New York – Americká vláda čelí stále silnější kritice za svou protikrizovou politiku. Nově si přisadil i Wall Street Journal (WSJ), podle něhož prudký růst míry nezaměstnanosti v USA za poslední rok až nad hranici deseti procent vyvrací jakékoli představy o účinnosti miliardových stimulačních balíků prezidenta Baracka Obamy. Vláda a Kongres ovládaný demokraty by nyní ke zlepšení situace na trhu práce nejvíce přispěly, kdyby přestaly vztyčovat bariéry vzniku pracovních míst a ustoupily od snah zvyšovat různými cestami podnikatelské náklady a daňovou zátěž, napsal dnes americký ekonomický list.
Ekonomičtí poradci Bílého domu na počátku roku prosazovali Obamův obří stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů tvrzením, že zvýšené výdaje udrží míru nezaměstnanosti pod osmi procenty. To dokládá graf, který však také ukazuje, jak jejich odhady i přes přijetí balíku hluboce zaostaly za skutečností. Po páteční zprávě o růstu nezaměstnanosti se přitom již začínají objevovat volání po dalším podobném „balíčku“.
Rozházené miliardy
Americká ekonomika ztratila v říjnu dalších 190 tisíc pracovních míst a zvýšila úhrnnou ztrátu od počátku roku na 3,5 milionu. Bílý dům sice tvrdí, že stimulace „vytvořila a zachránila“ až milion míst, to je však jen jednoduché účetnictví, protože tato místa nebyla zadarmo. Ekonomika bude podle deníku stěží produktivnější, když bude vláda rozdávat z peněz, které pak budou chybět tam, kde by se daly využít lépe.
Podle WSJ byl čistý vliv zvýšených Obamových výdajů negativní, hlavně když velká část tohoto stimulu šla na takové věci jako zdravotní program Medicaid nebo podporu v nezaměstnanosti. Slavný keynesiánský multiplikátor, podle něhož každý dolar vládních výdajů vytváří v ekonomice jedenapůlkrát vyšší hodnotu, byl tak znovu odhalen jako falešný, napsal list.
Pokud demokraté v Kongresu skutečně chtějí přispět ke tvorbě míst a zachránit se ve volbách příští rok před politickým debaklem, bude pro ně podle WSJ nejlepší přestat s vytvářením investičních nejistot a nových bariér pro podnikání. Znamená to přestat se zvyšováním podnikatelských nákladů například tím, že se odborům umožní zakládat pobočky bez tajného hlasování zaměstnanců nebo že se budou prudce zvyšovat energetické náklady navrhovaným zákonem o omezování emisí oxidu uhličitého.
Kongres by měl podle deníku také upustit od zvyšování rozpočtového deficitu čili budoucí daňové zátěže plánem navýšit domácí výdaje příští rok o plných 12 procent. Především však musí přestat s prosazováním úzce stranického zákona o reformě zdravotnictví, který uvalí na vyšší příjmy daňovou přirážku celkem 460 miliard dolarů. Třetinu z této sumy přitom podle společného daňového výboru Kongresu zaplatí malí podnikatelé, významní tvůrci pracovních míst.
V situaci, kdy je míra nezaměstnanosti na 10,2 procenta, nejvýše za 26 let, je podle listu takové zvýšení daní, které v sobotu těsně prošlo Sněmovnou reprezentantů, „definicí šílenství“. „Čím dříve demokraté přestanou s tím, co teď dělají, tím rychleji se trh práce začne sám od sebe zotavovat,“ uzavírá WSJ.
