Města a vesnice v Česku loni hospodařily s přebytkem 27 miliard korun. V kladných číslech skončily už šestý rok za sebou. Výdaje se jim meziročně snížily zhruba o desetinu, méně peněz ale také do rozpočtů radnic a obecních úřadů přiteklo.
Loni skončilo s přebytkem zhruba 80 procent obcí. Peníze totiž šetřily. „Méně peněz se prostě věnuje na to, aby infrastruktura obcí byla v pořádku a odpovídala 21. století,“ podotýká analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková.
Za nižší investiční aktivitou obcí i státu podle ní stojí mimo jiné pomalý náběh čerpání evropských dotací z nového programovacího období. Celkem loni obce získaly na dotacích necelých 31 miliard. Jejich objem tak meziročně klesl víc než o třetinu. Z toho investiční dotace klesly dokonce o 58 procent na 11,9 miliardy korun.
Počet obcí, které neobdržely žádnou investiční dotaci, je nejvyšší v kategorii malých obcí (od 200 do 499 obyvatel) a s rostoucím počtem obyvatel se snižuje.
Středočeská obec Vestec nejvíc investovala do oprav kanalizace a čistírny odpadních vod. V posledních dvou letech zhruba 80 milionů korun. „Soustředili jsme se na vodohospodářskou infrastrukturu, v historii obce to byla opravdu nejvyšší položka, jakou jsme kdy investovali,“ podotknul starosta Tibor Švec (TOP 09). Museli si vzít úvěr a zadlužit se, rozpočet ale udrželi v plusu.
Zadlužení se zmenšuje
Obcím se však v celkovém součtu dařilo v uplynulém roce dluh snižovat. Loni poklesl zhruba o pět miliard a trend je patrný už několik let za sebou. I tak ale zůstává víc než polovina obcí v zemi zadlužená.
Nejvyšší dluh na obyvatele přitom mají malé obce do 199 obyvatel, a to 12 902 korun. „Procento malých obcí s dluhem je sice nejnižší ze všech velikostních kategorií, dluh má pouze 28 procent z nich, ovšem pokud jsou zadlužené, jedná se v přepočtu na obyvatele o vyšší částky než u ostatních kategorií obcí,“ vysvětlila Kameníčková.
