NWR: co loni ve ztrátě, letos totéž, ale v zisku

Praha - Těžební společnost New World Resources (NWR), majitel černouhelné firmy OKD, vykázala v 1. čtvrtletí zisk 26 milionů eur (zhruba 712 milionů korun). Loni byla ve stejném období ve ztrátě 27 milionů eur. Tržby společnosti ale meziročně klesly o 22 procent na 135 milionů eur (asi 3,69 miliardy korun). V souvislosti s NWR se také dále hovoří o úplném odchodu finančníka Zdeňka Bakaly, kterému stále patří poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která vlastní 50,5 procenta akcií NWR.

Důvodem poklesu tržeb jsou podle finančního ředitele NWR Marka Jelínka nižší ceny uhlí a také menší prodeje. Společnost za první tři měsíce 2015 prodala 1,56 milionu tun uhlí, což je o 18 procent méně než loni. Těžba klesla o pětinu na 1,78 milionu tun. Za celý rok 2015 plánuje vytěžit 7,5 až osm milionů tun uhlí, což Jelínek dnes potvrdil. „Těžba v meziročním srovnání v 1. čtvrtletí klesla, nicméně byla vyšší, než jsme sami očekávali,“ řekl Jelínek. V provozním výsledku před odpisy (EBITDA) se firma v prvních třech měsících letošního roku propadla do ztráty dvou milionů eur (zhruba 54,7 milionu Kč) z loňského zisku 12 milionů eur.

„Na místě je střízlivý přístup k hodnocení výsledků, čistý zisk byl dosažen za cenu finančních výnosů, a to spíše mimořádné povahy,“ uvedl analytik BH Securities Petr Hlinomaz. „Firma má přetrvávající problémy s negativními finančními toky z provozní činnosti kvůli nízkým cenám uhlí a vysokým těžebním nákladům,“ potvrdil i analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Upozornil, že NWR v 1. čtvrtletí opět výrazně poklesla hotovost, a to ze 128 na 84 milionů
eur. „Ve zbytku roku by sice vývoj hotovosti měl být díky vyšším prodejům a nižším investicím příznivější, na celkové složité situaci společnosti NWR to však příliš nezmění. Ceny uhlí na mezinárodních trzích zůstávají na dlouhodobých minimech a zatím se bohužel neobjevují žádné významné známky oživení,“ dodal Hatlapatka.

Důl Paskov
Zdroj: Josef Horázný/ČTK

NWR již dříve oznámila, že letos plánuje snížit náklady o 80 milionů eur. Představitelé firmy také uvedli, že díky úspěšnému snižování nákladů na Dole Paskov je větší pravděpodobnost, že důl zůstane v provozu i po roce 2017. OKD předloni oznámila, že jej chce zavřít. Loni se stát s NWR dohodl na pokračování těžby do konce roku 2017. Vláda za to zaplatí 600 milionů korun na sociální programy pro horníky. Státní pomoc letos schválila Evropská komise. „Náš ideální scénář je takový, že Důl Paskov zůstane v provozu ještě po dlouhou dobu. Bude to ale možné, jen pokud se nám na Paskově bude nadále dařit výrazně snižovat náklady. Zatím se nám to v letošním 1. čtvrtletí dařilo výborně,“ uvedl Jelínek.

NWR, holdingová společnost pro těžařská aktiva se sídlem v Nizozemsku v loňském roce snížila ztrátu o 893 milionů eur na 21 milionů eur (zhruba 576 milionů korun) a její tržby klesly asi o 20 procent na 676 milionů eur. V říjnu firma dokončila kapitálovou restrukturalizaci, aby odvrátila platební neschopnost. Restrukturalizace zahrnovala snížení hodnoty dluhopisů a výrazné rozmělnění podílů akcionářů.

Vedení firmy NWR letos v dubnu na valné hromadě konané 23. dubna opustil finančník a podnikatel Zdeněk Bakala. Ten získal v roce 2004 podíl v OKD a stal se spoluvlastníkem NWR. Jeho odchod z představenstva NWR byla pro všechny trochu překvapivá zpráva. Podle analytiků však naznačuje, že si Bakala uvolňuje ruce pro jiné aktivity. Bakalovi ale stále patří poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která vlastní 50,5 procenta akcií NWR. Zbytek NWR vlastní institucionální investoři a drobní akcionáři.

Zdeněk Bakala
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Podle některých analytiků hodlá možná Bakala NWR opustit úplně. Jde totiž o to, že podle investičních poradců nemá existence společnosti pozitivní výhledy, a tak vlastníkům akcií NWR a OKD radí se spíše jejich vlastnictví zbavovat, informoval před měsícem tisk. OKD dochází uhlí, nově těžební lokality se nevyplatí otvírat. „Když firma vytěží pouze své současné rezervy, nebude v roce 2020 schopna splatit své dluhopisy,“ řekl MF Dnes Petr Bártek z České spořitelny. Společnost tak prý může zachránit jen další finanční pomoc od akcionářů. Bakala však už svou miliardu korun společnosti pro záchranu před bankrotem poskytl minulý rok a zřejmě se tak již nechce podílet na dalších „záchranných balíčcích“, bez ohledu na to, že mu vlastnictví NWR vyneslo za ta léta prý zhruba čtyřicet miliard korun.

Společnost NWR minulý rok musela vydat zcela nové akcie, aby odvrátila krach, tím pádem se snížil podíl vlastnictví ve skupině i pro Zdeňka Bakalu, napsal tisk. Osud firmy tak spíše prý určují zahraniční banky a fondy. „Po snížení podílu v NWR jsem se stal menšinovým akcionářem a je přirozené, že nebudu zastoupen v představenstvu,“ řekl Bakala MFD a dodal: „NWR a OKD mají nejtěžší období snad za sebou, mé osobní zapojení v jejich orgánech není nezbytné.“

Bakala patří k nejmajetnějším českým podnikatelům, letos ale vypadl ze žebříčku dolarových miliardářů, který sestavuje časopis Forbes. Bakalovo jmění odhadl časopis na 0,9 miliardy dolarů (asi 23 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 1 mminutou

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 5 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 5 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 19 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026
Načítání...