Praha – Příjmy českých obcí se za loňský rok zvedly téměř o 15 miliard korun, tedy o osm procent. Celkově hospodaření obcí loni skončilo v rekordním přebytku 13 miliard korun, o rok dříve to bylo 4,3 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Města se často snaží podnikat, přesto nejvíc peněz mají z daní. Loni se dařilo třeba v Tanvaldu nebo Humpolci. Naopak ty nejmenší vesnice se v součtu rekordně zadlužily.
Obcím se zvedly průměrné celkové příjmy, a to zejména díky změně rozpočtového určení daní. „Vydělaly na tom nejvíce obce mezi tisícem a pěti tisíci obyvateli, ale dá se říct, že to prospělo všem velikostním kategoriím obcí,“ uvedl Pavel Finger, analytik Czech Credit Bureau. Na druhou stranu čtyři největší města, tedy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, si pohoršila.
Jedním z měst, které na změně vydělalo, je Humpolec. Loni mu do městské kasy přiteklo o 28 milionů víc. „Když se připravoval nový zákon, byli jsme velmi opatrní a skončili jsme v přebytku, takže letošní rok investujeme více, například do nového parkoviště a vylepšení na sídlišti, rozšíří se i mateřská škola,“ uvedl starosta Humpolce Jiří Kučera.
Radnice ušetřily historicky nejvíc
Díky vyšším příjmům z loňského roku dokázaly radnice také víc šetřit. V součtu ve všech obecních kasách zůstalo loni historicky nejvíce, a to 13 miliard korun. Průměrné příjmy na jednoho obyvatele činily necelých 21 tisíc korun, výdaje pak přesáhly 19 tisíc. Obcím se také podařilo snížit celkové zadlužení, byť nepatrně o jediné procento na 57,7 miliardy. „Navzdory nečekanému zvýšení příjmů obce příliš neutrácely, byly obezřetné a výsledkem byl historicky nejvyšší přebytek rozpočtu,“ komentovala vedoucí analytického oddělení CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.
To je případ jihomoravských Klobouk. Město postupně naspořilo 30 milionů, díky kterým opraví prvorepublikovou sokolovnu, která je kvůli havarijnímu stavu už třetím rokem zavřená. „Veškerý kulturní život máme v sálu tělocvičny. Omezujeme tak sportovce i žáky a stojí nás to peníze, protože město za každou akci platí nájem pět tisíc korun,“ vysvětlil starosta Zdeněk Lobpreis. „Máme rezervy z minulých let a pomohlo nám i nové rozpočtové určení daní,“ netajil se.
U nejmenších obcí se naopak zadlužení razantně zvýšilo
U nejmenších obcí se naopak zadlužení razantně zvýšilo, a to téměř o třetinu. Nejvyšší dluh na obyvatele přitom mají v Libereckém a Moravskoslezském kraji, nejnižší v Karlovarském kraji a na Vysočině.
Například Obec Dlažkovice se 125 obyvateli patří k těm nejmenším v Česku. I tady to ale lidé chtěli mít o trochu lepší – například čistší rybník nebo opravenou fasádu ubytovny. Proto starosta zažádal ministerstvo pro místní rozvoj o dotace. Ovšem kvůli chybě je musí vrátit. Včetně penále jde o devět milionů. Kde je obec s dvoumilionovým rozpočtem vezme, starosta neví, a mluvit o tom nechce.
Dotace zavařily i dalším obcím
Problémy s dotacemi řadí ministerstvo financí mezi významná rizika pro obecní hospodaření. Vesnice a města často dojedou na nedodržování dotačních podmínek u projektů podpořených z fondů EU, ale i u národních programů. Problémy vznikají kvůli pochybení při přípravě projektů, problematická je ovšem i jejich udržitelnost. Už samotné předfinancování působí podle ministerstva obcím nemalé finanční potíže, které se pak mohou dále prohloubit.
Nejzadluženější obce v Česku mají jedno společné – do problémů je dostaly nedokončené stavby, kvůli kterým se zadlužily. Patrně nejhůře jsou na tom Prameny, které se zadlužily při nerealizovaném projektu na stáčení minerální vody (více čtěte zde). Turovicím způsobil finanční těžkosti mnohem střízlivější projekt. „Naše závazky souvisí s výstavbou chráněného bydlení pro seniory, na kterou jsme dostali dotaci 42 milionů korun. Stavební firma ale nečekaně odstoupila od smlouvy a stavbu nedokončila v termínu, takže nyní musíme vrátit dotaci,“ vysvětlil starosta Turovic Pavel Baďura. A k tomu obci ještě úřady vyměřily penále ve stejné výši, jako činila původní dotace.
Obce se snaží i podnikat
Dluhy se snaží české obce snižovat tím, že úspěšně podnikají. Celkem 917 jich má podíly ve firmách. Nejvíc firem vlastní Ostrava, a to dvacet, následuje Praha (17 firem). Nejčastěji obce podnikají v oblasti elektřiny, následují odpady, nemovitosti a lesnictví.
Takto si například polepšila jihomoravská města. V roce 2010 chybělo Blansku 20 milionů korun na opravu radnice nebo zničených chodníků. Město ale našlo rezervy v podobě akcií energetických společností. Díky těmto prostředkům mohlo Blansko pokrýt výpadky v městské kase a čerpat dotace i v době krize. Před čtyřmi lety hlásila minus 30 milionů také Břeclav. Vedení radnice to řešilo prodejem městských bytů, teď skončil rozpočet města v plusu o 18 milionů korun, které chtějí Břeclavští použít na opravu silnic a zateplení tamní školky.
Vyškov se s nedostatkem financí vypořádal tak, že jednoduše přestal utrácet. Nepostavil například slibovaný kruhový objezd u sídliště Osvobození. Rekordmanem je ale jihomoravské Znojmo, které postrádalo 60 milionů korun. Kvůli dluhům si vzalo i 40milionovou půjčku. Znojemský rozpočet vylepšil nedávný prodej městských bytů, za který město získalo v několika etapách přes půl miliardy. Privatizace má vyrovnat dluh města, přilepšit školám nebo opravit fasády domů v městské památkové rezervaci.
Víc peněz mohou čekat starostové i letos, i když takový skok jako loni to už podle analytiků nebude. Záležet bude i na kondici ekonomiky.
Potštejnu pomáhá s rozpočtem skupinka seniorů
S napjatým rozpočtem si ale některé obce dovedou poradit i jinak. Třeba v Potštejně, který má necelých tisíc obyvatel, pomohla skupina místních seniorů. Rozhodli se, že ve volném čase opraví tamní hrad. Ve vsi se jim říká „dědkostav“. Nejstarší brigádník oslaví za rok osmdesátku, těm nejmladším táhne na sedmdesát. Hrad opravují už šestým rokem.
Sedm století stará zřícenina patří obci. V rozpočtu by ale peníze na opravy těžko hledala. Místním seniorům platí materiál a přispívá na pivo. Jejich pomoc si nemůže vynachválit. „Tak jak to staví dědkostaváci, to neudělá žádná firma, protože tomu rozumějí, mají čas a zkušenosti,“ uvedl potštejnský starosta Petr Dostál. Protože je hrad z velké části opravený, dokáže si na sebe i sám vydělat. Ročně zhruba šest set tisíc.
