Odbory mají nový cíl: zkrácení pracovní doby o půl hodiny. Minimální mzdu chtějí hnát až na 13 700

3 minuty
Události ČT: Odboráři si na sjezdu zvolili staronové vedení a vytyčili úkoly
Zdroj: ČT24

Odbory chtějí pro příští rok po vládě růst minimální mzdy na 13 700 korun. S požadavkem nenarazili u premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) na „principiální odpor“. Odboráři se chtějí soustředit i na zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně. Vyplynulo to z prvního dne sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), největší odborové centrály v Česku, která zastupuje na 310 tisíc členů. Odboráři také opět zvolili Josefa Středulu do svého čela na další čtyři roky.

Odbory budou podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly požadovat zvýšení minimální mzdy od ledna příštího roku o 1500 korun z 12 200 na 13 700 korun. „Česká republika se nenachází tam, kde si zaslouží. Myslíme si, že mzda ve výši deset eur včetně odvodů v zemi, která má slušný výkon ekonomiky, není v pořádku. Čeští zaměstnanci mají rozhodně na víc,“ řekl Středula. Dodal, že odboráři budou „nekompromisně vyjednávat“ o dalším navýšení mezd.  

„Rádi bychom, aby se růst minimální mzdy konečně v této zemi zakotvil určitým procentem ve vztahu k průměrné mzdě, aby se nezneužívala pro politický boj,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák. Jednou z cest by podle něj mohla být její fixace například na 40 procentech průměrné mzdy.

Premiér v demisi Andrej Babiš řekl, že s růstem minimální mzdy podle požadavku odborů na 13 700 korun principiálně nemá problém, dohodnout se ale musí odbory a zaměstnavatelé.

Středula také hodlá prosazovat snížení pracovní doby o půl hodiny denně, tedy na 48,5 hodiny týdně. „Zkracování pracovní doby je zodpovědné, může to pomoci i v tvorbě pracovních míst,“ prohlásil Středula. Podle něj kratšímu pracovnímu týdnu bude nahrávat i nastupující digitalizace

„Pro každého ředitele firmy nebo instituce, jsou nejdůležitější lidi, pro které musí vytvořit podmínky, aby pro jeho firmu pracovali. Tím, že máme nejnižší nezaměstnanost, si to zaměstnavatelé uvědomují, otázkou to je u nadnárodních firem. Kdyby naše lidi zaměstnávali v Německu, tak rozdíl ve mzdách je až čtyřnásobný,“ uvedl v pátek premiér v demisi Andrej Babiš. 

Hanák ale tento požadavek považuje za nereálný. „Když nemáme vyřešený trh práce, chybí nám lidi, nedovedu si to představit jinde, než u úředníků, v obchodech a provozech, kde mají tři nebo čtyři směny, ale jinde to zatím nepůjde,“ řekl k požadavku na kratší pracovní dobu.

„Plošné zkrácení pracovního týdne nevyhnutelně vede ke krácení mezd, což by pravděpodobně narazilo na vůli samotných zaměstnanců,“ upozorňuje zase Hospodářská komora.

18 minut
Odbory požadují vyšší mzdy i o půl hodiny kratší pracovní dobu
Zdroj: ČT24

Vedle zkrácení pracovní doby si odboráři mezi úkoly pro příští roky schválili i uzákonění pěti týdnů dovolené pro všechny, zrušení karenční doby a dřívější odchod do penze pro pracovníky v náročných profesích.

Odbory chtějí euro. Ale ne teď

Odbory podle Středuly podporují vstup Česka do eurozóny. Česko by však nemělo euro přijímat teď, ale až po posílení koruny za lepšího kurzu, řekl Středula. Loni ve čtvrtém čtvrtletí dosahoval průměrný výdělek v Česku 31 646 korun. Podle Středuly při kurzu 27 korun by průměrný zaměstnanec v Česku vydělal 1172 eur, při kurzu 24,30 koruny za euro by to bylo 1302 eur a při kurzu 21,60 pak 1465 eur.

„Mít a nemít 300 eur je opravdu vysoká kupní síla,“ dodal Středula. Babiš k tomu řekl, že nyní je proti vstupu do eurozóny. Vlastní měna je podle něj vhodný nástroj pro řešení případné hospodářské krize. Skepticky se postavil i k přílišnému posilování koruny. Kdyby koruna posílila na úroveň 18 až 19 korun za euro, mohlo by to podle něj ohrozit český vývoz.

Lidé nejsou, firmy musí odmítat zakázky

Česko má nyní nejnižší nezaměstnanost v EU. V březnu dosahovala 3,5 procenta. Úřady práce evidovaly na konci prvního čtvrtletí 263 608 uchazečů o práci a víc než čtvrt milionu volných míst. Zaměstnavatelé požadují síly ze zahraničí. Stěžují si na to, že musí kvůli nedostatku zaměstnanců omezovat výrobu a odmítat zakázky.

