Berlín - Paralelní měnu k euru navrhují v zadluženém Řecku zavést experti největší německé banky Deutsche Bank. To v případě, že v červnových předčasných volbách uspějí odpůrci úsporných opatření a země už nebude schopná dostát svým finančním závazkům. Alternativní platidlo nazvali geuro. Tvořily by jej dluhopisy aténské vlády a bylo by ho možné devalvovat, což ekonomové považují za jeden z prostředků k novému nastartování řeckého hospodářství. Řekové by se tak nemuseli eura formálně vzdát.
Podle odhadů hlavního ekonoma Deutsche Bank Thomase Mayera a jeho kolegů by nová měna vůči euru nejprve výrazně oslabila. Ovšem uváženou rozpočtovou politikou podle nich bude možné geuro posilovat, a pokud Atény provedou nutné strukturální reformy, nevylučují němečtí odborníci ani návrat k euru jako jedinému platidlu v Řecku.
Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers:
„Euro, které by měli Řekové v bankách, by nedevalvovalo. O své úspory by tak nepřišli a ty by byly kryty členskými státy eurozóny.“
Geuro prý pomůže konkurenceschopnosti
„Považuji toto paralelní oběživo k euru za nejpravděpodobnější vývoj,“ prohlásil Mayer na ekonomické konferenci v Berlíně, kde studii Deutsche Bank představil. Podle něj tak řečtí vývozci budou například moci snížit mzdy. „Tím se znovu stanou konkurenceschopnými,“ dodal ekonom. Podle Mayera je úplné opuštění společné měny v Řecku nepravděpodobné, jelikož si ho nepřeje většina obyvatel.
„Není pravděpodobné, že Řecko euro formálně opustí, ani to, že se ostatní země eurozóny od Řecka úplně odvrátí,“ míní Mayer. Tištěním paralelních peněz bude aténská vláda schopna dostát svým závazkům alespoň vůči Řekům, dodal. Tento scénář podle Deutsche Bank ale současně předpokládá nutnost vytvoření evropské „špatné banky“ (bad bank), která by pomohla postiženým řeckým finančním domům.
Ekonomové považují právě devalvaci měny za jeden z prostředků k novému nastartování řeckého hospodářství. Euro to však neumožňuje. I proto část odborníků doporučuje návrat k drachmě. O hrozbě odchodu Řecka z eurozóny mluví stále častěji i evropští politici.
Německá média zdůraznila, že návrhy na zavedení paralelní měny v Řecku zazněly už v minulosti. Před novými předčasnými volbami 17. června, v nichž by mohly uspět strany odmítající radikální škrty, jimiž je podmíněna zahraniční finanční pomoc, však její vytvoření nabývá znovu na aktuálnosti.
Řekové na plány politiků nespoléhají, zavádějí výměnný obchod
Lidé v Řecku nečekají na výsledek voleb, který by mohl definitivně ukončit éru společné evropské měny v zemi. Sami už začali využívat jinou alternativu: vrátili se k výměnnému obchodu. Nápad se zrodil v hlavách farmářů ve městě Volos v centrálním Řecku – s výměnným obchodem začali ještě před krizí, protože jim prý pro jejich potřeby přišel výhodnější. Během dalších hubených let se ale rychle přidávali další a dnes má celá organizace asi 900 členů.
„Samozřejmě, že nejvíc lidí do naší sítě přivádějí obavy z krize, ale doufáme, že se jim to zalíbí jako celý koncept a zůstanou i když se situace uklidní. A že nebudou chodit z nouze ale kvůli naší filosofii,“ říká člen komunity Euripides Siouras.
A farmář Apostolos Arabatzis k tomu dodává: „Je to jiný způsob prodeje našich produktů – jednodušší. Snažíme se vyhnout penězům, jak jen to jde. A má to i další výhody – lidi se víc poznají, věří si a vyjdou si vstříc.“
Směnný obchod si rychle získává oblibu zvlášť v posledních měsících, kdy se mluví o odchodu Řecka z eurozóny. Za několik týdnů se tak přidalo zhruba 300 lidí a v okolí Volosu už vzniklo dalších 10 podobných komunit.
