Obilovin se letos podle odhadů sklidí o deset procent méně než loni. Zvedne to ceny potravin

Sklizeň základních obilovin letos podle prvních odhadů klesne meziročně o 10,1 procenta na 6,945 milionu tun. Nižší bude i úroda řepky, a to o 7,7 procenta na 1,254 milionu tun. Oznámil to v úterý Český statistický úřad. Za poklesem sklizně základních obilovin i řepky je podle statistiků především snížení očekávaného výnosu. Nižší odhady sklizně nejsou dobrou zprávou pro spotřebitele, projeví se ve vyšších cenách potravin.

„S ohledem na úbytek osevních ploch obilovin a horší stav porostů v porovnání s minulými třemi lety, které byly nadprůměrné, se dá očekávat, že celková sklizeň bude pouze průměrná, bude záležet na dalším vývoji počasí,“ uvedl Jiří Felčárek z Agrární komory. Sklizeň obilovin bez kukuřice komora odhaduje na 6,5 až 6,7 milionu tun, což je v porovnání s rokem 2016 zhruba o 15 procent nižší.

Felčárek připomněl i výrazné regionální propady sklizní, někde výrazně pod úrovní 50 procent průměru normálních let. Zrno je pak zaschlé, nikoliv přirozeně dozrálé. Konkrétně zmínil Znojemsko. 

Podle zpráv z konce června bylo v České republice jedenáct okresů silně postiženo suchem. Pokles výnosů u některých plodin může někde přesáhnout i polovinu obvyklé míry. Nejpostiženější jsou okresy na jižní Moravě a ve středních Čechách. 

Odhad letošní sklizně základních obilovin je srovnatelný s desetiletým průměrem, ale je o 3,2 procenta nižší než průměr sklizní za posledních pět let. 

Celková osevní plocha základních obilovin 1,262 milionu hektarů zůstala téměř na stejné úrovni jako v předcházejícím roce. Kvůli špatnému přezimování a častějším přesevům se ale snížila výměra ozimých obilovin a rozšířila se výměra jařin, tedy pšenice jarní, ječmene jarního a ovsa.

Nahrávám video

Není to dobrá zpráva pro spotřebitele

Nejčastěji pěstovanou plodinou v Česku je pšenice ozimá se zhruba třetinovým podílem na celkové osevní ploše. A právě u pšenice ozimé bude meziroční propad sklizně významný, ČSÚ ho odhaduje na propad 13,2 procenta, připomněl hlavní ekonom a vedoucí odboru Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky Jan Vejmělek.

Vejmělek také zdůraznil, že nižší odhady letošní sklizně nejsou dobrou zprávou pro spotřebitele. Ceny zemědělských výrobců totiž v letošním roce „svižně rostou“, květnový meziroční růst dosáhl 12,6 procenta.

„To se samozřejmě projevuje v cenách potravin pro konečné spotřebitele. Ty již letos v průměru zdražily o více než čtyři procenta. A i do budoucna představují významný proinflační faktor,“ uvedl ekonom.

Nahrávám video

Řepka je po pšenici ozimé druhou nejrozšířenější plodinou, letos se pěstuje stejně jako v loňském roce na 16 procentech osevní plochy. Výměra řepky se meziročně mírně rozšířila na 394 tisíc ha a podle ČSÚ je třetí nejvyšší v historii sledování.

Za letošní nižší předpokládanou produkcí řepky je pokles odhadovaného výnosu o 8,1 procenta na 3,18 t/ha. Předpokládaná produkce řepky převyšuje desetiletý průměr o 4,5 procenta, ale v porovnání s pětiletým průměrem je odhad letošní sklizně o 6,5 procenta nižší.

Loni zemědělci sklidili o pět procent obilovin více než v roce 2015, a to 8,4 milionu tun obilí. Byla to čtvrtá nejvyšší úroda obilovin od roku 1920, více obilovin se sklidilo v letech 1990, 2004 a 2014. Meziročně vyšší úroda byla loni i u řepky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 7 mminutami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 9 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 15 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...