Praha – Střadatelé přicházejí po celém světě kvůli bankovním úrokům nižším než inflace o víc než 100 miliard eur (přes 2,5 bilionu korun) ročně. S odvoláním na Světovou banku a další instituce to napsal německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS). Podle listu je to daň za současnou krizi a za snahy o záchranu zadlužených států. Na nízkých úrokových sazbách totiž vydělávají hlavně dlužníci. FAS proces označuje za „utajené vyvlastňování úspor“.
Úspory nyní ztrácejí na reálné hodnotě ve více než dvaceti zemích
„V současné době, kdy jsou nízké úrokové sazby a inflace je vyšší, to není překvapivé. Dá se to předpokládat u v podstatě všech konzervativních investic, které jsou bezpečné a klienti mají zajištěný pevný úrok na krátkou dobu,“ prohlásil šéfredaktor Fincentrum Media Petr Zámečník.
Podle Dekabank tak třeba němečtí střadatelé ročně přicházejí o 14,3 miliardy eur (370 miliard korun). To podle hlavního ekonoma banky Ulricha Katera představuje 0,5 procenta hrubého domácího produktu nejsilnější evropské ekonomiky.
Z politiky nízkých úrokových sazeb přitom těží hlavně dlužníci, kterými nejsou jen majitelé hypotečních úvěrů, ale i zadlužené státy. Podle listu za vším stojí protikrizová politika centrálních bank. Aby pomohla zadluženým jihoevropským zemím, snížila totiž Evropská centrální banka (ECB) svou úrokovou sazbu na historické minimum 0,5 procenta. Podobná situace je i ve Spojených státech.
K tomu se přidávají investoři, jejichž peníze proudí do několika málo států, které ještě platí za „přístav bezpečí“, což v těchto zemích podle listu dále snižuje úroky u vkladů.
Petr Zámečník, šéfredaktor Fincentrum Media:
„Zadlužené státy jednak platí nižší úrokové sazby za své dluhopisy a jednak jim inflace pomáhá tyto dluhy splácet. Nízké úrokové sazby pomáhají nastartovat ekonomiku, což by mohlo přinést větší příjmy do státních rozpočtů. Otázka je, jestli to nastartování skutečně proběhne a jak rychle. V České republice to zatím vidět není.“
Země se nenápadně zbavují dluhu
Tak, jak kvůli negativním reálným úrokům ztrácejí na hodnotě vklady, snižuje se i zátěž způsobená dluhy. Těch se sice tyto země nominálně nezbaví, reálně ale jejich hodnota klesá. To je pro tyto státy velmi výhodné, neboť tento způsob zbavování se zadlužení nevyvolává u voličů bouře jako zvyšování daní nebo drastické škrty ve výdajích, upozornil list.
Vydělávají na tom ale i země jako Německo, jehož dluhopisy patří v současnosti k nejžádanějším. Podle ředitele IW Michaela Hüthera Spolková republika díky nízkým úrokům ušetřila v letech 2009 až 2012 okolo 62 miliard eur (1,6 bilionu korun).