Podle Babiše je právě rekordně nízká nezaměstnanost a s ní spojený nedostatek pracovníků nyní největším problémem Česka. Je proto podle něho potřeba zlepšit činnost úřadů práce, aby firmám chybějící pracovní síly posílaly. „Poslouchám všude, že úřady práce jsou v roli statistů. Když firmy mají představu, koho hledají na jakou pozici, tak by měly být úřady aktivní. Vědí, kdo je nezaměstnaný,“ řekl novinářům Babiš. Stát se podle něj nezajímá o to, „které profese nabízí“.

6 minut
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák k požadavkům odborů
Zdroj: ČT24

Premiér v demisi zmínil chybějící síly do technických profesí či zdravotní sestry. Dodal, že na rozdíl od odborů se nestaví proti přivážení potřebných pracovníků ze zahraničí, kteří musí ale pracovat za stejných podmínek a za stejnou mzdu jako Češi.

Podle odborníků na problematiku zaměstnanosti Česko už dosáhlo přirozené nezaměstnanosti a volné síly na trhu nejsou. Lidé, kteří jsou v evidenci úřadů práce, nemívají potřebnou kvalifikaci.

Odboráři nesouhlasí s tím, že by se úřady práce problematice zaměstnanosti nevěnovaly a úředníci dostatečně nepracovali. Předák Středula podotkl, že úřady se nevěnují jen řešení nezaměstnanosti, ale také vyplácení dávek. „Lidé opravdu na úřadech práce nelelkují. Mají spoustu jiných úkolů,“ dodal Středula.

Seškrtané peníze na rekvalifikace

Podle něj zlepšení situace v Česku nepomohlo ani to, že minulá vláda seškrtala pro letošek výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti z 2,5 miliardy na 0,5 miliardy, mimo jiné tedy prostředky na rekvalifikace, školení a další přípravu.

Kvůli škrtům v letošním rozpočtu se předák přímo na tiskové konferenci střetl s Babišem, který byl v minulém koaličním kabinetu ministrem financí a resort financí spravovalo jeho hnutí ANO. Babiš argumentoval tím, že jako šéf státní pokladny zlepšil výběr daní a za snížení částky na zlepšení zaměstnávání nemůže.

Středula mu naopak připomínal, že o rozpočtu a snížení sumy rozhodoval celý kabinet, tedy i ministr financí a ministři z hnutí ANO.

Odboráři také volili vedení centrály na příští čtyři roky. Jediným kandidátem na předsedu byl Středula, kterého sjezd potvrdil v čele organizace. Protikandidáty neměli ani místopředsedové Radka Sokolová a Vít Samek, kteří budou ve funkcích pokračovat

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zájem studentů o sezonní brigády je nízký, manuální práce je neláká

Startují sezonní brigády. Podle firem, které oslovila Česká televize, je však zájem z řad studentů malý. Zejména manuální práce je neláká, velký nedostatek zaměstnanců mají dlouhodobě například zemědělci. Příčinou je leckdy dobrá ekonomická situace mladých žijících u rodičů nebo nechuť obětovat volný čas, včetně části prázdnin.
před 45 mminutami

Senát USA schválil republikánský rozpočtový rámec zaměřený na daňové škrty

Američtí senátoři schválili rozpočtový rámec navržený republikány a učinili tak významný krok k prosazení programu prezidenta Donalda Trumpa na daňové škrty v hodnotě bilionů dolarů a navýšení dluhového stropu. Výsledek hlasování otevírá republikánům cestu k tomu, aby se pokusili prosadit zákon o rozpočtu v obou komorách Kongresu i přes námitky demokratů, stejně jako se jim to podařilo v prvním Trumpově volebním období, píší agentury.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Trumpova cla dopadnou na české skláře či technologické firmy

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.
včera v 07:30

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
4. 4. 2025

Tržby obchodníků v únoru vzrostly o bezmála čtyři procenta

Tržby v tuzemském maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v únoru mírně zrychlily meziroční růst na 3,8 procenta. V lednu stouply podle revidovaných údajů o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o čtyři desetiny procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků nejvíc přispěl prodej na internetu a pohonných hmot.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Čína vrací USA úder. Zatíží americký dovoz dodatečným clem 34 procent

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit čtyřiatřicetiprocentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Ochranářská cla ještě nikdy žádné průmyslové mocnosti nepomohla, říká historik

Německý ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na nová americká cla prohlásil, že jde o nejničivější zvýšení tarifů za poslední devadesát let. Tak vysoká cla totiž USA zavedly naposledy ve třicátých letech dvacátého století v období velké hospodářské krize. „Jistě tady analogie jsou, ale musíme si uvědomit, že na počátku třicátých let přece jen nebyl svět tak globalizovaný, jako je teď,“ řekl v pořadu Události, komentáře historik Jan Rychlík.
4. 4. 2025
Načítání...