NWR: co loni ve ztrátě, letos totéž, ale v zisku

Praha - Těžební společnost New World Resources (NWR), majitel černouhelné firmy OKD, vykázala v 1. čtvrtletí zisk 26 milionů eur (zhruba 712 milionů korun). Loni byla ve stejném období ve ztrátě 27 milionů eur. Tržby společnosti ale meziročně klesly o 22 procent na 135 milionů eur (asi 3,69 miliardy korun). V souvislosti s NWR se také dále hovoří o úplném odchodu finančníka Zdeňka Bakaly, kterému stále patří poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která vlastní 50,5 procenta akcií NWR.

Důvodem poklesu tržeb jsou podle finančního ředitele NWR Marka Jelínka nižší ceny uhlí a také menší prodeje. Společnost za první tři měsíce 2015 prodala 1,56 milionu tun uhlí, což je o 18 procent méně než loni. Těžba klesla o pětinu na 1,78 milionu tun. Za celý rok 2015 plánuje vytěžit 7,5 až osm milionů tun uhlí, což Jelínek dnes potvrdil. „Těžba v meziročním srovnání v 1. čtvrtletí klesla, nicméně byla vyšší, než jsme sami očekávali,“ řekl Jelínek. V provozním výsledku před odpisy (EBITDA) se firma v prvních třech měsících letošního roku propadla do ztráty dvou milionů eur (zhruba 54,7 milionu Kč) z loňského zisku 12 milionů eur.

„Na místě je střízlivý přístup k hodnocení výsledků, čistý zisk byl dosažen za cenu finančních výnosů, a to spíše mimořádné povahy,“ uvedl analytik BH Securities Petr Hlinomaz. „Firma má přetrvávající problémy s negativními finančními toky z provozní činnosti kvůli nízkým cenám uhlí a vysokým těžebním nákladům,“ potvrdil i analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Upozornil, že NWR v 1. čtvrtletí opět výrazně poklesla hotovost, a to ze 128 na 84 milionů
eur. „Ve zbytku roku by sice vývoj hotovosti měl být díky vyšším prodejům a nižším investicím příznivější, na celkové složité situaci společnosti NWR to však příliš nezmění. Ceny uhlí na mezinárodních trzích zůstávají na dlouhodobých minimech a zatím se bohužel neobjevují žádné významné známky oživení,“ dodal Hatlapatka.

Důl Paskov
Zdroj: Josef Horázný/ČTK

NWR již dříve oznámila, že letos plánuje snížit náklady o 80 milionů eur. Představitelé firmy také uvedli, že díky úspěšnému snižování nákladů na Dole Paskov je větší pravděpodobnost, že důl zůstane v provozu i po roce 2017. OKD předloni oznámila, že jej chce zavřít. Loni se stát s NWR dohodl na pokračování těžby do konce roku 2017. Vláda za to zaplatí 600 milionů korun na sociální programy pro horníky. Státní pomoc letos schválila Evropská komise. „Náš ideální scénář je takový, že Důl Paskov zůstane v provozu ještě po dlouhou dobu. Bude to ale možné, jen pokud se nám na Paskově bude nadále dařit výrazně snižovat náklady. Zatím se nám to v letošním 1. čtvrtletí dařilo výborně,“ uvedl Jelínek.

NWR, holdingová společnost pro těžařská aktiva se sídlem v Nizozemsku v loňském roce snížila ztrátu o 893 milionů eur na 21 milionů eur (zhruba 576 milionů korun) a její tržby klesly asi o 20 procent na 676 milionů eur. V říjnu firma dokončila kapitálovou restrukturalizaci, aby odvrátila platební neschopnost. Restrukturalizace zahrnovala snížení hodnoty dluhopisů a výrazné rozmělnění podílů akcionářů.

Vedení firmy NWR letos v dubnu na valné hromadě konané 23. dubna opustil finančník a podnikatel Zdeněk Bakala. Ten získal v roce 2004 podíl v OKD a stal se spoluvlastníkem NWR. Jeho odchod z představenstva NWR byla pro všechny trochu překvapivá zpráva. Podle analytiků však naznačuje, že si Bakala uvolňuje ruce pro jiné aktivity. Bakalovi ale stále patří poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která vlastní 50,5 procenta akcií NWR. Zbytek NWR vlastní institucionální investoři a drobní akcionáři.

Zdeněk Bakala
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Podle některých analytiků hodlá možná Bakala NWR opustit úplně. Jde totiž o to, že podle investičních poradců nemá existence společnosti pozitivní výhledy, a tak vlastníkům akcií NWR a OKD radí se spíše jejich vlastnictví zbavovat, informoval před měsícem tisk. OKD dochází uhlí, nově těžební lokality se nevyplatí otvírat. „Když firma vytěží pouze své současné rezervy, nebude v roce 2020 schopna splatit své dluhopisy,“ řekl MF Dnes Petr Bártek z České spořitelny. Společnost tak prý může zachránit jen další finanční pomoc od akcionářů. Bakala však už svou miliardu korun společnosti pro záchranu před bankrotem poskytl minulý rok a zřejmě se tak již nechce podílet na dalších „záchranných balíčcích“, bez ohledu na to, že mu vlastnictví NWR vyneslo za ta léta prý zhruba čtyřicet miliard korun.

Společnost NWR minulý rok musela vydat zcela nové akcie, aby odvrátila krach, tím pádem se snížil podíl vlastnictví ve skupině i pro Zdeňka Bakalu, napsal tisk. Osud firmy tak spíše prý určují zahraniční banky a fondy. „Po snížení podílu v NWR jsem se stal menšinovým akcionářem a je přirozené, že nebudu zastoupen v představenstvu,“ řekl Bakala MFD a dodal: „NWR a OKD mají nejtěžší období snad za sebou, mé osobní zapojení v jejich orgánech není nezbytné.“

Bakala patří k nejmajetnějším českým podnikatelům, letos ale vypadl ze žebříčku dolarových miliardářů, který sestavuje časopis Forbes. Bakalovo jmění odhadl časopis na 0,9 miliardy dolarů (asi 23 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 14 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 16 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 21 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 22 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 23 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...