Obama dává 2 miliardy dolarů na hybridní vozy

Washington - Z 800miliardového balíku určeného původně bankám vyňal americký prezident Barack Obama další peníze a přesouvá pomoc i k jiným odvětvím. Dvě miliardy dolarů tak poputují na podporu vývoje hybridních automobilů. Miliardy dostanou také dodavatelé automobilek. Americký prezident tak pokračuje v podpoře tamějších autovýrobců, kteří čelí největší krizi v historii.

Až dvěma miliardami dolarů chce podpořit výrobu ekologických automobilů Barack Obama. Američané ale teď o hybridy ztrácejí zájem, hlavně kvůli levné ropě. Domácí automobilky jsou navíc v hybridních technologiích třeba oproti Japoncům pozadu.

Hybridy podporoval už i Clinton

„Podobný plán už představil prezident Clinton, a vesměs, pokud to trh nechce, tak žádný americký prezident ten trh neotočí, takže podle mě ten plán vyjde vniveč, nic se nestane,“ nevidí příliš nadějně snahy amerického prezidenta o reorientaci Američanů na šetrnější vozy Aleš Michl, analytik Raffeisenbank.

Obama podpoří i dodavatele automobilek a to až pěti miliardami dolarů. Ti ale původně chtěli 25 miliard. Polovině přitom podle některých hrozí krach. Státní pomoc má zajistit, že se dodávky dílů automobilkám nezastaví.

Jan Blažek, šéfredaktor magazínu Auto7:

„Nemyslím si, že je nutné podporovat ty dodavatele těch komponentů, mnohem důležitější je podporovat toho, kdo ty všechny díly dává dohromady tak, aby zajistil odbyt.“

Ani Michl nechválí dotace firmám v problémech: „Pokud mají problémy, tak ty problémy jen potlačí před sebou, a dřív nebo později zkrachují, já jsem proto, dát jim nějaké bankovní garance, pomoci s provozním financováním.“

Miliardy už od státu dostaly i samotné automobilky, General Motors přes 13 miliard, Chrysler čtyři. Jedinou firmou v oboru, která se zatím bez peněz od vlády obešla, je Ford. Žádostem o pomoc není podle všeho ještě zdaleka konec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nafta od útoku na Írán zdražila o více než devět korun, benzin o více než čtyři

Nafta v Česku od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejprodávanější benzin Natural 95 se nyní u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy v srpnu 2024, uvádí CCS.
před 32 mminutami

Konflikt na Blízkém východě opět zvedl ceny ropy, později začaly klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později klesly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v poledne to bylo kolem 103 dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, ve 12:00 to bylo lehce nad 97 dolary. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v poledne se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 50 mminutami

V kauze vytunelované záložny MSD uložil soud sedm až devět let vězení

V kauze vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva (MSD) uložil soud v pondělí manažerům záložny a spoluobžalovaným podnikatelům tresty sedm až devět let vězení. Součástí nepravomocného verdiktu jsou i maximální možné, tedy desetileté zákazy působení v bankovnictví nebo ve statutárních orgánech firem.
11:44Aktualizovánopřed 53 mminutami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali rozpočet

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali sněmovní schválení rozpočtu pro letošní rok. Poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se vyslovili pro schodek ve výši 310 miliard korun. V rozpočtu jsou nižší výdaje na obranu oproti závazku NATO. Debata se věnovala také rostoucím cenám pohonných hmot v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. V diskusi zmínili také nadprůměrnou konzumaci piva v Česku. Pozvání přijali bývalý ministr financí Ivan Pilný, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herec a fotograf Hynek Čermák, redaktorka Deníku N Petra Procházková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 4 hhodinami

Pavel bude jednat se Schillerovou o návrhu rozpočtu

Prezident Petr Pavel bude v pondělí na Pražském hradě jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden sněmovna, k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů. Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude.
před 10 hhodinami

Schválení rozpočtu rozjede výstavbu dopravní infrastruktury

Správci silnic i železnic vyčkávali kvůli nejistému financování s podpisem desítek smluv. Se schválením rozpočtu na tento rok se spouštějí nové dopravní stavby. Letos půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury rekordních 169 miliard korun.
před 16 hhodinami

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 20 hhodinami
Načítání...