Praha - Česká republika by podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) měla prosazovat v rámci EU zachování peněz na politiku soudržnosti. Rada nedávno projednala dokument zabývající se rozpočtovým rámcem EU pro roky 2014 až 2020 a navrhla zájmy Česka v jednotlivých oblastech. Cílem politiky soudržnosti, známé také jako kohezní politika, je hlavně vyrovnávat hospodářské a sociální rozdíly mezi evropskými regiony.
„Zachování peněz na politiku soudržnosti je pro zemi našeho typu jednoznačně výhodný,“ uvedl NERV. V současnosti Česko, které se na unijním HDP podílí necelými dvěma procenty, čerpá v rámci kohezní politiky téměř osm procent všech prostředků. Návrh nového rozpočtového rámce by podle rady umožnil si tuto pozici udržet i na další období.
Peníze na soudržnost tečou zejména ze strukturálních fondů
V současném rozpočtovém období 2007 až 2013 se politika soudržnosti dotýká zhruba třetiny rozpočtu unie. Peníze se přerozdělují většinou prostřednictvím strukturálních fondů. Nárok na peníze ze strukturálních fondů mají pouze takzvané znevýhodněné regiony, tedy například venkovské či problémové městské oblasti. Na pomoc má nárok region, který nedosahuje 75 procent průměru hrubého domácího produktu na obyvatele v EU. To jsou v současném rozpočtovém období všechny regiony ČR s výjimkou Prahy.
NERV je také pro to, aby využívání peněz pro kohezní politiku podléhalo přísnějším pravidlům z pohledu efektivnosti a udržitelnosti. Návrhy nových unijních fondů na infrastrukturu, energetiku a informační a komunikační technologie jsou prý pro ČR naopak nevýhodné, neboť ztíží a zúží možnosti získání těchto prostředků.
Naopak rada se staví proti inovacím na příjmové straně, tedy proti zřízení daně z finančních transakcí, zvláštní obratové daně či ekologické daně: „Vzhledem k tomu, že reálné důvody pro uvalení těchto daní (nejméně pak daně z finančních transakcí) v ČR buď neexistují, případně nejsou zásadní, zvyšování daňové zátěže tímto směrem je z našeho pohledu jednoznačně neakceptovatelné.“
Podle NERV podobu návrhu víceletého finančního rámce EU na roky 2014 až 2020 významně ovlivňuje finanční a ekonomická krize. „Špatnou zprávou je, že některé ze členských států EU zadlužovací trajektorií vytvořily dluh tak objemný a jejich ekonomické možnosti tak přesahující, že v krátkém období není možné za normálního ekonomického a společenského chodu tento problém vyřešit,“ prohlásil garant skupiny NERV Petr Zahradník.
