Praha – Nucení k příliš častému obchodování, zamlčování rizik nebo poskytování služeb bez licence – to jsou nejobvyklejší prohřešky makléřů, přes které Češi investují své prostředky. Počet drobných investorů přitom není zanedbatelný. Jen přes pražskou burzu se jich snaží zhodnotit své peníze kolem stovky tisíc.
Stanislav Rieger svěřil před pěti lety peníze obchodníkovi s cennými papíry ze společnosti Capital Partners. Ten mu prý nabízel 30 až 40procentní zhodnocení měsíčně, tedy zcela nereálný zisk. Podnikatel byl nejdřív opatrný, když ho ale k některým investicím přesvědčovali třeba deseti telefonáty za sebou, prodával a nakupoval i několikrát denně.
„Vlastně jim vůbec nezáleželo na klientech, jestli vydělávají, nebo prodělávají, protože svůj poplatek vždycky dostali,“ říká Stanislav Rieger, který prodělal skoro tři miliony korun. Právě jeho případ ukazuje na ty nejčastější prohřešky poskytovatelů investičních služeb.
Patří mezi ně třeba zamlčování rizika, že na transakci lze prodělat, nebo nedostatečné vysvětlení složitějších produktů. Makléři také mnohdy investují peníze zákazníka do rizikovějších produktů, než odpovídají jeho profilu, případně se dopouštějí tzv. churningu, neboli nadměrného obchodování jen kvůli tomu, aby z klienta vymáčkli co nejvíc poplatků.
„Seriózní poradce, ať už finanční poradce, makléř nebo bankéř, by s vámi měl probrat vaše potřeby a cíle. Pokud vám jenom zavolá a nabízí okamžitě nějakou horkou investici, asi nefunguje úplně seriózně,“ upozorňuje Aleš Tůma, investiční analytik CFA Society.
Potenciální investor by měl podle odborníků dát v sázku jen tolik peněz, kolik může postrádat, prověřit si profil obchodníka, se kterým spolupracuje, a neinvestovat všechno jen do jednoho aktiva.
„Jakmile se rozhodnete investovat třeba do akcií, musíte být smíření s tím, že můžete prodělat. Problém je v tom, pokud vám poradce, makléř či bankéř zamlčí rizika, bagatelizuje je nebo vám slibuje nerealisticky vysoké výnosy,“ poznamenal Tůma. „Určitě zde platí to, co v jakémkoliv oboru – nedělejte nic, čemu nerozumíte,“ vyzývá jeho kolega Matěj Turek.
O podvodných obchodnících informují webové stránky České národní banky. Ta jen v roce 2012 pravomocně udělila za nekalé praktiky pokuty ve výši 17,5 milionu korun.
Ředitelka útvaru na ochranu spotřebitele ČNB Helena Kolmanová nicméně zdůrazňuje, že ne každá prodělečná investice je důvodem k zásahu regulátora – na kapitálovém trhu se prostě nemusí vždy dařit. „Vlastní investiční rozhodnutí je na spotřebiteli a on za ně pochopitelně nese zodpovědnost,“ uvedla Kolmanová s tím, že investor samozřejmě musí mít k dispozici dostatek informací. „V každém případě by se spotřebitel měl vyhnout unáhleným investicím s někým, koho nezná, koho nemá prověřeného,“ dodala na závěr.
