Praha - Červencová nezaměstnanost v Česku zůstala na stejné úrovni jako v červnu - 7,4 procenta. Bez práce tak první prázdninový měsíc bylo 541 364 lidí. Původně se přitom počítalo s nárůstem na 7,5 procenta, podle Úřadu práce ale situaci nadále ovlivňují sezonní práce a oživování české ekonomiky. Přibylo také volných pracovních míst, oproti loňsku jich je o jedenáct tisíc víc. Podle odhadů analytiků by i s příchodem absolventů škol v příštích měsících mohla tuzemská nezaměstnanost zůstat na stejné hodnotě, případně vzrůst jen minimálně.
Nezaměstnanost se drží na 7,4 procenta, volných míst přibývá
Červenec si díky sezónním pracím a růstu české ekonomiky udržel červnovou hodnotu 7,4 procenta, i přestože lidí ve věku 15 až 64 let bylo oproti červnu bez práce o 4185 více. Několik měsíců v řadě také důsledkem příznivé situaci roste počet volných míst. Meziměsíčně jich přibylo 1 600, meziročně jich pak je téměř o 11 000 více, a úřady tím pádem mohly zájemcům nabídnout celkem zhruba 51 000 volných pracovních pozic.
Právě počet volných míst je podle analytika Home Creditu Michala Kozuba nejvíce pozitivní zprávou z trhu práce. Aktuálně totiž připadá na jedno volné pracovní místo 10,6 uchazeče. „Situace se nedá srovnávat s obdobím před krizí, protože v tu dobu ekonomika dosahovala abnormálních výsledků. Ale počet volných míst se blíží například roku 2004. Je tedy vidět postupné zlepšení,“ dodal Kozub.
Oproti červnu si polepšilo 20 regionů, naopak 57 okresů má nezaměstnaných více
Nejvyšší míra nezaměstnanosti zůstává dlouhodobě v Ústeckém kraji, aktuálně činí 10,8 procenta, tedy stejně jako v červnu. Druhá nejvyšší nezaměstnanost je v Moravskoslezském kraji - 9,9 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než o měsíc dřív. Nejnižší podíl nezaměstnaných je tradičně v Praze, nyní 5,4 procenta. Na druhém místě je Plzeňský kraj, kde to bylo 5,6 procenta.
Z okresů byla nejnižší nezaměstnanost jako obvykle v Praze-východ, a to 3,4 procenta. Následují Mladoboleslavsko, Prachaticko, Pelhřimovsko a Benešovsko, které mají shodně 4,4 procenta nezaměstnaných. Nejvíc lidí bez práce je naopak na Mostecku (13 procent), v okrese Ústí nad Labem (12,6 procenta) a Bruntál (12,5 procenta)
V červenci úředníci mezi uchazeči o zaměstnání evidovali nejčastěji lidi s nízkou kvalifikací, základním a středním odborným vzděláním a s výučním listem. Převažovali mladí lidé mezi 20 až 29 lety, uchazeči ve věku 35 až 39 let a nezaměstnaní, kterým bylo víc než 50 let. Stejně jako v předchozích letech se se začátkem prázdnin začali mezi nově nezaměstnanými v menší míře objevovat také učitelé, vychovatelé, pedagogičtí pracovníci či lektoři.
Prognóza: Ani na podzim už se nezaměstnanost nevrátí nad osm procent
V následujících několika měsících úřady počítají s nárůstem počtu nezaměstnaných, a to nejen kvůli čerstvým absolventům škol, ale také kvůli postupnému útlumu sezónních prací. Podle ředitelky Úřadu práce Marie Bílkové se by se ale i tak neměl počet lidí bez práce dostat na loňské hodnoty. To samé si myslí i mnozí analytici.
- Petr Dufek, analytik ČSOB: „Pozitivní čísla z trhu práce jsou spojena především s vývojem české ekonomiky. Vzhledem k přetrvávajícímu příznivému výhledu předpokládáme, že i v závěru roku, kdy budou končit sezonní práce a úvazky na dobu určitou, se nezaměstnanost už nevrátí nad hranici osmi procent.“
Nezaměstnanost postupně klesala od ledna, kdy dosáhla 8,6 procent. Bez práce bylo tehdy 629 274 lidí - nejvíc v historii Česka. Nejvýraznější sestup grafu zaznamenali statistici v dubnu a v květnu, kdy podíl nezaměstnaných klesal vždy o čtyři desetiny procentního bodu.
Míra nezaměstnanosti podle metodiky Eurostatu, což je údaj používaný pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za červen, ukazuje, že Česko je s šestiprocentní nezaměstnaností dlouhodobě pod průměrem EU. Průměr evropské osmadvacítky je 9,9 procenta, rozdíly mezi zeměmi jsou však velké. Zatímco v Rakousku je podle Eurostatu pět procent nezaměstnaných, ve Španělsku je to 24,5 procenta.