Praha - Hlavními tématy rozhovoru s prezidentem NKÚ byl například finančí audit Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, blížící se kritický stav systému protivzdušné obrany republiky, předražení stavby justičního paláce v Brně i situace samotného NKÚ. Na otázku, co ministři říkají na poslední zprávu o zjištěních jeho úřadu odpověděl "Není důležité co ministři říkají, ale co udělají poté, co poukážeme na nedostatky."
NKÚ při finančním auditu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zjistil, že účetnictví RRTV je „v troskách.“ Za jeden z hlavních důvodů považuje Dohnal personální fungování rady na začátku tisíciletí. Předseda RRTV dostal ultimátum k vypracování jím doporučených nápravných opatření. „Dle našeho odhadu by po jejich zavedení mohlo být účetnictví RRTV v pořádku do dvou let,“ zhodnotil je Dohnal.
RRTV je podle Dohnala malá instituce, u které lze dílčí chyby předpokládat a lehce vyřešit. Nynější zjištění ale poukazují na nejasné účetnictví několika desítek milionů korun, z nichž mohlo „zmizet“ několik stovek tisíc. Viníka ale nebude lehké určit, většina pochybení totiž proběhla před více než deseti lety.
Nejvyšší kontrolní úřad nemá výkonnou pravomoc. Plní funkci nezávislého kontrolního orgánu, především v hospodaření s penězi státu a plnění státního rozpočtu. Její prezident má devítileté funkční období.
Na řízených střelách se šetřilo, armáda nařčení popírá
„Náš kontrolní závěr, podle kterého se část protiletadlových kompletů blíží hranici životnosti, jsme doložili mnoha jasnými údaji. Chtěli jsme na to vládu upozornit, neboť životnost těchto kompletů byla již dříve několikrát měřeními a renovací prodlužována. Armáda by se měla těmito zbraňovými systémy zabývat v dostatečném předstihu,“ říká k situaci Dohnal. Už několikrát se stalo, že se kvůli podobnému problému stát přechodně ocitl bez protivzdušné obrany.
V době, kdy kontrola hospodaření armády ve věci protivzdušné obrany probíhala, nebyly připraveny koncepční materiály, které by protivzdušnou strategii upravovaly do budoucna.
„Na možná rizika a problémy raději upozorňujeme předem, vede nás k tomu zkušenost s nákupem stíhačů Grippen a transportérů Pandur.“ Na nich je podle Dohnala vidět dosavadní nedostatečně koncepční přístup armády k modernizaci a profesionalizaci. Dochází prý k nepředloženým změnám v plánech a návrzích, které jsou mezi sebou navzájem málo provázané a často se neslučují s reálnou situací.
Justiční palác v Brně již stál třikrát více než původně měl
Další zjištění NKÚ se vztahuje k předražené státní stavbě v Brně. Nastává zde ale podobný problém jako v případě účetnictví RRTV, neboť většina smluv byla podepsána před volbami roku 2006. „To však nijak nezbavuje zodpovědnosti pracovníky ministerstva spravedlnosti a krajského soudu v Brně,“ říká Dohnal. „Došlo k jasné nehospodárnosti - k zadání stavby bylo určeno 800 milionů korun, nakonec byla objednána stavba za více než 2 miliardy korun,“ dodává.
Stát na stavbu paláce neměl peníze, takže zůstává mnoho nezaplacených faktur. Kontrolní dokumentace byla předána ministerstvu spravedlnosti a krajskému soudu v Brně. „Nyní je na nich, aby dohledali pracovníky pod smlouvami podepsané,“ vysvětlil Dohnal.
Procesy a situace NKÚ
Stejně jako každá zpráva NKÚ, i kontrolní zpráva objednání brněnského justičního paláce putuje i premiérovi a předsedům obou komor parlamentu. Do řešení situace se tak vždy zapojí i vláda. V případě zjištění porušení zákona do věci vstupuje policie.
„Každá země se snaží vybalancovat nezávislost svého kontrolního úřadu na politickou situaci. V České republice je v tomto ohledu zaveden v rámci Evropy standardní systém,“ popisuje pozici NKÚ Dohnal. Koho, jak a s jakým cílem kontrolovat, rozhoduje sedmnáctičlenné kolegium.
NKÚ také každý den vyhodnocuje rizika a předvídá, kde by bylo potřeba hospodaření se státními financemi kontrolovat. „Postupně se zlepšuje snaha vlád se našimi připomínkami řídit. Za rok 2007 jsme za dostatečných považovali 80% vládních reakcí na naše doporučení,“ řekl Dohnal.
Změna kompetencí úřadu, které by jeho práci zefektivnily, se i přes mnohé připomínky neplánuje. NKÚ například narozdíl od většiny svých evropských ekvivalentů nemůže kontrolovat hospodaření s majetkem obcí a krajů nebo obchodních společností vlastněných státem. Kompetence NKÚ jsou totiž vymezeny v ústavě, takže by k jejich rozšíření muselo dojít k ústavní změně.
