Praha - Když porovnáte, kolik zaplatí v exekuci český dlužník ve srovnání s tím německým nebo polským, zjistíte obrovský nepoměr. Dluh za pokutu od revizora je v České republice průměrně 1 020 korun, když k němu ale naskočí i poplatek pro českého advokáta a exekutora, rázem je z něj 14 367 Kč. V Německu přitom i s poplatky pro advokáta a exekutora dlužník zaplatí 3 307 korun, v Polsku s podobnými poplatky 4 323 korun. „Stejně tak, jako se u nás můžou stavět dražší dálnice než v Německu nebo v Itálii, tak máme i nejdražší vymáhací systém,“ srovnal Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
Není dluh jako dluh, ten český stojí víc
Jak to funguje jinde?
V Německu i v Polsku tedy dlužník zaplatí v exekuci na poplatcích zhruba jen třetinu toho co u nás. Za poplatek advokátovi zaplatíte v Polsku 663 korun, německý advokát dostane při vymáhání tisicikorunové částky 1 116 korun. Český advokát si na podobném úkonu vydělá hned 4 719 korun. Čeští advokáti tvrdí, že za míň peněz by to prostě nedělali.
To ale není všechno, dlužník musí zaplatit taky poplatek exekutorovi. Nejmíň zaplatí dlužník v Německu, jen pětistovku. Vymahač je tam ale státní zaměstnanec a placen je tak z daní všech. Poplatek polskému exekutorovi začíná na 2 000 českých korun plus možné náklady. Český exekutor dostane jako odměnu a náhradu nákladů až 6 500 korun.
Divoký východ (zdroj: ČT24)
Vymahači ale tvrdí, že jejich práce je náročná a peníze oprávněné. „Ono to navenek může vypadat tak, že exekutor maximálně poslal jeden dopis, nebo ten exekutor maximálně třeba jednou zajel za tím dlužníkem, ve skutečnosti to ale znamená hodně práce,“ vysvětlil prezident Exekutorské komory Jiří Prošek.
Proč stát nedbá na to, aby poplatky v exekučním řízení byly adekvátní?
Systém štědrých poplatků advokátům a exekutorům hájí i ministerstvo spravedlnosti. Na to, proč jsou o tolik vyšší než v sousedních zemích, reaguje slibem, že na nápravě se pracuje. „Budeme hledat takové řešení, aby exekuce někdo dělal, to znamená, aby se mu vyplatily, protože exekutoři taky zdarma dělat nebudou. Ale současně aby nevznikaly zbytečné sociální problémy, které souvisí s exekucemi,“ řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Dlužník si prý má ale v první řadě své pohledávky hlídat. „V případě, že dlužník dobrovolně odmítne splnit to, co má, tak samozřejmě je to z jeho viny, a tak je to třeba vnímat,“ obhajoval současný systém náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel.
Exekučně zabaveno
První úpravy v poplatcích směrem dolů provedlo ministerstvo loni. Byznys s dluhy se přitom rozjel už v roce 2001, kdy v Česku směli začít dluhy vymáhat i soukromí exekutoři. Jejich odměna za vymožený dluh začíná minimálně na 3 000. Advokáti si významně polepšili v roce 2006, kdy jim odměny výrazně zvýšil ministr spravedlnosti Pavel Němec. Třeba u malých dluhů do 500 korun dřív advokát dostal 1 500 korun, od Němcova přilepšení trojnásobek, tedy 4 500.
„Tím, že tu vyhlášku takhle předražil, tak vytvořil potenciál pro byznys s dluhy, který se tady pak v následujících šesti letech rozjel do neuvěřitelných rozměrů,“ uvedl Hůle. To samé si myslí i Ústavní soud, který vyhlášku o odměnách advokátů loni zrušil.
Pro řadu lidí už je ale pozdě. Třaskavinu v podobě nezodpovědně podepsaných půjček před lety odpálila ekonomická krize. Přibylo nezaměstnaných, klesly platy. A z rodin lapených ve dluhové pasti se stal sociální problém. Po jednom člověku vymáhají exekutoři v průměru 5 dluhů z různých míst. Z dluhové spirály téměř není úniku.