Praha - Národní ekonomická rada vlády bude dnes jednat o návrhu ministerstva práce a sociálních věcí na reformu penzí. Ten vychází z některých doporučení takzvané Bezděkovy komise a přebírá i některé principy zavedené na Slovensku. Předloha chce především zohlednit dubnové rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož se musí změnit princip výpočtu důchodů a měl by také zakotvit systém penzijních fondů. Už nyní je ale jasné, že jednání nebude jednoduché. Věci veřejné totiž o víkendu zveřejnily svoje výhrady k návrhům. Svůj pohled vnesou do jednání i dva noví členové rady, ekonom Jan Švejnar a šéf Komory daňových poradců Petr Nekovář.
NERV projedná návrhy, jak na reformu důchodů
Podle premiéra Nečase by reforma penzí měla obsáhnout pět cílů – dodržet základní mezigenerační soudržnost, odolat demografickému vývoji, nezatížit rozpočet víc, než bude schopný unést, poskytnout důchodovému systému větší nezávislost na rozhodování politiků a více zohlednit, kolik kdo do sytému odvádí.
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
„Ústavní soud jasně řekl, že musíme nastavit nová kritéria pro výpočet nově přiznávaných starobních důchodů a že ta kritéria musí být posunuta k vyšší míře zásluhovosti.“
GALERIE
videogallery_33745
Po penzijní reformě by se lidé měli více podílet na svých důchodech. Počítá se totiž s tím, že si budou část peněz sami spořit, ať už povinně či dobrovolně, v soukromých penzijních fondech, které prostředky časem zhodnotí.
Bez reformy podle premiéra Nečase reálně hrozí tři scénáře: skokové zvýšení odchodu do důchodu na sedmdesát let, razantní zvýšení odvodů na sociální pojištění nebo to, že se z důchodu stane jen dávka chránící před chudobou.
Musíme se držet při zemi
Podle člena Národní ekonomické rady vlády Jiřího Rusnoka bude poradní orgán směřovat k tomu, aby vládě doporučil jedinou, a to tu mírnější variantu. Půjde podle něj o variantu blízkou té, která zazněla jako první ve druhé Bezděkově komisi. Půjde tedy o vytvoření povinného a velmi malého spořicího pilíře v rozsahu tří procent pojistné sazby s věkovým omezením pod 40 let.
„My chceme, aby to byl systém, který bude dlouhodobě udržitelný. Čili nechceme se dožít situací, které dnes sledujeme v okolních zemích, že tam třeba šli do toho velmi razantně – sedmi, osmi, devíti procenty a dnes tedy bohužel zažívají takové věci, že dokonce celé ty systémy jsou znárodňovány nebo rušeny, to je to nejhorší, co by se nám mohlo stát,“ upozornil Rusnok.
Odstrašujícím příkladem mohou být například Maďaři. Ti podle Rusnoka v soukromých fondech uspořili 10 procent HDP (asi 10 miliard euro) a nyní chce vláda těmito penězi snížit státní dluh. To sice akutní problémy zmírní, do tří let se ale prý potíže opět vrátí. Právě proto není podle Rusnoka dobré nastavovat reformu tak, aby stát nevěděl, jak ji bude financovat za pět až deset let.
Věci veřejné vidí reformu důchodů trochu jinak
Ekonomický expert Věcí veřejných Michal Babák:
„Nejideálnější by bylo nechat potraviny plus nějaké ty sociální záležitosti ve snížené sazbě a překvalifikovat většinu takových věcí, kterými jsou třeba luxusní zboží, služby a tak dále, do té základní sazby, to znamená do té 20, respektive 19procentní.“
„Jsme opět na samém počátku, což je škoda,“ uvedl ekonom institutu CERGE EI a člen NERVu Daniel Munich. Důvody k rozčarování má, ani dnešek totiž podle něj žádné závěry nepřinese. Půjde spíše o diskusi. Věci veřejné se totiž o víkendu nechaly slyšet, že s některými parametry návrhů nesouhlasí. Nelíbí se jim například zvyšování spodní sazby DPH na 19 procent. Mají strach ze zdražování potravin. To by se dotklo těch nejslabších rodin. Strana navíc nevěří, že by zvýšení DPH vyrovnalo výpadky příjmů, které by systém měl.
Věci veřejné navíc navrhují vytvoření mezigeneračního fondu, do kterého by přispívali lidé, kteří mají méně než tři děti. S každým dítětem by potom dostali třetinu svých vkladů zpět. Od třetího dítěte už by do něj dále nepřispívali. To by ale velmi diskriminovalo nesezdané páry. Strana také nesouhlasí se zrychlováním tempa zvyšování věku odchodu do důchodu. To by Věci veřejné povolily pouze v případě, že by se ekvivalentně zvyšovala i délka života. Život Čechů se ale v současnosti podle Babáka prodlužuje o dva měsíce ročně, Drábek potom navrhuje zvyšování odchodové hranice o šest měsíců ročně.
Maďarsko