Praha - Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila návrhy, jak zlevnit státní správu. Například pouhým zprůměrováním velikosti všech kanceláří je podle expertů možné ušetřit až miliardu korun ročně. Premiér Petr Nečas s návrhem souhlasí - provedené úspory by se prý navíc mohly projevit již při sestavování státního rozpočtu na příští rok.
NERV přišel na to, jak ve státní správě razantně ušetřit
Již několik let se pokouší různé vlády, které jsou v České republice zrovna u moci, šetřit náklady ve státní správě. Nutno říct, že tento cíl však většinou nikdy nebyl splněn a nyní se dokonce zdá, že počty úředníků pracujících pro stát každým rokem stoupají. Podle informací Hospodářských novin totiž bylo za vlády ODS nabráno od roku 2011 zhruba 13 000 pracovníků.
„Úřady na všech úrovních nepracují tak efektivně, jak bychom si přáli,“ potvrdil na dnešní tiskové konferenci premiér Petr Nečas.
Experti z NERVu chtějí zprůměrovat velikost všech kanceláří státní správy. Tím by mělo dojít k ušetření nákladů ve výši jedné miliardy korun. Například v oblasti správy nemovitostí se dá ušetřit na 870 milionů korun ročně. „Hlavní myšlenkou je porovnávání - ukázání na průměr. Srovnáváme soud se soudem, hasičskou zbrojnici s hasičskou zbrojnicí,“ řekl na tiskové konferenci člen NERVu Jan Procházka.
Jde o návrh, které ministerstvo financí upraví do nějaké podoby, která bude použitelná na české prostředí. Metoda je založena na tom, že instituce, které budou mít své vydaje na provoz nad průměrem, budou čerpat ze státního rozpočtu méně peněz. Do konce léta by měly úřady a státní instituce pravidla ohledně své efektivy zveřejnit na webu a úspory z toho plynoucí by podle premiéra mohly být znát již na přípravě státního rozpočtu pro příští rok.
Proti těmto úsporám nejsou ani sociální demokraté. „Šetřit se dá všude, třeba i na energiích. Myslím, že se tak dá uspořit až 20 procent,“ říká poslanec za ČSSD Milan Urban.
Martin Janíčko, ekonom VŠE
„Opatření směřují správným směrem. Jsou to jedna z nejlepších opatření, které NERV obecně ve své činnosti představil.“
90 metrů čtverečních na jednoho úředníka
Podobný krok učinili i ve Velké Británii, na Novém Zélandu - v obou případech se to setkalo s úspěchem. Například v Británii je průměrná plocha na jednoho státního úředníka 13 metrů čtverečních, v Česku je to 17. Jsou ale i extrémy: třeba v Klatovech v roce 2006 připadalo na průměrného úředníka na pobočce státní policie přes devadesát metrů čtverečních. V komerční sféře je to přitom osm až 10 metrů.