Berlín - Vlády Německa, Francie a Británie se zavázaly, že zavedou daň na banky, která by měla přinést prostředky k hrazení nákladů na finanční krize. Hodlají rovněž vyzvat další země, aby se k nim připojily. Česko zavedení takovéto daně minulý týden na summitu EU nepodpořilo. Finanční instituce by podle prohlášení vlád tří předních zemí Evropské unie měly poskytnout „spravedlivý a značný příspěvek“, aby kompenzovaly výdaje států za záchranu bank v důsledku světových hospodářských krizí. Země upozornily, že každá z nich sice navrhuje svou vlastní legislativu, ale že všechny mají společný cíl.
„Všechny tři daně budou směřovat k zajištění toho, aby banky poskytly výrazný příspěvek, s cílem zohlednit rizika, která představují pro finanční systém, a přimět banky snížit tato rizika úpravou bilancí,“ píše se v prohlášení.
Německo ohlásilo záměr zavést bankovní daň již v březnu a nyní připravuje potřebnou legislativu. Británie představila svou verzi daně dnes a Francie hodlá zveřejnit podrobnosti bankovní daně v nadcházejícím rozpočtu.
Britský ministr financí George Osborne dnes uvedl, že britská bankovní daň bude zavedena v lednu příštího roku. „Očekáváme, že jakmile bude daň plně zavedena, bude vytvářet roční příjem přes dvě miliardy liber (asi 62 miliard korun),“ dodal.
Bankovní daň na světové úrovni
O bankovní dani by se mělo jednat na víkendovém summitu skupiny předních průmyslových a rozvíjejících se zemí G20 v kanadském Torontu. Evropská unie se minulý týden dohodla, že její zástupci na zasedání pojedou s tím, že chtějí dosáhnout zavedení světové bankovní daně či poplatku. Zavedení daně prosazuje i Mezinárodní měnový fond. Kromě bank by jí ale podle něj měly podléhat také pojišťovny a hedgeové fondy, aby se zabránilo tomu, že budou bankovní domy překlasifikovávat své současné aktivity.
Bankovní daň má ale i své zaryté odpůrce. Kromě České republiky k nim patří také Itálie, Kanada či Austrálie. Výhrady k bankovní dani mají i ekonomové. Vznik fondu na záchranu bank by podle nich mohl znamenat, že státy už nenechají nikdy padnout žádný finanční ústav. Banky tak nebudou nuceny podnikat obezřetně a pro klienty tak zmizí rozdíly mezi bankovními domy v jejich důvěryhodnosti a kvalitě.
