Praha - Nejnovější daňový návrh premiéra Petra Nečase, podle něhož by měla od roku 2013 stoupnout pouze snížená sazba daně z přidané hodnoty, podle analytiků zvýší inflaci o 0,3 procentního bodu. Daňový kompromis by měl podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka zvýšit výdaje průměrné domácnosti zhruba o 80 korun měsíčně. Ekonomové se však shodují, že současné dohady o sazbách DPH a obecně každoroční změny v daních ale ekonomice neprospívají.
Kabinet nejprve počítal s tím, že se od příštího roku zvýší obě sazby DPH o jeden procentní bod. Proti tomu se mimo jiné postavili někteří poslanci vládní ODS. Tato varianta by podle Marka zvýšila inflaci o 0,8 procentního bodu a výdaje domácností o zhruba 190 korun měsíčně.
V současnosti Nečasův návrh počítá se zachováním základní sazby daně na 20 procentech a s růstem snížené sazby ze 14 na 15 procent. Kompromisní návrh připraví rozpočet v roce 2013 o deset miliard korun ve srovnání s původními návrhy.
„Ukázalo se, že zvyšování daní vede jen ke zmrazování spotřebitelské poptávky a ke stejnému nebo dokonce nižšímu výběru. Je v podstatě jedno, zda bude DPH 19, 20 nebo 21 procent, marže se tomu přizpůsobí, zákazníci po čase také. Ale nejistota způsobená daňovými změnami má na ekonomiku mimořádně negativní dopad,“ prohlásila analytička Next Finance Markéta Šichtařová.
Ani dle slov děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslava Ševčíka není vhodné nyní měnit daňové sazby. „I přes zvýšení snížené sazby z 10 na 14 procent v letošním roce je celkový propad ve výběru DPH v rámci veřejných rozpočtů za prvních devět měsíců proti předpokladům téměř 30 miliard korun,“ upozornil. Pro stabilitu ekonomiky je důležité, aby se nastavené parametry příliš často neměnily, dodal.
Daňová nejistota škodí ekonomice
Podnikatelská nejistota ohledně daní silně škodí ekonomice, míní také analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Návrh na zvýšení jen dolní sazby DPH je podle něj jedním z možných řešení, musí ale zároveň řešit hypotetický výpadek zhruba deseti miliard.
Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank
„Pokud by se úsporu podařilo najít, bylo by řešení z makroekonomického hlediska lepší než zvyšování obou sazeb. Inflace by v takovém případě vzrostla z titulu změn DPH jen zhruba o 0,3 procenta, což by bylo vzhledem k běžné kolísavosti cen potravin pro spotřebitele téměř nepostřehnutelné.“
„Je nejvyšší čas, aby firmy a lidé věděli, jaké sazby daní budou v příštím roce platit. Ideální by bylo, kdyby tuto jistotu měli i na pár let dopředu. Stav permanentní daňové reformy ekonomice neprospívá,“ doplnil Marek.
Chystané změny budou podle ředitele daňového a právního oddělení PwC ČR Martina Diviše pro řadu domácností znamenat další omezování výdajů. Pro plátce DPH je podle něj obecně změna neutrální, protože DPH pro ně není nákladem, ale jen průběžnou položkou. „Zvýšení snížené sazby zatíží zejména oblast pracovně náročných služeb a stavitelství,“ uvedl.
V případě, že nebudou změny DPH v jakékoliv z navrhovaných variant schváleny, bude od příštího roku platit sjednocená sazba DPH 17,5 procenta. Ta byla schválena již dříve, současné návrhy to mají změnit.
