Německo, Francie a Británie se zavázaly k zavedení bankovní daně

Berlín - Vlády Německa, Francie a Británie se zavázaly, že zavedou daň na banky, která by měla přinést prostředky k hrazení nákladů na finanční krize. Hodlají rovněž vyzvat další země, aby se k nim připojily. Česko zavedení takovéto daně minulý týden na summitu EU nepodpořilo. Finanční instituce by podle prohlášení vlád tří předních zemí Evropské unie měly poskytnout „spravedlivý a značný příspěvek“, aby kompenzovaly výdaje států za záchranu bank v důsledku světových hospodářských krizí. Země upozornily, že každá z nich sice navrhuje svou vlastní legislativu, ale že všechny mají společný cíl.

„Všechny tři daně budou směřovat k zajištění toho, aby banky poskytly výrazný příspěvek, s cílem zohlednit rizika, která představují pro finanční systém, a přimět banky snížit tato rizika úpravou bilancí,“ píše se v prohlášení.

Německo ohlásilo záměr zavést bankovní daň již v březnu a nyní připravuje potřebnou legislativu. Británie představila svou verzi daně dnes a Francie hodlá zveřejnit podrobnosti bankovní daně v nadcházejícím rozpočtu.

2 minuty
Reportáž Evy Davidové
Zdroj: ČT24

Britský ministr financí George Osborne dnes uvedl, že britská bankovní daň bude zavedena v lednu příštího roku. „Očekáváme, že jakmile bude daň plně zavedena, bude vytvářet roční příjem přes dvě miliardy liber (asi 62 miliard korun),“ dodal.

Bankovní daň na světové úrovni

O bankovní dani by se mělo jednat na víkendovém summitu skupiny předních průmyslových a rozvíjejících se zemí G20 v kanadském Torontu. Evropská unie se minulý týden dohodla, že její zástupci na zasedání pojedou s tím, že chtějí dosáhnout zavedení světové bankovní daně či poplatku. Zavedení daně prosazuje i Mezinárodní měnový fond. Kromě bank by jí ale podle něj měly podléhat také pojišťovny a hedgeové fondy, aby se zabránilo tomu, že budou bankovní domy překlasifikovávat své současné aktivity.

Bankovní daň má ale i své zaryté odpůrce. Kromě České republiky k nim patří také Itálie, Kanada či Austrálie. Výhrady k bankovní dani mají i ekonomové. Vznik fondu na záchranu bank by podle nich mohl znamenat, že státy už nenechají nikdy padnout žádný finanční ústav. Banky tak nebudou nuceny podnikat obezřetně a pro klienty tak zmizí rozdíly mezi bankovními domy v jejich důvěryhodnosti a kvalitě.

George Osborne
Zdroj: Akira Suemori/AP Photo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 1 hhodinou

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...