Odborníci se sice přou o bezpečnost investic do bitcoinu, ale burzy větří příležitost

7 minut
Horizont ČT24: Budoucnost kryptoměn
Zdroj: ČT24

Investice do kryptoměny bitcoinu sílí, koncem října v ní měli lidé uloženo v přepočtu dva biliony korun.  Přes rychle rostoucí cenu, nebo možná právě proto, si mnozí odborníci kladou otázku, jak bezpečná tato investice je. Stoupá však aktivita burz, které větří další příležitost.

Bitcoin je platidlo, které nabízí výhody decentralizované digitální kryptoměny. Jinými slovy – žádné bankovní organizace ani státní úřady na něj nemají vliv. Jeho hodnotu určuje pouze nabídka a poptávka. A rostoucí cena pro mnohé představuje lákavou investici.

Letošní rok bitcoin začínal pod tisíci dolary, právě nyní je kolem 17 tisíc dolarů, přechodně se dostala dokonce k 19 tisícům dolarů. 

Zvýšený zájem ale přináší i negativa. Výkyvy kurzu a vysoké náklady na transakce vedly například herní společnost Steam, aby ukončila prodej za bitcoiny. Cena se často výrazně měnila během zpracování platby a poplatky už přesahovaly hodnotu některých produktů.

Strach, že bublina praskne

Ředitel Liberální institutu Dominik Stroukal poukazuje na to, že právě zvýšený zájem o bitcoin má nějakou propustnost a nezvládne tolik transakcí, kolik by lidé chtěli. „Takže když jsme ještě před rokem dvěma platili s bitcoinem, tak nás ta transakce stála korunu, dvě. Dnes ty transakce stojí leckdy stovky korun, někdy u složitějších transakcí dokonce tisíce korun“. 

Bitcoin ale zůstává zajímavou investicí. Velké procento nakupujících hledá způsob, jak do něj uložit peníze. O tom, že bude jeho hodnota dále stoupat, ale část odborníků pochybuje.

Hlavní analytik společnosti Axitrader James Hughes se domnívá, že riziko prasknutí bitcoinové bubliny je velké. „Může k tomu dojít kdykoliv a z neznámých důvodů. Ze své podstaty je bitcoin nepředvídatelný.“

Jen blázen by teď vyloučil výraznou korekci. Zrovna tak ale jen zaujatý člověk může jistojistě tvrdit, že je to bublina. Nikdo neví. V přímém přenosu sledujeme globální on-line jízdu, která nesnese žádnou historickou paralelu a která – a to jistojistě říct opravdu lze – vstoupí do učebnic, ať už dopadne jakkoli.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Kryptoměny přitahují pozornost států

Pokusné balonky, že by mohly mít zájem vytvořit vlastní digitální měnu nebo o tom aspoň uvažovat, již vypustily Spojené státy, Čína i Venezuela. 

Stroukal ale zdůrazňuje, že vydávat státní kryptoměnu je nejen nelehký, ale skoro nemožný úkol. „Centrální banky by chtěly mít nad kryptoměnami nějaký dohled a snaží se najít cesty, jak to udělat, domnívám se ale, že nic takového, jako státní kryptoměna z definice vzniknout nemůže,“ dodává.  Podle něho možná vytvoří měnu trošku jinak, možná bude běžet na trošku jiném způsobu. „Ale vytvoří ty samé peníze, které mají dneska, protože si nad tím chtějí nechat nějakou moc,“ domnívá se ředitel Liberálního institutu. 

  • Bitcoin je nejznámější z asi dvou stovek kybernetických měn. V současnosti má na trhu s těmito měnami téměř poloviční podíl, ještě nedávno měl ale kolem 90 procent. Téměř 20 procent trhu má ethereum, šest procent ripple, následují litecoin, dash a další. Vloni v srpnu rozdělením softwarového kódu bitcoinu vznikla nová podobná měna nazvaná bitcoin cash. Podle výzkumné zprávy Cambridgeské univerzity nyní kryptoměny používá 2,9 až 5,8 milionu lidí po celém světě.

Končící šéfka americké centrální banky (Fed) Janet Yellenová na své poslední tiskové konferenci řekla, že bitcoin je velice spekulativní aktivum, které nyní hraje v platebním systému velmi malou roli. Zdůraznila také, že Fed nehraje žádnou regulativní roli ve vztahu k této měně. Předpokládá také, že bankovní organizce, které Fed dozoruje, pozorně monitorují možné případy praní špinavých peněz. 

Jihokorejský úřad pro koordinaci vládní politiky na svém mimořádném středečním zasedání uvedl, že země zvažuje, že zdaní kapitálové zisky z obchodování s digitálními měnami jako je bitcoin. Vláda doufá, že se jí tak podaří omezit nákupy kryptoměn, protože se obává dopadů, které s sebou může přinést náhlý cenový propad. Hovoří se o větší regulaci až o zákazu kryptoměn. 

Jedním z cílů plánovaných opatření je zamezit možnosti, aby si v zemi otevírali obchodní účty a obchodovali s digitálními měnami nezletilí a cizinci. Zachován má být zákaz obchodování s kryptoměnami pro finanční instituce.

Burzy láká bitcoin stále více

Obchodování s prvními termínovými kontrakty na bitcoiny ve Spojených státech zahájil tento týden americký burzovní operátor CBOE Global Markets. Příští týden by měla takovéto termínové kontrakty zavést také americká burza CME Group. 

Ve středu pak informoval  německý burzovní operátor Deutsche Börse, že by na svém trhu Eurech mohl spustit obchodování s termínovými kontrakty na bitcoin. Jeho mluvčí dodal nicméně, že bude ještě „určitou dobu“ trvat, než firma učiní konečné rozhodnutí.

  • Systém bitcoinu byl vytvořen v roce 2009. Tvůrce bitcoinu nebyl dlouho znám, anonymní vývojář používal pseudonym Satoši (psáno i Satoshi) Nakamoto. Existovala celá řada teorií, kdo Satoši Nakamoto je. Loni se k autorství přiznal australský podnikatel Craig Wright, ale řada expertů tomu nevěří. Mezi podezřelými je i Elon Musk, byť ten to letos v listopadu popřel. 

Dvě americké firmy REX Shares a Van Eck Associates pak opět usilují u americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) o povolení bitcoinových burzovně obchodovaných fondů (ETF). Tím by rozšířily možnost nepřímých investic do této kryptoměny. Fondy ETF se totiž kupují a prodávají na klasické burze stejně jako akcie.

SEC dosud všechny obdržené návrhy na spuštění ETF fondů na bázi bitcoinu zamítala. Mimo jiné to zdůvodňovala tím, že se bitcoin obchoduje na neregulovaných trzích a že se návrhy začne zabývat právě až po spuštění obchodování s termínovými kontrakty. Ty už se totiž kupují a prodávají na regulovaných trzích.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 22 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 22 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...