Praha – Německo a Rakousko dnes českým pracovníkům po sedmi letech otevírají náruč. Končí totiž přechodné období, které od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 omezovalo přístup pracovních sil z nových členských zemí. České firmy se však významného odchodu Čechů za hranice neobávají. Stěhování za prací do zahraničí se navíc podle odborníků nevyplatí. Kromě Česka končí omezení i pro Polsko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko.
Podle průzkumu provedeného Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou 80 procent v tuzemsku podnikajících firem z odlivu Čechů do Německa strach nemá. Neobávají se ani přesto, že v Německu nyní chybí zhruba 400 tisíc odborníků. Mimo jiné jsou to lékaři a ošetřovatelský personál, inženýři a kvalifikovaní pracovníci. „Němci chtějí stejné pozice, které jsou u nás také nedostatkové. Budeme se muset více věnovat plánování povolání, aby díra na našem trhu nebyla ještě větší,“ řekl ředitel plzeňského úřadu práce Zdeněk Novotný.
Ani podle Evropské komise západní Evropu nečeká žádný zásadní příval pracovníků ze středoevropských a východoevropských zemí. Připomněla rovněž dřívější studie, které prokázaly, že konec restrikcí by měl naopak přispět k ekonomického růstu.
Češi zatím nemají zájem
Češi navíc příliš zájmu neprojevili. Na úřadech práce se zatím pouze informují a čekají na první schůzky s poradci a zástupci německých firem i úřadů práce. Z Plzeňského kraje tak zřejmě odejde do Bavorska pracovat jen zlomek zaměstnanců. „Nepůjde o žádný masivní odliv. Z kraje půjde nejvíce o stovky lidí. Němci budou vyzobávat jen nedostatkové profese,“ řekl předseda krajské hospodářské komory Zdeněk Mužík.
„Ve Schwandorfu a Chamu se ptají první firmy a jejich úřady práce nás kontaktují,“ řekl šéf úřadu práce v Domažlicích Zdeněk Písařík. Zájem Čechů je zatím nárazový. Z Domažlicka dojíždí do Bavorska mnoho pracovníků, poslední roky se jejich počty ustálily na desítkách. Podle Písaříka už v Německu aktivnější Češi, co měli co nabídnout, dávno jsou. V Bavorsku nyní pracuje asi 8 000 Čechů.
Pracovat v Německu se příliš nevyplatí
Výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer:
„Možnosti pracovat v Německu jsou pro české zájemce již od roku 2009 velmi široké, využívány jsou však jen částečně.“
Německý pracovní trh je absolventům vysokých škol i dalším odborníkům otevřen už od ledna 2009. Dávno je taktéž povolena sezónní práce v délce do šesti měsíců. Přesto v Německu dosud pracuje zhruba 14 tisíc českých zaměstnanců.
Ani přes lepší platové podmínky se podle obchodní komory často pracovní přesun do Německa nevyplatí. Souvisí to nejen s náklady spojenými se změnou nebo udržováním dvojího bydliště. Jde i o kurz koruny, která v uplynulých letech vůči euru posílila o 30 procent. Také platová úroveň obou zemí se díky rychleji rostoucím reálným mzdám v Česku srovnává. Platy na vrcholových postech v Německu a v České republice se již liší jen minimálně.
Bavorsko nabízí 60 tisíc volných pozic
Češi, kteří přesto o práci za hranicemi uvažují, mohou informace nalézt například na Evropském portálu pracovní mobility (EURES). Web je vybaven i databází volných míst. V současnosti nabízí přes milion prověřených míst, z toho v Bavorsku téměř 63 tisíc. „K jednání o práci je potřeba mít životopis v němčině, diplom nebo výuční list, vše soudně ověřené,“ upřesňuje krajská poradkyně EURES Lenka Kastnerová. „Minimální mzda není oficiálně stanovena, je orientační. Záleží na tom, co odbory vyjednají v kolektivní smlouvě,“ dodala. Češi by měli pracovat za stejný plat.
Poláci se otevření hranic nemohou dočkat
Na německý trh práce si však mnohem více dělají zálusk Poláci. Například města Gorlitz a Zhořelec, která leží na německo-polské hranici, dělí jen řeka. „Jsem elektrikář. Tady v Polsku je těžké práci najít, proto vyrazím do Německa. Už jsem pracoval v Anglii, teď to bude myslím jednodušší,“ těší se na změny polský elektrikář Piotr Buko.
Lídr rakouských Svobodných Hans- Christian Strache:
„V těchto zemích je milion nezaměstnaných. Teď se budou tlačit do Rakouska a pracovat za minimální mzdu. Pořád si tak vydělají 3krát víc než doma. To ale rakouskému dělníkovi nestačí, zdeformuje to náš pracovní trh.“
Němci se ale přílivu levné pracovní síly obávají. „Obávám se, že to je další krok, který ohrozí konkurenceschopnost našeho stavebnictví. Nemusíte být ekonom, abyste si spočítali, co se stane, až do města přijdou další zájemci o práci i firmy. Vytlačí ty domácí,“ tvrdí ředitel stavební firmy Peter Muschiol. Podle německého ministerstva práce do země přijde ročně asi 100 tisíc lidí, hlavně z Polska a Pobaltí. Ještě větší vlnu odporu však vyvolává zrušení bariér v sousedním Rakousku.
Země se proti případné invazi levné pracovní síly pojistily
Rakousko a Německo se však zajistily i pro případ invaze levné pracovní síly. Země budou firmy například trestat za příliš nízké „dumpingové mzdy“ nebo zavedou minimální mzdu, kterou zatím zákony nestanovovaly. „Když například česká firma získá zakázku v Rakousku a přijede sem se svými českými zaměstnanci, tak jim bude muset za dobu práce v Rakousku vyplatit rakouskou, čili obvykle vyšší mzdu,“ vysvětlil generální tajemník Rakouského svazu odborů Bernhard Achitz.
Záměr obou ekonomik je jasný. Přejí si, aby domácí firmy daly přednost svým občanům před levnějšími cizinci. Nejaktivnější jsou zatím Rakušané. Tamním firmám, které nabídnou práci za mzdu pod „rakouskými standardy“, hrozí pokuta. Ta se bude odvíjet od výše mzdy a počtu takto zaměstnaných lidí. Opakované vyplácení nízkých mezd by potom firmu mohlo přijít až na 50 tisíc eur. Německo zavedlo minimální mzdu ve výši 7,5 eura za hodinu. Zákon, který dosud ani jedna země neměla, má společnosti odradit od levného zaměstnávání. Opatření prý německé státní kase ušetří 1,5 miliardy eur ročně
