Berlín – Možnost řízeného bankrotu Řecka jako první člen berlínské vlády veřejně připustil německý vicekancléř a ministr hospodářství Philipp Rösler. Vyjádřil se takto ve svém příspěvku pro dnešní vydání deníku Die Welt, kde navrhuje zavedení systému automatických sankcí za neplnění reforem a nevylučuje ani časově omezené odebrání hlasovacího práva v Evropské unii pro „rozpočtové hříšníky“. Také německá kancléřka Angela Merkelová podle mluvčího s názory ministra souhlasí. Současně v německých vládních kruzích přibývají hlasy připouštějící odchod Řecka z eurozóny. Podle poradce německé vlády Larse Felda lze nejpozději na jaře či v létě příštího roku očekávat restrukturalizaci řeckého dluhu zahrnující odpis poloviny závazků.
Řecku dojdou do tří týdnů peníze a bez dalších miliard z evropských rezerv se už neobejde. Atény ale neplní podmínky dohodnuté pomoci, a tak spekulací o řízeném bankrotu země přibývá. Poprvé ho dnes připustil i člen německé vlády, vicekancléř Rösler. Eurozóně se navíc do další pomoci moc nechce, i bez ní totiž příští rok stoupne zadlužení unie na 83 procent jejího HDP.
Ústřední roli by v případě bankrotu mohl podle druhého nejvýše postaveného představitele německé vlády sehrát Evropský fond finanční stability (EFSF), jehož nové nástroje by mohly zabránit řetězové reakci v eurozóně. Nedostatečná snaha zadlužených vlád o konsolidaci státních rozpočtů podle německého ministra podkopává důvěru lidí i finančních trhů ve společnou měnu. Požaduje proto zavedení systému automatických sankcí, které by je donutily k reformám.
Philipp Rösler, německý vicekancléř a ministr hospodářství
„Abychom stabilizovali euro, nesmí i krátkodobě existovat žádné zákazy nápadů. K něm se v případě nouze řadí také řízená insolvence Řecka, pokud k ní budou k dispozici nutné nástroje.“
„Řecká vláda musí vědět, že plánované pomoci budou závislé na tom, že se Řecko bude samo angažovaně reformovat,“ dodal Rösler. Podle něj nesmí být tabu ani odebrání hlasovacího práva v EU. Řízená insolvence by byla až poslední možností a podílet by se na ní měli i soukromí věřitelé.
Vyjádření Röslera je v souladu s informacemi časopisu Der Spiegel, podle nichž německé ministerstvo financí studuje možné dopady bankrotu Řecka a vypracovává různé scénáře vývoje, včetně toho, že by Řecko opustilo eurozónu a znovu zavedlo drachmu. Ministerstvo ale odmítlo tyto informace komentovat.
Názor vicekancléře podporuje i Německý institut pro hospodářský výzkum (DIW). „V zásadě je to správná cesta,“ uvedl pro agenturu Reuters ekonom DIW Ferdinand Fichtner, podle něhož je vzhledem k výši řeckých dluhů jejich splacení nerealistické. Řízený bankrot Řecka by podle něj nebyl krokem proti aténské vládě, ale nejlepším řešením pro všechny, i když s rizikem pádu některých bank.
Petr Bartoň, ekonom, Národohospodářská fakulta VŠE
„Podle mě se stále hraje o čas. To, že Řecko zbankrotuje, je jasné minimálně dva roky, a pořád se to odsouvá.“
Řecko má podle náměstka ministra financí peníze do října
Řecký náměstek ministra financí Filippos Sachinidis dnes řekl, že Řecko má finance na svůj provoz do října. Potvrdil tak obavy, že Řecko nutně potřebuje získat slíbené peníze z finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, jinak bude nuceno vyhlásit platební neschopnost.
Jak dnes předpověděla Evropská komise, rozpočtový deficit Řecka se v letošním roce sníží jen na 9,5 procenta hrubého domácího produktu a v příštím roce pouze nepatrně klesne na 9,3 procenta HDP. Řecko se přitom loni v dohodě o zahraniční pomoci zavázalo, že schodek letos sníží na 7,6 procenta HDP a napřesrok na 6,5 procenta HDP.
