Nezaměstnanost v březnu dále klesla, lidí bez práce bylo nejméně od listopadu roku 1997

Nezaměstnanost v březnu klesla na 3,5 procenta z únorových 3,7 procenta. Bez práce bylo 263 608 lidí, což je nejméně od listopadu 1997. Vyplývá to ze zprávy Úřadu práce ČR. Nabídek práce pak bylo poprvé víc než takzvaných dosažitelných uchazečů.

„V předchozím měsíci odešlo z evidence úřadů práce přes padesát tisíc lidí. Řada z nich našla uplatnění ve stavebnictví, v lázeňství, zemědělství, lesnictví, gastronomii nebo třeba cestovním ruchu. A svou činnost obnovují i živnostníci, kteří dočasně přerušili své podnikání,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

Dodala, že tradičně v březnu rostl zájem zaměstnavatelů o veřejně prospěšné práce, především v rámci jarních úklidů veřejných prostranství. Hlavní nástup těchto činností se očekává v dubnu. „V následujících měsících bude nezaměstnanost s velkou pravděpodobností klesat dále,“ dodala Sadílková.

V březnu evidovaly úřady práce 253 522 volných pozic. Nabídek práce bylo poprvé víc než takzvaných dosažitelných uchazečů, upozornila ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. Lidí, kteří mohli nastoupit do nové práce okamžitě, bylo v březnu 240 773. „To potvrzuje, že situace na trhu práce je extrémně napjatá,“ doplnila.

Ke zlepšení došlo ve všech okresech

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v březnu všech 77 okresů. Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,2 %), Praha-východ (1,3 %), Praha-západ (1,7 %), Benešov (1,8 %), Pelhřimov, Plzeň-jih a Jičín (shodně 1,9 %).

Naopak nejvyšší nezaměstnanost byla v okresech Karviná (7,6 %), Most (6,9 %), Jeseník a Bruntál (oba 6,6 %), Znojmo a Ostrava-město (oba 6,4 %), Chomutov (5,8 %) a Hodonín (5,7 %).

V České republice je momentálně jediný okres, Karviná, ve kterém míra nezaměstnanost převyšuje sedm procent, všimnul s hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Podobná situace nenastala za celé období opět od 90. let. Ve 29 okresech z celkových 77 připadá na jedno volné pracovní místo méně než jeden uchazeč.

Míra nezaměstnanosti bude během jara klesat, předpokládá Kovanda. O prázdninách se tento pokles, který bude pomalejší než v uplynulých letech, podle něho zastaví. Míra nezaměstnanosti už zkrátka nemá příliš kam klesat, dodal.

Přehřátý trh práce

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček uvedl, že trh práce je přehřátý (firmám se nedostává pracovních sil) a situace se s příchodem sezonních prací bude dále zhoršovat. „Méně efektivní firmy tento tlak nevydrží a budou odcházet z trhu. Uvolněná pracovní síla však velmi rychle najde nové uplatnění,“ zdůraznil.

Situace na trhu práce naopak prospívá zaměstnancům, kterým nadstandardně rostou mzdy. To se projevuje na rostoucích tržbách v maloobchodě. Do budoucna by však situace na trhu práce mohla navyšovat inflaci. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce též může vyvolávat otřesy v ekonomice, uvedl Křeček.  

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč zmínil, že z pohledu zaměstnavatelů nadále platí, že v tuzemské ekonomice přetrvává nedostatek pracovní síly, respektive že se nerovnováha v podobě nedostatku potřebných zaměstnanců dále prohlubuje.

Zaměstnavatelé hledají například dělníky v oblasti těžby a stavebnictví, montážní dělníky, uklízeče, pomocníky ve výrobě, v zemědělství či dopravě. V menší míře se začínají už také objevovat nabídky v rámci letních brigád. Zaměstnavatelé ale většinou hledají brigádníky spíše prostřednictvím internetové inzerce či vlastních zaměstnanců, informoval Úřad práce.

Zaměstnavatelé si čím dál více stěžují na to, že zaměstnanci bez ohledu na závazky nenastoupí na směnu a začnou mnohdy bez podání výpovědi pracovat jinde. Kvůli vyčerpanému trhu práce bude letos tento jev zesilovat, varovala v úterý Hospodářská komora. Dodala, že agresivní praktiky při přetahování zaměstnanců narůstají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...