Nižší rating pro Japonsko – trápí ho vysoké dluhy

Tokio / New York - Vlna snižování ratingů ve světě nebere konce. Dnes mezinárodní agentura Standard & Poor's snížila úvěrové hodnocení Japonska ze stupně AA na AA minus se stabilním výhledem. Třetí největší světová ekonomika se podobně jako řada zemí v Evropě potýká s velkými dluhy. Zadlužení země je horší, než naznačovaly propočty z loňského roku, a bude se dále zvyšovat. To jsou závěry, které vedly agentura S&P ke korekci hodnocení.

S&P varovala, že poměr zadlužení země k výkonu její ekonomiky se do budoucna zvýší výrazněji, než agentura předpokládala. „Standard & Poor's předpokládá, že fiskální deficit Japonska zůstane v nejbližších letech vysoký. Tím se ještě více sníží už tak dost slabá fiskální flexibilita vlády,“ píše se ve zprávě S&P. Výhled ratingu nicméně zůstává stabilní, což znamená, že agentura v dohledné době s žádnou další změnou nepočítá.

S&P uvedla, že Japonsko má relativně solidní vnější bilanci a flexibilní měnovou politiku, která by měla částečně vyvážit problémy ve fiskální oblasti. Z toho důvodu také agentura neměnila rating krátkodobých závazků, který zůstal na stupni A-1 plus.

Miroslav Frayer, analytik KB:

„Po pravdě řečeno, Japonsko si už o snížení ratingu poměrně dlouhou dobu koledovalo, protože patří dlouhodobě mezi nejzadluženější země průmyslového světa a prozatím se zdá, že ani plánované fiskální reformy nejsou pro světové agentury natolik přesvědčivé, aby uvěřily, že se podaří vysoké zadlužení rychle snížit, a proto si tedy pomyslně vykoledovaly snížení hodnocení o stupeň.“

Zatímco cena zlata zamířila po zprávě vzhůru, kurz japonského jenu se vydal opačným směrem. K dolaru oslabil asi o jedno procento a dostal se na 83,20 JPY. Je tak nejníže za poslední dva týdny.

Ekonomové míní, že nižší rating Japonsko příliš neovlivní

Podobně zareagovaly i další hospodářské ukazatele. Ekonomové ale věří, že rozhodnutí nebude mít výrazně negativní dopady. „Japonské dluhové zatížení nepochází ze zahraničních peněz, takže při vší úctě si nemyslíme, že by to způsobilo vážné problémy jako například u Řecka nebo Portugalska,“ vysvětluje hlavní analytik Barclays Capital Masafumi Yamamoto.

Situace však nemá jednoduché řešení. Japonská ekonomika roste pomalu a populace stárne - což nadále zvyšuje zátěž státního rozpočtu. Země navíc nemá silnou vládu, která by potřebné reformy zavedla.

Standard & Poor´s
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...