Německo investuje miliardy, aby vyřešilo problémy s přetoky elektřiny

Berlín – Německo letos investuje 300 milionů eur (8,3 miliardy korun) do výstavby přenosové soustavy na východě země. Chce se tak vypořádat s kolísavým výkonem, který vzniká v důsledku rozšiřujících se obnovitelných zdrojů. Provozovatelé německých přenosových sítí se navíc obávají většího zatížení vlastní soustavy, až Česká republika a Polsko spustí transformátory, které mají nekontrolované přetoky německé elektřiny zastavit.

„Reagujeme na rostoucí příliv elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ řekl deníku Freie Presse Adolf Schweer ze společnosti Mitnetz. Ta spravuje přenosovou soustavu v Sasku, Durynsku, Braniborsku a Sasku-Anhaltsku. Podle něj by peníze měly směřovat jak do stavby nových vedení vysokého napětí a transformátorů, tak do modernizace současných technologií.

Na severovýchodě Německa se oproti jiným částem země vyrábí z obnovitelných zdrojů výrazně víc elektřiny. U zákazníků na distribučním území Mitnetz tvoří „zelená“ elektřina až 70 procent jejich spotřeby, v celém Německu je to přitom necelých 30 procent. Vzhledem k tomu, že výkon obnovitelných zdrojů na rozdíl od těch klasických kolísá v závislosti na počasí, znamená to velký nápor na přenosovou soustavu.

Jinými slovy, začne-li na severu Německa náhle hodně foukat, tamní větrné elektrárny vyrobí v krátkém čase velké množství proudu, který se přelije do české či polské přenosové soustavy a může způsobit problémy.

„Rezervy východoněmecké přenosové soustavy jsou vyčerpané,“ přiznal Schweer. Technici Mitnetz prý museli loni kvůli přebytku elektřiny z obnovitelných zdrojů ve 34 případech nechat odstavit klasické elektrárny. V roce 2013 se tak stalo 22krát.

Větrné elektrárny poblíž Loučné pod Klínovcem
Zdroj: Ivan Babej/ČTK

Němečtí odborníci navíc varují, že problém pro německou přenosovou soustavu vzroste, až Česko a Polsko uvedou do provozu transformátory na hranicích. Dosud totiž v případě nadměrné výroby v Německu část elektřiny přetéká do sousedních zemí, nová zařízení by však měla tyto toky zastavit. To bude znamenat větší zátěž pro Německo, kde dosud chybí infrastruktura pro dopravu „zelené“ elektřiny ze severu na jih země (o výstavbě transformátorů na české straně se dočtete zde).

Přetoky elektřiny z Německa znamenají pro sousední země ohrožení jejich vlastní přenosové soustavy. Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS například musel na přelomu roku kvůli enormní výrobě severoněmeckých větrných parků přijmout mimořádná opatření za více než 60 milionů korun. V roce 2011 se Česko podle ČEPS dokonce ocitlo na pokraji tzv. blackoutu (kompletního výpadku proudu na velkém území).

Německo buduje obnovitelné zdroje v rámci svého projektu transformace energetiky. Země chce v budoucnu zcela opustit jadernou energetiku a omezit výrobu proudu z uhlí. Nahradit by je měly především větrné a solární elektrárny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 8 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 15 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...