téměř 13procentní meziroční nárůst. Škodovka tak poprvé v historii překonala milionovou prodejní hranici. Bez agenturních pracovníků a učňů zaměstnává Škoda v Česku téměř 24 000 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 4 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 5 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 10 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...