Obama: Krvácení americké ekonomiky zastaveno, nemoc ale zažehnána není

Fairfax - Americký prezident Barack Obama dnes prohlásil, že jeho vláda zastavila krvácení ekonomiky a stabilizovala ji. Když přišel do Bílého domu, ekonomika prý byla ve volném pádu. Tempo oživení ale podle prezidenta nyní přesto vázne a není takové, jak si vláda původně představovala. Citelný růst je ale přitom podle něj podmínkou tvorby pracovních míst. Krátkodobě prý ekonomice pomohou nová stimulační opatření na podporu investic do infrastruktury, která Obama navrhl minulý týden. Prezident hodnotil stav americké ekonomiky během své návštěvy ve Virginii, kde se setkal s jednou z rodin, na které tvrdě dolehly dopady hospodářské krize.

„Zastavili jsme krvácení a stabilizovali ekonomiku. Je ale pravdou, že zlepšení není takové, jaké by mělo být,“ prohlásil Obama. Hospodářské oživení Spojených států není dostatečně rychlé ani podle tamního ministra financí Timithyho Geithnera. Ten volá po tom, aby vláda podporovala ekonomický růst i tvorbu nových pracovních míst.

Místo úlev pro bohaté nižší daně pro menší firmy

Nahrávám video

Obama dnes rovněž přiznal, že vede s republikány boj o daňové úlevy pro bohaté. Zatímco republikáni by úlevy, které zavedl ještě prezident George Bush, chtěli prodloužit, podle Obamy si to Spojené státy nemohou dovolit. Platnost úlev skončí na konci roku.

Obama zároveň vyzval senátory, aby schválili návrh zákona, který umožní snížit daně menším firmám a podpoří úvěrovou aktivitu v lokálních bankách, na nichž jsou malé firmy většinou závislé. Podniky se zpravidla neobejdou bez úvěrů. Senát by se měl návrhem ještě tento týden. Vzhledem k tomu, jak napjatá je teď v Kongresu atmosféra, ale nelze odhadovat výsledek žádného hlasování.

Pokud by se Obamovi podařilo prosadit plán pomoci malým firmám, objem daňových úlev pro ně by dosáhl asi 12 miliard dolarů (zhruba 231 miliard korun). Pomoc by zahrnovala i fond se zhruba 30 miliardami dolarů (asi 578 miliard korun), které by měly přimět banky k obnově úvěrování malých podniků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 7 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...